Americký Kongres požádal podle britského deníku Telegraph tajné služby, aby vyšetřily financování politických stran ve střední Evropě Ruskem, a to včetně České republiky. Peníze z Moskvy podle Britů destabilizují Severoatlantickou alianci, snaží se narušit politické struktury v Evropě a zmařit hledání alternativních zdrojů energie.
Jedna studená válka skončila a ta nová jako by místy nesla rukopis té staré. Takhle o ruském prezidentovi mluvila v noci na pondělí demokratická kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová. „Vladimiru Putinovu je potřeba se stále stavět, protože pokud tak neučiníte, tak si jako mnoho tyranů vezme tolik, kolik jen může,“ uvedla.
Amerika se o ruské peníze v Evropě zajímá už déle
Americké tajné služby se ovšem nyní soustředí zejména na peníze, které proudí některým evropským stranám s cílem nahlodávat jednotu Západu. „Je tu hodně kontaktů mezi ruskými nacionalisty a jinými tajnými vyslanci Kremlu s různými stranami jak v USA, tak Evropě,“ uvedl odborník na ruskou propagandu z Univerzity George Washingtona Robert Orttung.
- Mezi evropské země, kde Rusko svůj vliv uplatňuje, řadí britský list Francii, Nizozemí, Maďarsko nebo Rakousko. Českou republiku označuje jako bránu ruských agentů do Schengenu.
Na tom, že se Washington zajímá o ruské peníze v Česku i jinde v Evropě, není nic nového. Podle informací ČT toto téma americké tajné služby zaměstnává delší dobu. Je to podle všeho ale poprvé, co Kongres požádal o takto rozsáhlé šetření přímo ředitele zpravodajských služeb Jamese Clappera. To celé věci dodává jinou váhu, říká zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Kreml informace o podpoře spřízněných uskupení v Evropě nekomentuje. Moskva už dříve oficiálně potvrdila, že financuje ruskojazyčná média v zahraničí. Loni ruská banka poskytla i výhodný úvěr straně francouzské nacionalistické političky Marine Le Penové.
Bezpečnostní služby jsou ostražité, mezi nimi i ta česká
„Rusko dlouhodobě buduje v Česku vlivové a propagandistické struktury, jejichž cílem je prosazovat a chránit ruské ekonomické a politické zájmy na úkor zájmů Česka a potažmo NATO a EU,“ uvádí výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2014.
„Je to vliv, který odpovídá postavení státu tak, jako se uplatňuje velmocenská politika kterékoli velmoci,“ tvrdí místopředseda Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Alexander Černý (KSČM).
Na ruské ambasádě v Praze působí podle českého ministerstva zahraničí 140 lidí. „Počet diplomatů v Praze na ruské ambasádě je nezvykle vysoký a představuje určitě problém,“ uvedl předseda Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Třeba Čína má v Česku čtyřikrát méně diplomatů, Spojené státy zhruba polovinu. Rozloha obou států je ovšem ve srovnání s Ruskem také zhruba poloviční.
