Blatný Kopřivovi podle Respektu v listopadu loňského roku napsal, že podle trestního zákoníku je interrupce provedená „jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství“ trestným činem. A hrozí za něj zákaz činnosti nebo trest odnětí svobody na jeden rok až pět let, na dva až osm let v případě pacientek pod 18 let nebo pokud by se tak dělo opakovaně. Ve čtvrtek ale ministerstvo tento výklad popřelo a za nedopatření se omluvilo. „Uvedená odpověď obsahuje závěry, které nejsou v souladu s platným právem,“ uvedl resort.
Ministerstvo ujistilo, že nadále platí stanovisko z roku 2016. Podle něj se zákaz provedení umělého přerušení těhotenství nevztahuje na cizinky, které mají povolení k pobytu na území České republiky podle některé z mezistátních dohod. Takovou dohodou je i smlouva o fungování EU a z ní vyplývá jasné povolení pro občany EU pobývat na území České republiky.
Podle posledních dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky za rok 2016 bylo v Česku evidováno 1773 potratů cizinek, což představovalo pět procent všech interrupcí v Česku.
V Polsku koncem ledna začal platit téměř naprostý zákaz potratů. Zpřísnily se tím už tak velmi restriktivní předpisy. Nově jsou interrupce zakázány v případě závažného poškození plodu. Na vady plodu přitom připadalo asi 98 procent legálních potratů. Ženy v Polsku tak mohou nyní potrat podstoupit jedině tehdy, když těhotenství ohrožuje jejich život či zdraví, anebo pokud otěhotní v důsledku znásilnění nebo incestu.
Polský ústavní soud ke svému nálezu ohledně potratů dospěl už loni v říjnu, na protest proti němu tehdy navzdory pandemii covidu-19 vyšly do ulic desetitisíce lidí. Když začaly nové předpisy v lednu platit, protesty se konaly znovu.
