Praha - Mezinárodní společenství by mělo současnou situaci na Krymu odsoudit jako jasnou agresi a podle toho jednat. Jeho snahou by mělo být, aby Rusko své vojsko z Krymu stáhlo, a když ne, uvažovat, které sankce jsou možné, řekl ve speciálu ČT24 předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Já nevím, jestli se ministři zahraničí EU pochlapí,“ vyslovil tak obavu, zda Unie přijme razantní stanovisko. Pokud se podle něj tak nestane, „dali bychom volný průchod dalším agresím, kdykoliv by se to nějaké velmoci líbilo,“ dodal Schwarzenberg.
Unie by podle Karla Schwarzenberga měla projevit jednotu a sílu, pojmenovat věci správným jménem, říkat pravdu a z toho vyvodit důsledky. Rozhodujícím okamžikem je samozřejmě vojenská akce, i když v tuto chvíli může jít jen o chrastění zbraní, domnívá se předseda TOP 09.
Ozbrojenci, kteří na Krymu nyní operují, jsou velice dobře vycvičeni a vyzbrojeni. Chybí jim ale veškeré odznaky, což výrazně snižuje možnost jejich identifikace. Generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu české armády, ve vysílání ČT24 vyslovil názor, že i přesto jde podle něj o příslušníky ruských jednotek - více čtěte zde.
Schwarzenberg neočekává rychlou a razantní reakci. „Obávám se, že tady budou bráti ohled na Rusko, a ne na mezinárodní právo. Rusko je velmoc, jaderná velmoc, hlavní dodavatel plynu a ropy do EU. Je to velice důležitý obchodní partner pro malé evropské státy.“ Nicméně on sám doufá, že to nebude při rozhodování pro ministry zahraničí zemí EU ten důležitější argument, může však sehrát svou roli.
Evropa by žádným svým postupem vůči Ukrajině neměla bránit Rusku v tom, aby existovaly zdravé vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, myslí si český ministr zahraničí. „Evropská unie se také nemůže vzdát toho, být tak jako Rusko partnerem Ukrajiny. My jsme si přáli jen to, aby Ukrajina sama nezávisle rozhodovala o svých vztazích a vazbách,“ řekl ve vysílání ČT24.
Ukrajina ještě v sobotu večer požádala EU, USA a NATO, aby zvážily veškeré možné mechanismy k ochraně územní celistvosti Ukrajiny.
Západní reakce zatím nejsou nijak výrazné
Ministři zahraničí se k situaci na Krymu sejdou v pondělí, Rada NATO se Krymem bude zabývat již v neděli. Podle českého velvyslance při NATO Jiřího Šedivého Rusko nebude riskovat masivní invazi, bude podle něj bilancovat na jakési hraně, jak to činí dosud. Zatím podle něj není na stole žádná vojenská akce NATO.
- Jiří Šedivý, velvyslanec ČR při NATO v ČT24: „Neobávám se toho, že by situace mohla přerůst v nějaký konflikt, který by ohrozil NATO nebo do kterého by se Severoatlantická aliance jakkoliv zapojila.“
Na zprávy z Krymu reaguje celý svět. Německá kancléřka Angela Merkelová je znepokojená, podobně se v pátek vyjádřil i americký prezident Barack Obama. Všichni neustále upozorňují, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat tamější situaci. Unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová vyzvala Rusko, aby nevysílalo své vojáky na Ukrajinu. Moskva má situaci řešit mírovou cestou. Generální tajemník NATO Andres Fogh Rasmussen prohlásil, že Rusko musí respektovat suverenitu Ukrajiny.
Web ČT24 k situaci na Ukrajině:
- Ruský parlament schválil Putinovi nasazení armády na Krymu
- Reakce opozičního vůdce Vitalije Klička
- Reakce zahraničí na dění na Krymu
- Miloš Zeman k situaci na Krymu
- Názor bývalého náčelníka generálního štábu AČR Jiřího Šedivého
- Napětí na Krymu obrazem
- Co znamená Krym pro Rusko?
- Střety v Charkově a Doněcku
