Prezident Myanmaru (dřívější Barmy) rezignoval. Tchin Ťjo byl první civilní hlava státu po desetiletích vojenské junty a zároveň spojenec myanmarské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jeho odchod oznámil na Facebooku prezidentský palác. Jednasedmdesátiletý politik si chce podle prohlášení „odpočinout od svých současných povinností“. Demise platí okamžitě.
Myanmarská média podle agentury Reuters už několik měsíců spekulují o tom, že Tchin Ťjo má zdravotní potíže. Úřady to ale vždy popřely. Prohlášení prezidentského paláce uvádí, že prezidentský úřad bude v souladu s ústavou obsazen do sedmi pracovních dnů.
Tchin Ťjo se ujal funkce prezidenta na konci března 2016 jako kandidát Národní ligy pro demokracii (NLD), která v listopadu 2015 vyhrála první svobodné volby v zemi. Stal se tak po 54 letech první hlavou myanmarského státu, která nebyla spojena s armádou.
Jeho úřad byl spíše ceremoniální, skutečnou vůdkyní země je nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, která ale na prezidentku kandidovat nemůže. Ústava z roku 2008 přijatá ještě nedemokratickým armádním režimem totiž znemožňuje ucházet se o nejvyšší úřad osobám, jejichž rodinní příslušníci nemají myanmarské občanství. Oba synové Su Ťij jsou britskými občany, stejně jako byl její zesnulý manžel.
Tchin Ťjo: loajální společník Su Ťij
Se Su Ťij se s končící prezident Tchin Ťjo zná od základní školy, více než dvacet let disidentku věrně provázel v jejím boji za demokracii země a byl jejím poradcem v zahraničněpolitických otázkách.
Vojenská junta opoziční vůdkyni držela patnáct let v domácím vězení a také Tchin Ťjo strávil ve vězení několik měsíců. Jistou dobu pracoval i jako její řidič. „Je jí velmi loajální. To byla vlastnost, která rozhodla o jeho nominaci na prezidenta,“ uvedla dříve zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Tchin Ťjo vystudoval ekonomii a počítačové vědy na univerzitě v Rangúnu, dva roky studoval na Londýnské univerzitě. Vedl také dobročinnou nadaci, která pečuje o obyvatele nejchudších oblastí země. Mezi jeho záliby patří literatura, jeho otec byl známý myanmarský básník.
Současné vedení Myanmaru, včetně Su Ťij, je v současnosti kritizováno v souvislosti s brutálními zásahy armády proti příslušníkům muslimského menšinového etnika Rohingů na severu země. Do Bangladéše před násilnostmi v Myanmaru uprchlo od loňského srpna na 700 tisíc Rohingů.
