Rusové volí gubernátory, poslance i městské rady. Vybírají z nabídky schválené režimem

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

„Lidé se nezajímají o své regionální volby a nemají ponětí, k čemu vůbec jsou místní poslanci. To Kreml využívá. Základ Putinovy moci neleží ve Státní Dumě, jak si mnozí myslí. Ne. Hlavní síla je, že Jednotné Rusko má většinu v téměř každém zákonodárném sboru téměř každého regionu a většinu v městských zastupitelstvech skoro všech velkých měst,“ říká opoziční politik a šéf Fondu boje proti korupci Alexej Navalnyj na videu natočeném krátce předtím, než byl otráven.

Dominance hlavní kremelské strany Jednotné Rusko je vskutku masivní. Subjektů federace je v Rusku 85 a mají různou míru samosprávy. V 73 z nich vládnou kandidáti Jednotného Ruska. Ve čtyřech vládli do letošního jara, kdy předčasně odešli a dočasně je nahradili oficiálně nestraničtí kolegové. V jednom regionu se stejný scénář odehrál s odstoupivším komunistou.

Komunisté dále mají dvě hlavy regionů. Tři kontroluje strana Vladimira Žirinovského nazvaná Liberálně demokratická (LDPR) ovšem s liberálními idejemi nijak nesouvisející. Dvě připadly Spravedlivému Rusku, které je všeobecně považováno za levicovou variantu Jednotného Ruska. 

  • – Čtvery doplňující volby poslanců Státní Dumy
    – 18 přímých voleb hlav subjektů federace (převážně gubernátoři)
    – Dvoje nepřímé volby hlav subjektů místními parlamenty
    – 11 regionálních parlamentů
    – Starostové a městské rady (z toho 22 v regionálních centrech)
    – Celkem se hraje o 77 tisíc mandátů
Ruské regionální volby 2020
Zdroj: Wikimedia Commons

Vy kandidovat nebudete

Hlavním důvodem masivní nadvlády Jednotného Ruska je, že volby nepřináší skutečnou politickou soutěž. „Nyní, stejně jako v roce 2019, moc odstranila všechny kandidáty gubernátorských voleb, které si nepřála, a to prostřednictvím domluvy nebo municipálního filtru,“ říká politolog Alexandr Požalov v rozhovoru pro Vedomosti.

Takzvaný municipální filtr funguje od roku 2012, kdy se vrátily volby hlav subjektů federace po sedmileté pauze, během níž je jmenoval přímo Putin. Kandidát na gubernátora podle něj musí nasbírat v různých regionech podpisy pěti nebo deseti procent zastupitelů městských rad.

Ti jsou vesměs pod kontrolou Kremlu a na skutečné změně nemají zájem. „Moc hledala mechanismus, který by jí na jedné straně umožnil vrátit volby a na druhé předem vyloučit nejnepohodlnější kandidáty,“ komentoval ho pro Deutsche Welle politolog Dmitrij Sosnin z Rady občanských iniciativ.

Petrohradský zastupitel za liberální neparlamentní stranu Jabloko Boris Višněvskij tak v komentáři v opozičním listu Novaja gazeta tvrdí, že do gubernátorských voleb nebyl připuštěn ani jeden zástupce skutečné opozice.

Nepovažuje za ně ani kandidáty LDPR ve Smolenské oblasti a Spravedlivého Ruska v Čuvašsku, na což podle Višněvského ukazuje fakt, že se tam Jednotné Rusko voleb ani neúčastní. „Tyto regiony jsou odevzdány systémovým stranám za správné chování,“ píše politik.

Dodává, že podobné je to na většině úrovní. Komise prý připustily jen naoko opoziční strany, které jsou Kremlu ve skutečnosti loajální. Za takové považuje například Stranu růstu vzniklou z koalice pravicových uskupení a vedenou bývalým členem Jednotného Ruska Borisem Titovem, nebo Stranu důchodců. Přiznává však, že jsou i výjimky.

Volební komise vždy obvinění z účelového vyřazování kandidátů odmítají. Vládní politici většinou na kritiku volebního procesu nereagují.

Čas a podpisy

Vyřazování kandidátů bylo letos pro komise o něco jednodušší. Snížil se totiž limit pro podíl podpisů s chybami a zároveň se zavedlo pravidlo, že každý musí napsat své jméno sám, což pravděpodobnost chyb zvyšuje. Obzvlášť, když komise za ně považují třeba i jen špatnou čitelnost některého písmene.

Podle nevládní organizace na obranu čestných voleb Golos komise odmítly kandidaturu 90 procentům stran, které musely sbírat podpisy.

Tento proces je přitom tradiční. V Rusku existují grafologové, kteří při každé registraci vyřazují řadu podpisů jako falešných. Sami přitom nemají žádnou odpovědnost a proti jejich rozhodnutí se nelze efektivně odvolat. V předešlých volbách nepomohlo ani to, když před soudem sami autoři vyřazených podpisů potvrzovali jejich pravost.

Druhým hlavním nástrojem komisí při vyřazování kandidátů je rozdíl mezi údaji u podpisu a těmi v centrálních registrech. Ani zde nepomáhá, když sami autoři podpisu potvrzují, že chyba není na jejich straně, ale v registru.

Poprvé se také bude hlasovat podle nových pravidel iniciovaných Kremlem. Jejich hlavním bodem je prodloužení procesu. „Nové schéma třídenního hlasování ulehčí technologům moci opětovnou mobilizaci loajálních voličů, kontrolu nad dynamikou hlasování v prvních dvou dnech a nad sčítáním hlasů,“ uvažuje politolog Požalov.

Nespokojenost

Frustrace z toho, že změna není možná, může podle politologů někde vyvolat problémy a alespoň symbolický neúspěch moci v podobě prohry kandidáta Jednotného Ruska vůči systémové opozici.

Očekávají se především v Archangelské oblasti a Republice Komi na dálném severu. Tamní obyvatele rozezlila hlavně stavba obrovské skládky u Šiesu, kam se měly vozit odpadky z Moskvy i dalších měst západního Ruska. Lidé si nakonec díky dlouhodobým protestům vydobyli její konec.

V Irkutské oblasti si zase podle společnosti Minčenko Consulting sdružující politology a PR odborníky Kreml nedostatečně zajistil podporu místních elit pro kandidáta navrženého Jednotným Ruskem Igora Kobzeva. Proti němu navíc stojí komunista Michail Ščapov, který před čtyřmi lety dokázal porazit konkurenta z hlavní kremelské strany ve volbách do Dumy.

Vyprazdňující se lednička

Spokojenost s vládou Jednotného Ruska klesá v celém Rusku. A jako vždy je hlavní příčinou materiální situace. Reálné disponibilní příjmy obyvatel totiž po dlouhodobém růstu – trvajícím od nástupu Putina k moci na začátku tisíciletí – začaly v roce 2014 klesat a poslední dva roky víceméně stagnují, píše ekonomický zpravodajský web RBK.

Na vině byla nákladná vojenská invaze na Ukrajinu i následující sankce a především prudký propad cen ropy z více než sta až na třicet dolarů za barel. Podle dat ministerstva financí citovaných RBK tvořily v posledních letech příjmy z ropy a plynu 36 až 51 procent příjmů státního rozpočtu. Politoložka Jekatěrina Šulmanová proto o Rusku s nadsázkou mluví jako o „petrokracii“.

Letos je navíc situace kvůli pandemii ještě tíživější. Ve druhém kvartálu 2020 klesly reálné disponibilní příjmy obyvatel v meziročním srovnání o osm procent, což je nejvíc od roku 1999.

Pro představu, z jakého základu příjmy klesají, lze uvést medián čisté mzdy z roku 2019 před koronavirovou krizí. Mezi ruskými regiony panují podstatné rozdíly, uvádí RIA Novosti. V Moskvě a na Dálném východě se platí nejlépe, což v mediánu znamená přes 50 tisíc rublů (15 tisíc korun) měsíčně čistého. Následuje relativně blahobytná Sibiř, sever a další velká města, skromné Povolží a jih Ruska a Kavkaz s platy nepřesahujícími 22 tisíc rublů (sedm tisíc korun).

Medián čistého platu v Rusku v roce 2019 v rublech
Zdroj: Wikimedia Commons / RIA Novosti

Tomsk

Důležité a lidem nejbližší jsou volby do městských rad. Těm se věnoval i Fond boje proti korupci (FBK) Alexeje Navalného. Ještě před svou otravou stihl objet některá z měst, kde se bude hlasovat, a natočit v nich videa o lokálních problémech a politicích. Spolupracovníci Fondu je dokončili a od posledního srpnového dne je zveřejňovali.

Ve čtvrtek 3. září publikovali video z Tomska. Právě odtud Navalnyj letěl, když zkolaboval. Věnuje se v něm především třem firmám, které spravují vodovody a kanalizace, elektrickou síť a distribuci tepla. Tvrdí, že každou z nich ovládl jeden ze zastupitelů městské rady a na jejím provozu vydělává. 

Novosibirsk

FBK odstartoval celou sérii videí v Novosibirsku, třetím největším městě. Vydal se v něm do nové čtvrti jménem Pljuščichinskij. To je panelové sídliště, kde kvalita zástavby vyrazila dech i otrlým povahám. Urbanista a známý bloger Ilja Varlamov čtvrť navštívil v dubnu 2019: „Na zelené louce postavili panelové krabice a tím skončili. Cesty nejsou zpevněné, všude jsou hromady odpadu ze stavby, chybí chodníky a osvětlení… není tu nic. Domy jsou přitom pronajaté,“ žasne na videu z návštěvy.

Kandidát z Navalného týmu Daniil Markelov, kterému komise na poslední chvíli zakázala účast ve volbách do městské rady, letos v létě realitu čtvrti popisoval: „Lidé dostávají klíče od domů, v nichž nejsou výtahy, zábradlí nebo světlo. Dírami mezi panely fouká a všude kolem se léta staví.“

Na Navalného videu to potvrzují i obyvatelé. Stěžují si, že rok a půl tahají kočárek do osmého patra po schodech, že výtahové šachty nejsou dost zabezpečné, že neteče teplá voda, nebo že si profuky mezi panely museli zalepit sami. Někteří říkají, že se cítí nákupem bytu podvedení. Mezi obyvateli jsou podle FBK i sociálně slabí lidé, které tam nastěhovalo město za peníze městského rozpočtu.

Lídr kandidátky opozičního uskupení Novosibirsk 2020 usilující o místa v městské radě a koordinátor lokálního štábu Navalného Sergej Bojko má o viníkovi jasno: zastupitel za Jednotné Rusko jménem Alexej Džulaj, jehož firma Diskus Pljus prý vše postavila a spravuje.

A podobných příkladů je ve městě víc. Osmnáct z 50 zastupitelů městské rady je podle Navalného přímo napojeno na stavební firmy. „Stavební monopol zabral celou moc. Píšou si pro sebe zákony, přijímají je, přijímají městský rozpočet, plní kontrolní funkci,“ shrnuje politik.

Zmínění zastupitelé se k jeho kritice nevyjadřují. Ostatně veškerou práci FBK vládní politici i státní média dlouhodobě ignorují. Jméno Navalnyj v televizi nezní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty v Minneapolisu se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 9 mminutami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 10 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 42 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 55 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...