Vyslechnout a nesoudit. Ciocia Czesia pomáhá Polkám s potraty v Česku

7 minut
Události, komentáře: Rozhovor s Katarzynou Byrtekovou z organizace Ciocia Czesia
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu téměř všech potratů přimělo mnohé Polky v tíživé situaci hledat řešení za hranicemi. S cestou na české kliniky jim pomáhá řada neziskových organizací. Představitelka jedné z nich Katarzyna Byrteková v Událostech, komentářích zdůraznila právo ženy na rozhodnutí o vlastním těle i o morální otázce, kdy se z embrya stává bytost. Poděkovala za zájem o lidská práva v Polsku.

V neziskových organizacích, které se snaží Polkám pomáhat, po důvodech nepátrají – mnohé ženy však sdílí své příběhy samy. Například znásilnění v rozvádějícím se manželství. „Je pro ně důležité, že je někdo vyslechne, podpoří jejich volbu a nesnaží se jim říkat, co je pro ně nejlepší. Myslíme si, že žena to ví sama,“ uvedla Byrteková z organizace Ciocia Czesia.

Ženy často zmiňují genetickou vadu plodu. Právě tento důvod ústavní soud zrušil jako dostatečný pro právo na interrupci. Zpřísnil tak podmínky, které už do té doby byly nejtvrdší v EU. Byrteková je přesvědčena, že tak vládnoucí strana Právo a spravedlnost, která získala silný vliv na ústavní soudce, vrací dluh katolické církvi. Ta totiž její kandidáty podporovala ve všech volbách. Byrteková citovala průzkum, podle něhož je proti zpřísnění osmdesát procent Poláků.

Soubor buněk

Je přesvědčena, že otázka toho, kdy se ze „souboru nějakých buněk“ stává bytost, není objektivně rozhodnuta a každý by měl mít právo najít vlastní odpověď. Odmítá, aby církev, která je jen jednou z mnoha organizací ve společnosti, měla právo ovlivňovat, co lidé dělají se svým životem.

Gró práce Byrtekové spočívá v informování, jaké jsou vůbec možnosti nebo s kterými klinikami mají dobrou zkušenost.

Na české straně ještě na přelomu roku cítila odtažitost a obavy před problémy. Důvodem bylo zmatečné informování ministerstva zdravotnictví o možných právních problémech spojených s potraty cizinců. „Po prohlášení ministerstva zdravotnictví z 18. února, že to bylo nedopatření a nekompetence, za které jsme velice rádi, (…) je to jednodušší,“ konstatovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indie se vzepřela Trumpovi. Ruské ropy se nevzdá, píše NYT

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.
před 38 mminutami

Mezinárodní vesmírná stanice přivítala novou posádku

Vesmírná loď společnosti SpaceX dopravila novou čtyřčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let z Kennedyho vesmírného střediska trval patnáct hodin, uvedla agentura AP. Start rakety se měl uskutečnit už ve čtvrtek, ale na poslední chvíli byl odložen kvůli nepřízni počasí.
před 2 hhodinami

Ukrajina v noci udeřila drony na továrny a rafinerie v Rusku

Ukrajina v noci podnikla rozsáhlý útok na rafinerie, továrny a vojenské objekty v Voroněžské, Rostovské, Penzenské a Samarské oblasti v Rusku. Podle ruských úřadů noční údery dronů připravily o život tři lidi, nejméně dva z nich se nacházeli v zasažených podnicích. Po náletech bezpilotních letounů vypukly silné požáry v areálech dvou rafinerií. Během ruských úderů na Ukrajinu zemřeli nejméně tři lidé člověk, uvedly tamní úřady.
08:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské vyjednavače vede pseudohistorik, který se blýskl Koněvem a „chromozomem navíc“

Dějiny Ukrajiny má za „pseudohistorickou absurditu“, nelegální ruská anexe Krymu podle něj „zachránila mír“ a plnohodnotná invaze do sousední země je jen „shromažďováním ruských zemí“. Delegaci Moskvy v zatím neúspěšných rusko-ukrajinských jednáních o konci ruské války vede kremelský poradce Vladimir Medinskij, který popírá existenci Ukrajiny a který si vysloužil přirovnání k nacistickému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi. Experti upozorňují, že Medinskij v čele delegace je dalším důkazem, že Moskva žádný mír nechce.
před 5 hhodinami

Epsteinova expřítelkyně zamířila do vězení s minimální ostrahou

Bývalou přítelkyni a dlouholetou spolupracovnici někdejšího amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellovou úřady přeřadily z federální věznice na Floridě do vězeňského tábora s minimální ostrahou v Texasu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP. Maxwellové si za napomáhání ke zneužívání nezletilých dívek odpykává dvacetiletý trest vězení.
před 6 hhodinami

Na Postupimské konferenci řešili politici budoucnost Německa či Polska

První konference po konci druhé světové války v Evropě se konala v Postupimi na dohled zničeného Berlína, metropole poraženého nacistického Německa. Lídři Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu na ní rozebírali desítky otázek, které se zabývaly různými částmi světa od Evropy až po Afriku či Asii. Mezi témata patřila třeba budoucnost Německa nebo poválečné hranice Polska. Když před osmdesáti lety Postupimská konference končila, opouštěli politici místo jednání s tím, že zbývající spory vyřeší příště. Takzvaná velká trojka už se ovšem v tomto formátu nikdy nesešla.
před 6 hhodinami

Trump nechal rozmístit jaderné ponorky. Reaguje na Medvěděvovy výroky

Americký prezident Donald Trump nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek v odpovědi na to, co označil za „pošetilá“ a „provokativní“ prohlášení bývalé ruské hlavy státu Dmitrije Medvěděva. Oznámil to na sociální síti Truth Social, aniž by specifikoval, kam přesně je vyslal. Současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Medvěděv v pondělí sdělil, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta a každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA.
před 15 hhodinami

Ruský disident Jašin se v Berlíně vrátil ke své protirežimní roli

Ruský disident Ilja Jašin se před rokem dostal na svobodu při výměně vězňů mezi Ruskem, Běloruskem a Západem. Před lety odsoudil válku proti Ukrajině, za což dostal trest osm a půl roku v ruském vězení. Emigrovat sice nechtěl, nakonec ale po dvou letech za mřížemi skončil v rámci výměny v Berlíně. Zde se snaží mobilizovat odpor proti režimu Vladimira Putina, jeho protiválečné demonstrace před ruskou ambasádou se vloni v listopadu zúčastnily asi dva tisíce lidí. Znovu se tak dostal na seznam lidí hledaných Kremlem. Ruské úřady také vyslýchaly jeho rodiče, kteří žijí v Moskvě.
před 16 hhodinami
Načítání...