„Palestina ještě není stát.“ Česko se chce zastat Izraele u soudu v Haagu

3 minuty
Události: Česká podpora Izraele
Zdroj: ČT24

Česko poskytlo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní expertizu na podporu Izraele. Informaci izraelských listů Haarec a Times of Israel již potvrdila česká diplomacie. Podle ministerstva zahraničí Palestina zatím nemůže být považována za plnohodnotný stát, a tudíž není v jurisdikci soudu zabývat se možnými válečnými zločiny spáchanými na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze. Stejně jako Česko bude ve věci podle izraelských médií postupovat Německo a možná také Rakousko.

Palestinci si dělají nárok na celý Východní Jeruzalém i Západní břeh Jordánu a pokračující izraelskou kontrolu nad těmito územími označují za válečné zločiny. Prokurátorka ICC Fatou Bensoudaová v prosinci oznámila, že zahájí vyšetřování. Podle ní existuje podezření, že válečné zločiny páchá jak izraelská armáda, tak Hamas a další ozbrojené palestinské skupiny.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tehdy v reakci zdůraznil, že ICC má jurisdikci jen v případech, které předkládají svrchované státy. Palestinský stát však podle něj nikdy neexistoval. Právě v tomto duchu se chce židovského státu zastat u soudu Praha.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) již podal žádost, aby se Česko mohlo stát „přítelem soudu“ (amicus curiae), a to ve prospěch Izraele. Taková osoba, skupina, organizace nebo stát sice není stranou sporu, ale dobrovolně nabídne soudu informaci o svém právním nebo jiném pohledu na projednávaný případ. „Přátelé soudu“ mají možnost přihlásit se k případu do tohoto pátku.

„Z třicetiletého hlediska obnovených československo-izraelských, později česko-izraelských vztahů tohle patří k nejzásadnějším konkrétním ukázkám česko-izraelské aliance. Je to skutečně významná právní a diplomatická pomoc,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Podle něj jde hlavně o procedurální pomoc v přípravné fázi procesu. „Posudek bude použit jako argument pro to, aby řízení vůbec nezačínalo a soud se palestinskou žalobou vůbec nezabýval,“ vysvětlil Borek.

10 minut
Borek: Česko není aktérem sporu, vyjádří pouze svůj právní názor
Zdroj: ČT24

Palestina zatím nesplnila všechna kritéria, míní Česko

Podle české diplomacie je třeba otázku palestinské státnosti posuzovat „v souladu s obecným mezinárodním právem“. V žádosti je zmíněna úmluva o právech a povinnostech států z Montevidea z roku 1933, podle níž stát musí mít stálou populaci, jasně definované území a vládu a musí být schopen navazovat vztahy s ostatními státy.

„Dlouhodobým stanoviskem České republiky je, že Palestina dosud nesplnila všechna kritéria státnosti podle mezinárodního práva,“ uvádí se v dokumentu.

I když Praha podporuje snahu Palestinců o nezávislost, skutečnost, že Palestinu nelze považovat za stát, vyvolává „pochybnosti“ ohledně jurisdikce ICC nad Západním břehem Jordánu a Gazou, uzavírá dokument podle Times of Israel.

Petříček dále v žádosti zdůrazňuje, že Praha „plně respektuje a věří v nezávislost ICC“ a „nestranný“ rozhodovací proces.

Izraelské ministerstvo zahraničí záležitost ve čtvrtek nekomentovalo, podle diplomatických zdrojů Haarecu ale Izrael tento krok sám podněcoval a rozhodnutí Česka vítá.

Zda případ spadá pod jurisdikci ICC, bude předběžně řešit tříčlenný senát ICC, který vyzval „Palestinu, Izrael a oběti“, aby se písemně vyjádřily do 16. března, stejně jako případní „přátelé soudu“.

14 minut
Ondřej Veselý a Marek Benda o podpoře Izraele
Zdroj: ČT24

Po boku Německa

Stejně jako Česko chce Izrael podpořit i Berlín, uvádějí izraelská média. Německo je toho názoru, že jenom státy se mohou připojit k římskému statutu, a Palestinu neřadí na seznam zemí, které se k ICC připojily. Palestina podle něj nemá oprávnění mít u soudu svého zástupce a využívat řízení soudu. The Times of Israel navíc píše, že se očekává, že k Česku a Německu se připojí rovněž Rakousko.

ICC vznikl v roce 2002 a sídlo má v nizozemském Haagu. Je to první stálý trestní soud s celosvětovou působností, který stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny spáchané na území 123 zemí, které k němu přistoupily. ČR zakládací smlouvu o ICC ratifikovala v roce 2009.

Palestinská samospráva k soudu přistoupila v roce 2015, což je podle prokurátorky ICC Bensoudaové dostačující k tomu, aby se soud mohl zabývat možnými válečnými zločiny na jejím území. Izrael se naopak k ICC nikdy nepřipojil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 7 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...