Británie už je za vrcholem pandemie koronaviru, řekl premiér Boris Johnson. Ministerský předseda ve čtvrtek poprvé po zotavení z nemoci COVID-19 vedl vládu. Počet obětí je ve Spojeném království přes 27 tisíc, za den přibylo 614 úmrtí. Koronavirem se nakazil také ruský premiér Michail Mišustin. Navrhl, aby ho po dobu nemoci zastoupil vicepremiér Andrej Belousov. V Rusku navíc hlásí rekordní nárůst nakažených. Počet registrovaných infikovaných přesáhl 100 tisíc.
Británie už je podle Johnsona za vrcholem pandemie, v Rusku se nakazil koronavirem premiér
- Jižní Korea poprvé od vrcholu epidemie nehlásí žádné nové případy nákazy.
- V Rusku se počet nakažených zvýšil na 106 498. Mezi nakaženými je i předseda vlády Michail Mišustin
- Ve Spojených státech si nemoc COVID-19 vyžádala za posledních 24 hodin na 2500 mrtvých.
- Švýcarsko poskytne světovým organizacím na boj s koronavirem 400 milionů franků (v přepočtu 10,2 miliardy korun).
- Výbor izraelského parlamentu pro obranu a zahraniční záležitosti prodloužil možnost sledovat polohu nakažených pomocí jejich mobilu.
- Španělsko, kde k prudkému šíření koronaviru zřejmě přispěly i mezigenerační vztahy, od soboty zavede vycházky podle rozvrhu pro různé věkové kategorie obyvatel.
Šíření koronaviru – do dubna
V Rusku počet nakažených překročil stotisícovou hranici. V nejrozlehlejší zemi světa je postiženo všech 85 regionů. Za posledních 24 hodin tamější úřady hlásí rekordní nárůst případů nákazy.
Nakazil se i předseda ruské vlády Michail Mišustin. Navrhl, aby ho po dobu nemoci zastoupil vicepremiér Andrej Belousov. S tím už podle agentury TASS vyslovil souhlas prezident Vladimir Putin, který také Mišustinovi popřál brzké uzdravení.
Prezident Vladimir Putin kvůli pandemii prodloužil období pracovního klidu do 11. května, od následujícího dne má podle hlavy státu následovat postupné uvolňování platných omezení. Vše ale ještě bude záviset na ukázněnosti obyvatel během nadcházejících květnových svátků. Úřady doporučují Rusům „nerozšiřovat okruh přátel“ a zdržet se popíjení alkoholu.
Velká Británie má nejhorší za sebou, řekl Johnson
Britský premiér Boris Johnson uvedl, že pandemie koronaviru ve Spojeném království už má svůj vrchol za sebou a situace by se měla začít pomalu stabilizovat. Za posledních 24 hodin v Británii podlehlo nemoci COVID-19 614 lidí.
Johnson poprvé od návratu do premiérského úřadu po zotavení z nákazy koronavirem vedl zasedání vlády a vystoupil na pravidelném brífinku. Ministerský předseda řekl, že je potřeba, aby dál pokračovala karanténní opatření přijatá kvůli nákaze, a nezmínil se o tom, kdy nebo jak se budou uvolňovat.
Johnson slíbil, že příští týden zveřejní plán, v němž nastíní, jak chce znovu nastartovat tamní ekonomiku, obnovit výuku ve školách a umožnit lidem chodit do práce. Vláda podle něj rovněž podpoří hospodářství různými způsoby, které však blíže nespecifikoval.
Počet obětí koronaviru se v Británii zvýšil ve čtvrtek na 26 771, za poslední den přibylo 674 úmrtí. Nákaza se nově prokázala u více než 6 tisíc osob, celkový počet infikovaných od začátku epidemie tak v zemi činí 171 253. Británie již druhý den po sobě nově nahlašuje kromě obětí z nemocnic také zemřelé z pečovatelských domů, které jsou podle některých expertů nákazou silně zasaženy.
„Vakcínu proti viru vyvineme rychlostí, jakou svět neviděl,“ řekl Trump
Spojené státy maximálně urychlí vývoj vakcíny proti koronaviru. S prohlášením přišel prezident Donald Trump. „Rychlost bude nebývalá, uděláme vše, co je v lidských silách“, řekl. Za projekt vývoje vakcíny ponese prý sám odpovědnost.
„Co jen člověk může udělat, bude uděláno. Doufám, že budeme mít vakcínu a půjde to tak rychle, jak to svět ještě neviděl,“ slíbil šéf Bílého domu.
O plánu na bleskové vytvoření očkovací látky proti koronaviru informovala už ve středu agentura Bloomberg. Do projektu, který má kódové označení Operace rychlost světla, se zapojí privátní farmaceutické firmy, vládní agentury a armáda, uvedla agentura.
Doba potřebná k vývoji vakcíny by se mohla zkrátit až o osm měsíců. Bílý dům prý chce mít do konce roku připraveno 100 milionů dávek vakcíny. Podle expertů by ale v běžné praxi klinické testy zaručující bezpečnost a účinnost vakcíny měly trvat 12 až 18 měsíců.
USA má přes 60 tisíc mrtvých
Ve Spojených státech zemřelo za poslední den více než 2500 lidí s nemocí COVID-19. S odvoláním na Univerzitu Johnse Hopkinse (JHU), která situaci kolem koronaviru dlouhodobě sleduje, o tom informovala agentura AFP.
Země eviduje podle JHU celkem už téměř 61 tisíc mrtvých s COVID-19. Po dvou dnech poklesu ve čtvrtek denní bilance mrtvých opět vzrostla. Celková bilance od počátku epidemie dosáhla krátce po půlnoci v noci na čtvrtek 60 853 mrtvých.
Pandemie se výrazně promítá do americké ekonomiky. V prvním čtvrtletí zaznamenala nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta.
Jen za minulý týden v USA požádalo o podporu v nezaměstnanosti 3,84 milionu lidí. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už kolem 30 milionů lidí.
Slovensko rozvolní restrikce pro studenty
Slovensko od pátku uvolní pravidla pro cestování studentů do Česka, Maďarska, Polska a Rakouska. Při návratu do země nebudou muset nastoupit do karantény ve státem určených zařízeních. Karanténě se vyhnou také zahraniční studenti, kteří přijedou na Slovensko například kvůli absolvování zkoušek a předloží potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus.
Výjimka ze státní karantény pro obyvatele Slovenska bude platit nejen pro studenty, ale i pro zájemce o studium v zahraničí, kteří do zmíněných zemí vycestují na přijímací pohovory na různé typy škol. Stejný režim se bude vztahovat na jednu doprovázející osobu.
Pokud ovšem studenti a doprovod setrvají v zahraničí déle než 24 hodin, budou muset po návratu na Slovensko podstoupit test na koronavirus a do zjištění výsledků setrvat v domácí izolaci.
Podobné rozvolnění se od pondělí začne uplatňovat také v sousedním Polsku. Poláci pracující nebo studující v sousedních zemích, včetně Česka, nebudou už muset od pondělí 4. května při návratu na čtrnáct dnů do karantény.
Německo otevře muzea, hřiště a zoo
Němečtí politici mají o možném výraznějším uvolnění omezení rozhodovat 6. května. O tom, že se platnost hlavních opatření s jistotou prodlouží do 10. května, informoval šéf kancléřství Helge Braun.
Návrh usnesení, schválený vládním výborem pro koronavirus, to potvrzuje. Prodloužit by se tak mělo mimo jiné také opatření, že se na veřejných místech nesmějí scházet více než dva lidé, kteří nejsou členy jedné domácnosti.
Zavřeny nadále zůstanou restaurace a další gastronomické podniky, turistům bude zapovězeno ubytování v hotelech. Při dodržení hygienických opatření a dostatečných odstupů se naproti tomu budou moci znovu konat bohoslužby. V celém Německu budou moci muzea, výstavy, botanické zahrady či památníky za podobných podmínek opět přivítat návštěvníky. V zemi se rovněž uskuteční několik menších prvomájových akcí.
V Německu ve čtvrtek přibylo dalších téměř 1500 případů nákazy koronavirem. Celkem tak v zemi od počátku epidemie odhalili už skoro 160 tisíc infikovaných, informoval ve čtvrtek Institut Roberta Kocha.
Ve Španělsku za rozsáhlejší potíže s koronavirem může životní způsob
Jednou z nejvíce zasažených zemí světa je také Španělsko s 212 917 potvrzenými případy infekce. Podle odborníků jsou důvody vysokého počtu obětí i způsob života Španělů a jejich blízké mezigenerační vazby.
Španělská vláda proto stanovila od soboty rozvrh hodin, v jakém budou moci lidé chodit ven. Klíčem je jejich věkové kategorie. Od soboty tak budou moci děti do 14 let s jedním z rodičů ven jednou denně a pouze do vzdálenosti kilometr od bydliště mezi 12. a 19. hodinou. Nezletilí od 14 let a dospělí do 70 let budou moci na procházku a nově i za individuálním sportem od šesti do deseti ráno a večer od osmi do jedenácti, rovněž jen kilometr od bydliště. Starší 70 let a lidé závislí na doprovodu budou mít od soboty vyhrazen čas na vycházky od deseti do 12 hodin a večer od sedmi do osmi hodin.
Ukrajina má nyní 10 406 potvrzených případů nákazy. V souvislosti s nemocí zde zemřelo zatím 261 lidí, uvedl ve čtvrtek tamní ministr zdravotnictví Maksym Stepanov. V zemi s přibližně 42 miliony obyvatel se zatím uzdravilo 1238 pacientů. Mezi potvrzenými případy je 717 dětí a 2063 zdravotníků.
Všechny nové případy v Jižní Koreji se nakazily v cizině
V Jižní Koreji se nákaza potvrdila celkem u 10 765 lidí. V posledních týdnech ale počet nakažených klesá. Více než dvě desítky nových případů infekce za den Jižní Korea hlásila naposledy 17. dubna.
Ve čtvrtek místní centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (KCDC) uvedlo, že poprvé od vrcholu epidemie z 29. února se všichni lidé, u kterých se nově nákaza potvrdila, nakazili v cizině.
V Jižní Koreji se začal počet nakažených prudce zvyšovat v polovině února poté, co se nákaza rozšířila mezi členy náboženského hnutí Sinčchondži ve městě Tegu. Brzy bylo v Jižní Koreji mnohem více potvrzených případů koronavirové nákazy než kdekoli jinde mimo Čínu.
V pevninské Číně za posledních 24 hodin přibyly jen čtyři případy nákazy. O den dříve hlásily úřady 22 nových případů. Stejně jako v uplynulých několika dnech neeviduje Peking žádné nové mrtvé. Tamních uzdravených je za poslední den ale dvakrát více než nově nakažených.
V Thajsku se v neděli podle tamní vlády znovu otevřou malé obchody, pouliční stánky, restaurace mimo nákupní centra, kadeřnictví, venkovní sportoviště a parky, které byly několik týdnů uzavřeny. V platnosti až do konce května naopak zůstane noční zákaz vycházení a zákaz prodeje alkoholu.
Írán za uplynulý den zaevidoval dalších 71 mrtvých, čímž bilance obětí nákazy koronaviru v zemi vystoupila na 6028. Nákaza virem se dosud v jedné z nejhůře zasažených zemí Blízkého východu potvrdila u 94 640 lidí.
Írán díky klesajícímu trendu šíření nákazy částečně obnovil hospodářské aktivity. Lidé se mohli vrátit do obchodů, na tržiště nebo do parků. Dále má však platit zákaz shromažďování, což se dotkne věřících o muslimském postním měsíci ramadánu, který začal před týdnem.
Finsko s Estonskem plánují otevřít společnou hranici
Finsko s Estonskem se chystají otevřít společnou hranici, která je ve snaze omezit šíření koronaviru už měsíc uzavřená. Obě země, které spojuje jazyková i kulturní příbuznost, chtějí podrobnosti oznámit o nadcházejícím víkendu.
„Chápeme, že Finsko a Estonsko jsou si velmi blízké, že mnoho Estonců pracuje ve Finsku a že mnoho Finů má v Estonsku chaty, kde tráví dovolené. Pokud to zdravotní situace umožní, tak budou cestovní omezení zmírněna,“ řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.
Obě země sice nemají společnou pozemní hranici, obvykle je ale propojuje čilá námořní doprava. Trajekty už ale kvůli pandemii měsíc nevyplouvají.
Švýcarsko dá na boj s koronavirem miliardy korun
Švýcarsko poskytne světovým organizacím na boj s koronavirem 400 milionů franků (v přepočtu 10,2 miliardy korun). Pomoc bude určena především pro rozvojové země. Jménem švýcarské vlády to oznámil ministr zahraničí Ignazio Cassis. Polovina této sumy bude určena na bezúročné půjčky, zbytek bude dar.
V prvním kroku dá Švýcarsko k dispozici Mezinárodnímu výboru Červeného kříže bezúročnou půjčku 200 milionů franků, jejíž splatnost bude do sedmi let. Zároveň předá Mezinárodnímu měnovému fondu 25 milionů franků, které budou určeny ke zvládání katastrof.
Ve druhém kroku ještě v květnu poskytne Švýcarsko příspěvky ve výši 175 milionů franků různým mezinárodním organizacím včetně OSN či Světové zdravotnické organizaci.
Izrael prodloužil možnost sledovat mobily nakažených
Výbor izraelského parlamentu pro obranu a zahraniční záležitosti prodloužil do příštího úterý možnost sledovat polohu mobilů osob nakažených koronavirem.
Prodloužení přišlo poté, co izraelský nejvyšší soud dříve tento týden rozhodl, že sledování polohy mobilů infikovaných s pomocí technologie kontrašpionážní služby Šin Bet nebude možné po 30. dubnu, pokud k tomu nebude přijat příslušný zákon.
Využití sledovací technologie k těmto účelům totiž v rámci krizových opatření umožnila vláda, krok ale neschválil parlament. Soud zároveň rozhodl, že pokud by byl schválen nový zákon o sledování, museli by infikovaní novináři mít možnost požádat o výjimku, aby mohli chránit své zdroje.
WHO doporučuje roušky především zdravotníkům a nakaženým
Světová zdravotnická organizace (WHO) nadále doporučuje, aby roušky a respirátory jako ochranu před koronavirem nosili především zdravotníci a nakažení. Na internetové tiskové konferenci WHO to prohlásila krizová koordinátorka této organizace Dorit Nitzanová.
Ta rovněž řekla, že veřejnost musí roušky chápat pouze jako doplněk celého souboru preventivních opatření. Česko je jednou ze zemí, které až na výjimky nařídilo obyvatelstvu povinné nošení roušek na veřejnosti.
„Pokud je roušek dostatek, může je veřejnost nosit. Zároveň upozorňujeme, že veřejnost musí být obeznámena s tím, že roušky nejsou jedinou ochranou, nutné je dodržování celého souboru opatření, jako je sociální odstup a dodržování opatření vydaných úřady,“ zdůraznila.