Havana – Podle kubánského prezidenta Raúla Castra by mohly Kuba a Spojené státy otevřít své ambasády koncem května, tedy jakmile USA vyškrtnou Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus.
Na konci měsíce, přesně 29. května, uběhne 45 dnů, po které americký Kongres přezkoumával návrh prezidenta Baracka Obamy vyřadit Kubu z amerického seznamu zemí podporujících terorismus. Nečeká se, že by Kongres návrh zablokoval.
Jednání s USA podle Castra „postupují dobře“. Na konci května bude obvinění z terorismu zrušeno a my budeme moci jmenovat velvyslance, uvedl kubánský vůdce.
Komunistická Kuba se na americký seznam dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). Spojené státy nicméně už dlouho Havanu z podpory terorismu neobviňují.
Ledy oficiálně tají od loňského prosince
Zahájení nové kapitoly v americko-kubánských vztazích oznámil Obama loni v prosinci. Zdůvodnil to tím, že dosavadní konfrontační politika nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky a je překonaná. Zároveň oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě velvyslanectví.
Poradkyně amerického ministra zahraničí Roberta Jacobsonová v lednu uvedla, že velvyslanectví se otevřou, až budou „vyřešeny všechny praktické problémy“. Kuba tvrdí, že normalizaci vztahů mimo jiné komplikuje i „nespravedlivé“ zanesení ostrovního státu na seznam zemí podporujících terorismus.
Některá omezení vůči Kubě už ze strany USA padla. Uvolnilo se cestování a peněžní transfery a skončil například i zákaz dovozu kubánských doutníků. Po 15 letech funguje také přímé telefonické spojení mezi Kubou a Spojenými státy. Novinka má kromě symboliky i ekonomický dopad. Dosud se totiž všechny hovory mezi USA a Kubou uskutečňovaly přes třetí zemi, a proto byly velmi drahé. Spojené státy omezení zrušily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů.
Potvrzení změny politického klimatu znamenala i pondělní cesta francouzského prezidenta Francoise Hollanda do Havany. Hollande se zde setkal jak s Raúlem Castrem, tak i s jeho legendárním bratrem a vůdcem komunistického převratu, Fidelem. Francouzský prezident s sebou přivezl i zástupce řady francouzských firem, například Totalu, Carefouru či Air France.
