Družice Galilea vypuštěny na oběžnou dráhu

Kourou (Francouzská Guyana) - Ze základny Kourou ve Francouzské Guayaně byla dnes vypuštěna raketa Sojuz s prvními dvěma družicemi evropského navigačního systému Galileo. Start byl původně plánován na čtvrtek, pro technickou závadu byl ale o den odložen. Družice dosáhly asi tři hodiny a padesát minut po startu určené oběžné dráhy.

Motory ruské nosné rakety byly zažehnuty přesně ve 12:30 SELČ (7:30 místního času). Necelých deset minut po startu se oddělil nejvyšší stupeň Fregat, který pomocí vlastního motoru vynesl obě družice na místo jejich určení do výšky 23 222 kilometrůnad zemským povrchem. Tam dospěl asi v 16:20 SELČ a po umístění satelitů na stanovené pozice se od nich oddělil. Příští rok k nim přibudou další dvě družice.

Částečně funkční bude projekt s osmnácti satelity v roce 2014, celkem jich bude třicet. Plně se pak rozjede o pět let později. Už příští rok se ale jeho administrativa přestěhuje do Prahy. „Přinese to špičkové technologie do Česka, respektive se odsud bude řídit jeden z nejšpičkovějších technických systémů celé EU,“ podotkl premiér Petr Nečas. Galileo má být zatím nejpřesnějším a nejdokonalejším civilním navigačním systémem a má předčit například už zavedený americký systém GPS.

Galileo má zajistit nezávislost Evropě. Právě jím chce Evropa konkurovat dvěma mocným soupeřům – zavedenému americkému systému GPS a ruské navigační službě Glonass, která po vleklých technických problémech začíná také nabývat konkrétní podoby. Na rozdíl od GPS i Glonassu nejde u Galilea o vojenský, ale o čistě civilní projekt.

Do roku 2019 by měly fungovat všechny plánované služby systému

První tři služby Galilea mají být spuštěny, až bude v roce 2014 na oběžné dráze ve výšce přes 23 tisíc kilometrů operovat osmnáct satelitů. Systém bude nabízet bezplatnou základní službu pro veřejnost, především tedy navigaci pro motoristy, signál pro pátrací a záchranné akce a kódovanou službu určenou pro zajišťování bezpečnostních úkolů států. Další dvě služby přibudou, až bude na oběžné dráze všech třicet plánovaných družic, tedy nejpozději do roku 2019. Půjde o kódovaný signál pro komerční účely - například pro zaměřování pozemků geodety či mýtné systémy, a o certifikovaný signál pro navigaci letadel. 

V budově bývalé konsolidační agentury v pražských Holešovicích bude sídlit management. Tady se budou podepisovat smlouvy, řešit reklama nebo schvalovat potřebné přístroje a aplikace. Centrum dál povedou euroúředníci, kteří se přesunou z Bruselu. Šance dostanou ale i české firmy se zaměřením na jemnou mechaniku, elektroniku nebo informatiku.

Start družice Galileo
Zdroj: ČT24
  • Galileo určí místo s přesností na jeden až dva metry, a to díky revolučním atomovým hodinám. Poprvé ve vesmíru užije vodíkové hodiny, jež jsou oproti dosud užívaným rubidiovým čtyřnásobně přesnější.
  • Půjde o systém aktivní, tj. družice budou schopny signály nejen vysílat, ale i přijímat. To se využije při pátracích akcích, kdy nalezený objekt dostane informaci, že pomoc je již na cestě.
  • Má vysílat pět druhů signálů - zdarma dostupný veřejný, kódovaný pro komerční účely, certifikovaný signál pro navigaci letadel, šifrovaný pro specifické uživatele a signál pro pátrací a záchranné akce.
  • Systém má být spuštěn v roce 2014 s 18 satelity; plně funkční bude až se 30 družicemi, nejpozději v roce 2019. Zatím jsou ve vesmíru dva průzkumné satelity, od prosince 2005 (Giove-A) a od dubna 2008 (Giove-B).
  • Družicový signál budou přijímat asi tři desítky pozemních monitorovacích stanic, jež budou určovat vzdálenost družic vůči stanici a informace dále předají do hlavní řídicí stanice. Tam se vypočtou přesné údaje drah satelitů, jež se s korekcemi atomových hodin pro každou z družic odešlou do stanic pro komunikaci s družicemi, odkud se minimálně jednou denně odešlou na jednotlivé satelity. Z družic se pak vysílají přesné údaje k uživateli. Administrativní vedení Galilea má sídlit v Praze.
  • Vybudování systému až do jeho plné operability v roce 2019 má stát unii přes pět miliard eur. Z rozpočtu na léta 2007-2013 EU vyčlenila na Galileo a související systém EGNOS 3,48 miliardy eur. Později Evropská komise uvedla, že bude potřeba dalších 1,9 miliardy eur. Provozní náklady po spuštění systému se ročně odhadují na 800 milionů eur. 
  • Zakázku na výrobu prvních 14 satelitů získala německá OHB System AG, francouzská Arianespace zajistí jejich vynesení do vesmíru a italská ThalesAleniaSpace poskytne systémovou podporu. Provoz infrastruktury zajistí společnost SpaceOpal GmbH a údržbu satelitů pak bude mít na starost britská firma Astrium.