Šest mrtvých po atentátu v jeruzalémské synagoze

Jeruzalém – Čtyři lidé zemřeli při útoku dvou Palestinců v jeruzalémské synagoze, dalších osm lidí bylo zraněno. Oba útočníci následně zahynuli při přestřelce s policií. Podle izraelských médií jde za poslední roky o nejhorší atentát. Palestinské hnutí Hamas jej pochválilo, izraelský premiér naopak prohlásil, že na něj tvrdě odpoví. Všechny čtyři oběti měly dvojí občanství - jedna měla státní příslušnost Izraele a Británie a tři byly občany Izraele a USA. Do vyšetřování se proto zapojí americká FBI.

Dva palestinští útočníci vtrhli do synagogy v západojeruzalémské čtvrti Har Nof při ranní modlitbě ozbrojeni sekáčky na maso a pistolemi. Podle jednoho z věřících teroristé během útoku vykřikovali Alláhu akbar! Při útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž nejméně dva byli členové ultraortodoxní židovské komunity, která se k modlitbě sešla. Přivolaní policisté potom při přestřelce zastřelili oba útočníky. Dalších osm lidí je v nemocnici, čtyři z nich včetně dvou policistů jsou ve vážném stavu.

Policie následně oblast důkladně prohledala, žádné další útočníky neobjevila. Na několika místech v Jeruzalémě ale došlo ke střetům mezi izraelskou policií a Palestinci a policisté rovněž pozatýkali devět příbuzných pachatelů. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil strhnout domy obou atentátníků.

Ghasán a Udaj abú Džamálovi
Zdroj: ČT24

Všichni čtyři mrtví Židé měli dvojí občanství - tři z nich byli občany Izraele a USA a jeden měl státní příslušnost Izraele a Británie. Americkým rabínům Aryemu Kopinskému, Calmanu Leviovi a Moshemu Twerskému bylo od 43 do 59 let, Brit Shmuel Goldberg byl 68letý. Levine byl otcem pěti dětí a Twersky vedl anglickou náboženskou školu ješivu. Útočníci byli podle palestinských sdělovacích prostředků bratranci Ghasán a Udaj abú Džamál ze čtvrti Džabal Mukabir ve východním Jeruzalémě.

„Považujeme to za teroristický útok,“ uvedl policejní mluvčí Micky Rosenfeld. Radikální palestinské hnutí Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP) oznámilo, že útočníci patřili k jeho členům. Neupřesnilo ale, zda je instruovalo k tomu, aby útok provedli. Některá zahraniční média nicméně napsala, že vojenské křídlo PFLP se k činu přímo přihlásilo.

Dnešní čin je nejhorší útok na izraelské věřící od roku 2008, kdy jeden Palestinec v mešitě zabil osm židů. Jeden z věřících, kteří chodí pravidelně na ranní modlitby do mešity, jež byla dějištěm dnešního útoku, řekl, že se atentátníci museli splést a nevěděli, že útočí na ultraortodoxní židy, kteří odmítají vojenskou službu, takže nejsou mezi vojáky útočícími na Palestince. Izraelská policie se naopak domnívá, že útočníci místo dobře znali a že útok povede ke zpřísnění kontrol Palestinců, kteří mají povolení pracovat v západním Jeruzalémě.

Hamas útočníky pochválil, Netanjahu pohrozil tvrdou odpovědí

Palestinský rozhlas prohlásil útočníky za „mučedníky“. Hnutí Hamas útok ocenilo. „Hamas vyzývá k pokračování v odplatných operacích a zdůrazňuje, že je napětí v Jeruzalémě důsledkem izraelské okupace,“ řekl mluvčí Hamasu Samí abú Zuhrí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pak radikálnímu hnutí ovládajícímu Gazu pohrozil „tvrdou odpovědí na brutální vraždu“. 

Po schůzi bezpečnostního kabinetu Netanjahu řekl, že jak radikální Hamas, tak palestinská samospráva nepřestávají šířit lži o tom, že Izrael usiluje o změnu pravidel pro pobyt Židů na Chrámové hoře. Někteří z nich chtěli, aby jim vláda povolila se tam modlit, ale kabinet to odmítl. Netanjahu považuje za šokující „nejenom krutost dnešního masakru, ale také oslavy pořádané v Gaze a Betlémě, kde se rozdávalo cukroví“. Řekl rovněž, že očekává, že svět nekompromisně toto podněcování k násilí proti Izraeli odsoudí. „Svět se dívá na ten masakr, ale nežádá od Palestinců, aby zastavili podněcování proti Izraeli, což je kořen tohoto násilí,“ sdělil.

Útok v jeruzalémské synagoze ihned odsoudil americký ministr zahraničí John Kerry, jde podle něj o „ryzí teror“. „Nic takového nemá v lidském chování místo,“ řekl Kerry během návštěvy Londýna. Vyzval palestinské vůdce, aby atentát rovněž odsoudili. 

Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás nedlouho nato ve svém prohlášení útok v synagoze odsoudil. „Předseda palestinské samosprávy odsuzuje útok na židovské věřící v jednom z míst určených pro modlitby v západním Jeruzalémě, odsuzuje zabíjení všech civilistů bez ohledu na to, kdo za ním stojí,“ uvedl Abbásův úřad. Vyzval nicméně i k ukončení „izraelských provokací“.

Útok odsoudilo i ministerstvo zahraničí České republiky, které v prohlášení uvedlo, že „vedle svého okamžitého dopadu takovéto činy jen dále zhoršují již tak napjatou situaci v citlivém a neklidném ovzduší města Jeruzaléma“. Černínský palác vyzval obě strany konfliktu, „aby udělaly vše, co je v jejich silách, aby zklidnily situaci“.

V posledních týdnech zemřelo při útocích pět Izraelců a jeden cizinec. Izrael poté posílil policii ve velkých městech a armáda poslala další muže na Západní břeh.

Izraelská média se ptají: Začíná třetí intifáda?

V pozadí útoků mohou být fámy, že se Izrael chystá ovládnout Chrámovou horu s mešitou Al-Aksá, která patří k nejsvětějším místům islámu. V pondělí potom naopak zahynul palestinský řidič autobusu v Jeruzalémě. Muž byl oběšen. Izraelská policie vyslovila předpoklad, že šlo o sebevraždu, což ale rodina dotyčného odmítá a tvrdí, že šlo o vraždu, kterou mají na svědomí židovští extrémisté.

V izraelských sdělovacích prostředcích se debatuje o tom, zda už začala, nebo teprve začne třetí palestinská intifáda, tedy lidové povstání. V minulosti tyto protesty trvaly několik let. Minulé intifády byly koncem 80. let a na začátku 21. století a o život při nich přišly stovky lidí.

Zásah lékařů po útoku v synagoze
Zdroj: ČTK/News Pictures/Olivier Fitoussi

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
před 20 mminutami

Tajfun si v Japonsku vyžádal oběti a způsobil dopravní chaos

Nejméně čtyři oběti si vyžádal tajfun Dujuan, který v pondělí zasáhl oblast kolem japonského hlavního města Tokia. Pohřešováno je dalších šest osob a bez elektřiny zůstává více než 45 tisíc domácností, informovala agentura AFP. Tajfun provázený silným větrem a prudkým deštěm způsobil sesuvy půdy a dopravní chaos.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Nechali nás na holičkách.“ Situace v Ceutě zůstává napjatá

Madrid spolupracuje s Marokem, aby se 23. září neopakoval červencový příliv migrantů do španělské exklávy Ceuta. Africká země kvůli tomu opevňuje hranice. V Ceutě zůstává na osm až deset tisíc migrantů. Ubytovacích zařízení pro tak velké množství lidí je ale málo. Asi čtyři tisíce z nich tak žijí na ulicích. Proti situaci, kterou označují za neudržitelnou, v neděli protestovaly stovky obyvatel Ceuty. Radikální demonstranti dokonce napadli vůz poslankyně za tuto autonomní oblast. Domnívali se, že v autě jsou levicoví aktivisté, kteří do exklávy vyrazili s humanitární pomocí pro migranty. Pravicová vláda v Ceutě násilí odsoudila. Dodala ale, že chápe, proč jsou demonstranti situací unavení. Dalších několik stovek jich tři kilometry od marockých hranic protestovalo poklidně. „Toto se dalo vyřešit hned od první minuty, ale oni nás nechali na holičkách. Toto je španělská a evropská hranice a oni nás nechali na holičkách,“ míní obyvatelka exklávy jménem Lucía.
před 4 hhodinami

USA plánují otevřít v Grónsku dvě vojenské základny, píše Reuters

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.
před 7 hhodinami

Věci spojené s herečkou Bardotovou se v aukci prodaly za téměř milion eur

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Velká americká média přestala pokrývat Trumpovy aktivity

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu. Zdůvodnil to tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity. Na otevření nového heliportu pak nedodaly mikrofony a prezidentův proslov nebyl slyšet.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Paramount se dohodl na urovnání žaloby bránící koupi Warner Bros. Discovery

Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Oznámil to kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Urovnání žaloby je podle agentur klíčovým krokem k dokončení transakce, která by zásadně změnila tvář Hollywoodu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.