Írán si připravil plány, jimiž odpoví na případné rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vypovědět jadernou dohodu. V projevu, který živě přenášela íránská státní televize, to řekl prezident Hasan Rouhání. Spojené státy by podle něj rozhodnutí od smlouvy odstoupit litovaly. Agentura AP upozorňuje, že kvůli takovému kroku ze strany USA by mezinárodní společnosti přišly o obchody v řádu miliard dolarů.
Írán má podle Rouháního plány pro případ, že by se Trump rozhodl vypovědět jadernou dohodu
„Máme plány, abychom zvládli jakékoliv Trumpovo rozhodnutí ohledně jaderné smlouvy,“ uvedl Rouhání. Už dříve zdůraznil, že Spojené státy budou litovat případného porušení jaderné dohody. Washington by se podle Rouháního dočkal íránské odpovědi do týdne.
Íránská jaderná agentura v minulosti oznámila, že v případě zrušení jaderné dohody je Írán schopen docílit 20procentního obohacení uranu do dvou dnů, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně by byl poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití.
Teherán jadernou dohodu se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko, uzavřel v roce 2015. Jejím cílem bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.
- Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
- Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
- Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
- Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
- Více podrobností o dohodě.
Podle Trumpa má dohoda děsivé chyby
Americký prezident dohodu uzavřenou za svého předchůdce Baracka Obamy po nástupu do úřadu kritizoval a vůči Teheránu také zavedl nové sankce. V lednu evropským signatářům vzkázal, že se musí dohodnout na „nápravě děsivých chyb“, ke kterým mělo v dohodě dojít. Podle Trumpa je jednostranná a ostudná a jde o pouhou zástěrku pro rozvoj íránského jaderného programu.
„Nesmíme Íránu dovolit, aby získal jaderné zbraně. Íránský režim podporuje terorismus a šíří násilí, krveprolití a chaos po celém Blízkém východě. Proto musíme skoncovat s pokračující íránskou agresivitou a s jeho jadernými ambicemi,“ prohlásil dříve Trump.
Odlišný názor na dohodu měl bývalý šéf americké diplomacie Rex Tillerson. Právě to mělo být jedním z důvodů, proč jej Trump v březnu odvolal. „Podle mě je ta dohoda hrozná, on si myslel, že je O. K.,“ řekl tehdy Trump. Proti odstoupení USA od smlouvy je i Evropská unie.
Trump hrozí, že jeho země dohodu vypoví, pokud nebude upravena. V USA se uvolnění sankcí schvaluje každých 120 dní. Zda Spojené státy obnoví zmírnění hospodářských sankcí vůči Íránu, musí americký prezident tentokrát rozhodnout do 12. května.
Vypovězení dohody může ohrozit obchod mezinárodních firem
Jaderná smlouva otevřela mezinárodním firmám přístup na osmdesátimilionový, prakticky neobsazený íránský trh. V Íránu ve velkém vydělávají například výrobci letadel, kteří nahrazují tamní nebezpečně zastaralé stroje využívané v civilní dopravě.
Pokud by se Washington vrátil k sankcím platným před jadernou dohodou, které vyřadily Írán z mezinárodního bankovního systému a globálního obchodu, byly by zmařené všechny smlouvy uzavřené poté, co dohoda s Íránem vstoupila v platnost.