Bez Masaryka by Československo nikdy nevzniklo, zdůraznila Albrightová

3 minuty
Události: Vznik Washingtonské deklarace si připomněli i v metropoli USA
Zdroj: ČT24

Před 100 lety otiskly noviny ve Spojených státech text Washingtonské deklarace, která vyhlašovala nezávislou a svrchovanou Československou republiku. Autor deklarace Tomáš Garrigue Masaryk v textu odmítl možnost autonomie v rámci monarchie. Událost si přímo ve Washingtonu připomněla i bývalá americká ministryně zahraničí a česká rodačka Madeleine Albrightová.

„Čechové a Slováci mají přirozené a historické právo na samostatný a nezávislý stát,“ píše Masaryk v prvním návrhu textu Washingtonské deklarace. Z jejího znění je jasně patrná inspirace textem vyhlášení nezávislosti Spojených států.

Toho se Masaryk držel v celé deklaraci, i když její znění pod tlakem aktuálního návrhu Habsburků na federalizaci říše pozměnil: „Náš národ nemůže se volně vyvíjet v habsburské lži-federaci, která není než novou formou odnárodňujícího se útisku, pod nímž jsme trpěli minulá tři století.“

Ke stému výročí uspořádalo české velvyslanectví ve Spojených státech konferenci Od Masaryka k Havlovi a dál. Úvodní řeč pronesla jedna z nejznámějších českých rodaček ve Spojených státech Madeleine Albrightová, která se netají obdivem k prvnímu československému prezidentovi.

„Nezávislé Československo by nikdy nevzniklo bez Masarykových diplomatických schopností nebo intelektuálních základů pro humánní a demokratický stát,“ připomněla Albrightová.

Washingtonská deklarace
Zdroj: VHÚ

Hodnoty, které Česko a USA spojují dodnes

Washingtonskou deklaraci sepsal Masaryk se svými spolupracovníky ve Spojených státech. Na dokumentu je ale jako místo vzniku uvedena Paříž, která byla před sto lety sídlem prozatímní československé vlády. Klíčový byl pro vznik Československa souhlas Washingtonu a podpora prezidenta Woodrowa Wilsona.

Podle analytika Petera Dorana platí pro česko-americké spojenectví stejné důvody i dnes. „Američané vnímají Českou republiku především jako symbol svobody a odkaz mnoha skvělých mužů a žen, jako byl například Václav Havel. Ale vnímají Českou republiku i jako most. Most vedoucí k těsnější spolupráci a ekonomickým vztahům s Evropou,“ říká Doran.

Přesně před sto lety odmítly Spojené státy a jejich spojenci návrh na federalizaci Rakousko-Uherska. Umožnily tím vznik nového státu ve středu Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...