Ruští poslanci posvětili amnestii, dotkne se Pussy Riot i Greenpeace

Moskva - Dolní komora ruského parlamentu dala zelenou návrhu prezidentské amnestie. Podle právníků se na svobodu dostanou i dvě členky punkové skupiny Pussy Riot. Plošná milost se má týkat rovněž třicítky aktivistů Greenpeace, kteří se tak vyhnou soudnímu procesu. Na svobodu se ale zřejmě dostane jen část opozičních demonstrantů proti Putinově loňskému návratu do Kremlu. Amnestie byla vyhlášena v rámci oslav 20. výročí ruské ústavy. Dotkne se zhruba 25 tisíc lidí. Putinovi odpůrci ale mezi amnestovanými nejsou.

Duma přijala pozměňovací návrh, jenž umožňuje osvobodit nejen odsouzené, ale i stíhané podle paragrafů o výtržnictví a o účasti v masových nepokojích - ovšem bez „organizátorů nepokojů“. To podle agentury Interfax znamená, že „amnestie se může týkat jen části“ z desítek demonstrantů, zatčených při potyčkách s policií loni 6. května v předvečer Putinova uvedení do úřadu na třetí funkční období.

Politické vězně nevedeme, tvrdí Medvěděv

„Nesedí za to, že mají odlišné politické názory, ale za to, že bili policisty - a to není přijatelné v Rusku, na Ukrajině, v Evropě ani v žádné jiné zemi,“ řekl nedávno ruský premiér Dmitrij Medvěděv na adresu tuctu aktivistů. Podle něj v zemi žádní političtí vězni nejsou.

Změna v amnestii má umožnit bez soudu propustit třicítku členů posádky lodi Greenpeace Arctic Sunrise, zadržené v září ruskými úřady kvůli protestu proti chystané těžbě ropy v Arktidě. Aktivisté byli původně obviněni z „pirátství“, než bylo obvinění zmírněno na „výtržnictví“ (o zadržených aktivistech více zde).

Klára Sutlovičová, vedoucí arktické kampaně Greenpeace ČR

„Schválená amnestie je úleva, ale ne důvod k oslavám. Třicet lidí strávilo dva měsíce ve vězení kvůli obvinění ze zločinu, který nespáchali. Jediný důvod, proč těžařské firmy míří do Arktidy, je tající led. Přitom spalování ropy způsobuje další a další tání. Třicet dnes amnestovaných lidí se vydalo do Arktidy, aby proti tomuto šílenství protestovalo. To není zločin.“

O pár měsíců by amnestie mohla zkrátit pobyt za ostnatým drátem dvěma členkám Pussy Riot, odsouzeným kvůli předvolební výtržnosti v pravoslavném chrámu. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová si mají odpykat dvouletý trest v březnu příštího roku. Jejich obhájkyně Irina Chrunovová doufá, že její klientky oslaví Nový rok už na svobodě, nicméně připouští, že „vše závisí na ochotě vedení vězeňského tábora neprodlužovat propouštění na svobodu“.

Ruský nejvyšší soud našel nedávno prohřešky proti zákonům v rozsudku nad členkami Pussy Riot. Soudci moskevského městského soudu prý nepřihlédli dostatečně k polehčujícím okolnostem, neuvedli v rozsudku motivy spáchaného činu a nezabývali se možností odkladu trestu (více zde).

Za mřížemi naopak zůstane například bývalý šéf ropného koncernu Jukos Michail Chodorkovskij či opoziční předáci Alexej Navalnyj a Sergej Udalcov.

Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu Plus 

„Myslím si, že pokud jde o počty amnestovaných, je to rozhodnutí dosti velkorysé. Musíme si ale uvědomit, že Pussy Riot nebo aktivisti Greenpeace nejsou pro Putina a jeho okolí příliš nebezpeční. U Pussy Riot byly od začátku pochybnosti, zda ty mladé dámy měly vůbec do vězení jít. U Greenpeace to režim přehodnotil sám – že to trochu přepískl. Kdyby ale ta amnestie byla velkorysá ve smyslu politickém, tak se ale třeba Alexeje Navalného dotknout mohla. Ten režim je ale nějak nastaven a některé věci se dějí prakticky automaticky.“

Amnestie bude oficiálně zveřejněna koncem týdne

Poslanci dnes schválili amnestii v závěrečném čtení. Následovat bude schvalování v horní komoře parlamentu, Radě federace, a podpis prezidenta. Amnestie vstoupí v platnost oficiálním zveřejněním, které se čeká v závěru týdne. Na její realizaci bude mít vězeňská správa půl roku. Odhaduje se, že se může dotknout 20 až 25 tisíc lidí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Z amnestie jsou vyjmuti recidivisté, zločinci odsouzení k trestům delším než pět let, trestanci s vážnějšími kázeňskými tresty, teroristé, pedofilové, narkomani či bývalí policisté odsouzení za násilí vůči občanům.

Podle úředního ombudsmana Vladimira Lukina z věznic vyjde jen okolo dvou tisíc vězňů. Většina amnestovaných je totiž jen stíhána či odsouzena podmíněně. Lukin současně navrhl další amnestii vyhlásit příští rok v létě ke 100. výročí začátku první světové války.

AMNESTIE V RUSKU

- V Rusku amnestii nevyhlašuje šéf státu, ale dolní komora parlamentu Státní duma. Od roku 2000, kdy Putin stanul u kormidla moci, bylo v zemi vyhlášeno několik amnestií, které se dohromady dotkly asi milionu lidí.

- Cílem amnestií je mimo jiné uvolnit přeplněné ruské věznice, kde je v současnosti asi 750 tisíc lidí. Rusko tak patří k zemím s největším počtem vězněných osob.

- Zatím poslední amnestii vyhlásila Státní duma letos v červenci, a to pro poprvé odsouzené za ekonomické trestné činy. Tato amnestie se dotkla asi 13 500 odsouzených a vyšetřovaných ve vazbě. Ze zhruba tři čtvrtě milionu Rusů za mřížemi byla asi třetina odsouzena podle ekonomických paragrafů; v Rusku totiž hrozí podnikatelům už za drobné chyby v daňových či účetních dokladech obvinění z podvodu, jenž se trestá až deseti lety vězení.

- Státní duma vyhlašuje tradičně amnestie také u příležitosti různých výročí, například k výročí konce druhé světové války. Takovou amnestii vyhlásila mimo jiné v dubnu 2010 pro válečné veterány, bývalé vězně koncentračních táborů a ghett či občany, kteří přežili blokádu Leningradu. Tato amnestie se dotkla asi dvou stovek lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 48 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 1 hhodinou

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 3 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 3 hhodinami

Starý souboj v novém obsazení. Brazílii čeká těsný střet Luly s Bolsonarovým synem

Brazilci v neděli rozhodnou, zda prezident Luiz Inácio Lula da Silva získá čtvrtý mandát, nebo se k moci vrátí rodina Bolsonarových. Proti osmdesátiletému levicovému prezidentovi stojí pravicový senátor Flávio Bolsonaro, syn odsouzeného exprezidenta Jaira Bolsonara. Průzkumy naznačují těsný souboj v hluboce rozdělené zemi, jejíž obyvatele trápí kriminalita a ekonomické problémy. Kampaň navíc poznamenal finanční skandál kolem Nejvyššího federálního soudu a spor o údajné zvýhodňování Bolsonara společností Meta.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.