Lednový brexit platí, potvrdila ve Westminsteru královna

Nahrávám video

Britská královna Alžběta II. zahájila nové zasedací období parlamentu přednesem legislativního programu vlády. Na úvod potvrdila, že jedním z hlavních zákonů, které chce nový kabinet premiéra Borise Johnsona prosadit, bude prováděcí zákon o brexitové dohodě, aby Spojené království odešlo z Evropské unie podle plánu 31. ledna příštího roku. Vláda rovněž klade důraz na uzavírání budoucích obchodních dohod jak s EU, tak i s dalšími velkými světovými ekonomikami.

Královna zahájila schůzi parlamentu, který vzešel z předčasných voleb minulý čtvrtek. Pohodlnou většinu v něm mají Johnsonovi konzervativci.

Panovnice na ceremonii přijela z Buckinghamského paláce automobilem v doprovodu prince Charlese. Členové Dolní sněmovny si její proslov, který připravuje vláda, přišli poslechnout do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů.

Prioritou je brexit a obchodní dohoda s EU

V předvánoční řeči třiadevadesátiletá panovnice obsáhla celou řadu vládních cílů od uskutečnění brexitu až po domácí témata. Hlavní prioritou kabinetu je uskutečnění brexitu a poté vyjednání dohod o volném obchodu s EU a dalšími velkými světovými ekonomikami, uvedla vláda královninými ústy.

„Prioritou mé vlády je zajistit odchod Spojeného království z Evropské unie 31. ledna,“ řekla Alžběta II. „Poté budou moji ministři usilovat o budoucí vztahy s Evropskou unií založené na dohodě o volném obchodu, která bude ku prospěchu celého Spojeného království. Rovněž zahájí jednání o obchodu s dalšími vůdčími globálními ekonomikami.“

Ministerský předseda Johnson v průvodním prohlášení k představení vládního programu zdůraznil, že nepřipustí další „váhání a odklad“. Vyloučil i jakékoli prodloužení přechodného období po brexitu za příští rok. Právě v tomto období by měla vláda vyjednat dohodu o volném obchodu s EU. Premiér ujistil, že současně s tím bude jednat o obchodních dohodách s dalšími zeměmi.

Další témata: zdravotnictví, imigrace i bydlení

Královna prezentovala celý výčet programových cílů Johnsonovy vlády. Má být přijat nový zákon o financování zdravotnického systému NHS. Kabinet rovněž hodlá usilovat o shodu napříč stranami na reformě systému sociální péče. Johnson upřesnil, že jeho vláda přijme zákon, jenž zaručí navýšení prostředků plynoucích do NHS o dodatečných 33,9 miliardy liber ročně v letech 2023 a 2024.

Johnsonův ministerský tým také slibuje moderní, spravedlivý imigrační systém, který bude prostřednictvím bodového hodnocení upřednostňovat kvalifikované pracovníky z celého světa. Zvýšeno má být životní minimum, ohlásila vláda prostřednictvím královny.

Nové konzervativní osazenstvo Whitehallu chce dále podpořit dostupnost vlastního bydlení, přijmout zákony ke zlepšení bezpečnosti internetu. Nové sazebníky trestů mají zajistit delší tresty za nejzávažnější násilné činy, včetně teroristických.

Investice mají jít přednostně do infrastruktury nebo špičkového vědeckého výzkumu. Vláda přitom bude dbát na zodpovědnou fiskální strategii.

Mezi dalšími body programu, které královna zmínila ve svém proslovu, jsou například zakotvení zásad ochrany životního prostředí a závazných cílů v této oblasti do zákona. Vláda se rovněž zavázala provést přezkoumání bezpečnostní, obranné a zahraniční politiky.

Stínový ministr financí: Vláda je odtržená od reality

Podle agentury Reuters Johnson ukázal, že chce uspokojit požadavky voličů v severní a centrální Anglii, kteří dříve tradičně volili labouristy, ale před týdnem ve volbách upřednostnili konzervativce. Reuters v té souvislosti poukazuje na sliby posílit financování státního zdravotnického systému NHS, zpřísnění trestů za násilné činy i snahy posílit práva pracovníků.

Labouristický stínový ministr financí John McDonnell ale prohlásil, že vládní agenda nepřináší „nic nového“ a že vláda je odtržená od reality.

O projevu se bude debatovat a hlasovat

Zákonodárci budou o královnině projevu několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. To je ale jen formalita. Toto hlasování naposledy v roce 1924 prohrál konzervativní premiér Stanley Baldwin, který ve volbách měsíc předtím přišel o parlamentní většinu.

Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Mezi dvěma schůzemi je přestávka, většinou třítýdenní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu, posádka je v bezpečí

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu. Uvedla to v noci na neděli britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO. Na palubě lodi vypukl požár a posádka je podle dostupných informací v bezpečí. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM mezitím oznámilo, že v Ománském zálivu zasáhlo nákladní loď vyplouvající z íránského přístavu poté, co posádka ignorovala varování. Írán se v rámci války s USA snaží blokovat Hormuzský průliv, zatímco Washington uplatňuje námořní blokádu íránských přístavů a lodí.
před 53 mminutami

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabské metropoli Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, uvedl podle agentury Reuters saúdskoarabský úřad pro civilní letectví. Americký prezident Donald Trump podle agentury AP připustil, že by se Spojené státy mohly připojit k úderům proti hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zrada Ukrajiny, Evropy i vlastní bezpečnosti, zní po Trumpově dohodě s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové v Záporoží zabili dvacet obětí, včetně tří dětí

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvacet obětí, včetně tří dětí. Zraněných je 32, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Předtím informoval o sedmnácti mrtvých. Rusové útočili i na další ukrajinské oblasti a města, v Nikopolském okrese byl zabit chlapec. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil Trump

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Volodymyr Zelenskyj podle něj mohl válku na Ukrajině, kterou proti této zemi pátým rokem vede Rusko, „už mnohokrát ukončit dohodou“. Šéf Bílého domu zároveň tvrdí, že si Zelenskyj může dělat, co chce, jen ne zasahovat ruské rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útočnice zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, uvedla policie

Jednadvacetiletá žena ostrým předmětem zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, informovala polská média s odkazem na policii. Napadeným je od 17 do 24 let. Podle úřadů není nikdo z nich v ohrožení života. Policie uvedla, že útok nebyl plánovaný a motiv se stále zjišťuje. Varšavská policie na síti X doplnila, že útočnice, která byla zadržena, je studentkou prvního ročníku dané školy. Jde o třetí útok na polských školách v uplynulém týdnu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Střelec v Pensylvánii v pátek zabil devět lidí, včetně dvou dětí

Střelec ve městě Erie v americké Pensylvánii v pátek večer zabil devět lidí, mezi oběťmi jsou i dvě děti. Uvedl to místní zpravodajský server wkbw.com. Podezřelý byl později nalezen mrtvý, podle posledních zpráv se zastřelil.
před 10 hhodinami

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.