Poláci se zlobí. Moskva má rakety u hranic s NATO

Moskva - Rusko rozmístilo u hranic s NATO deset mobilních taktických raket Iskander-M. Informaci přinesl německý deník Bild a potvrdilo ji ruské ministerstvo zahraničí. Obavy už vyjádřilo Polsko, které chce o věci jednat se členy NATO i Evropské unie. Moskva trvá na tom, že neporušuje žádné mezinárodní dohody. Nejmenovaný zdroj z velení ruské armády navíc listu Izvestija sdělil, že rakety jsou v Kaliningradské oblasti už rok a půl. Rozruch ale začal až nyní.

Podle Bildu mohou rakety s dosahem asi 500 kilometrů nést konvenční či jaderné hlavice. Zasáhnout dokážou prakticky kterýkoli cíl na území Polska. Z Kaliningradské oblasti do Berlína je to vzdušnou čarou 527 kilometrů. Ruský krok má být údajně odpovědí na budování amerického protiraketového štítu.

Vše funguje, hlavně klid, reagují Rusové

Ruské ministerstvo zahraničí nejdříve odmítlo zprávy komentovat, později se k nim ale vyjádřilo ministerstvo obrany. Jeho mluvčí Igor Konašenkov potvrdil, že raketové komplexy v oblasti skutečně stojí, kde přesně ale neřekl. „Jejich rozmístění neodporuje žádným mezinárodním dohodám,“ citovala Konašenkova agentura Interfax.

Podle nejmenovaného zdroje jsou Iskandery v oblasti již rok a půl. „Všechno tam funguje normálně. Je nepochopitelné, proč německá média vyvolávají paniku,“ uvedl zdroj pro deník Izvěstija.

Zprávy o ruských raketách značně rozladily Poláky

„Plány na rozmístění nových raket Iskander-M v Kaliningradu jsou znepokojující,“ uvedlo v prohlášení polské ministerstvo zahraničí. Varšava prý nemá z Moskvy žádné oficiální informace o raketových systémech v této ruské exklávě a zprávy médií o jejich rozmístění prověřuje. Polsko hodlá celou záležitost probrat na půdě NATO a Evropské unie.

Dmitrij Medvěděv
Zdroj: ČT24

O možnosti rozmístit Iskandery jako reakci na americkou protiraketovou obranu hovořil už v roce 2011 tehdejší ruský prezident a nynější premiér Dmitrij Medvěděv. Vysoce mobilní a mimořádně přesná raketa, označovaná v NATO jako SS-26 Stone, má přesnost zásahu kolem pěti metrů a doba přípravy k jejímu odpálení je maximálně čtvrt hodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 13 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura. Francouzské úřady později označily čin za teroristický s možným rasistickým, nejspíše islamofobním motivem.
12:38Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 1 hhodinou

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 2 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 6 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.