Filipíny dávají Čínu k soudu – kvůli Jihočínskému moři

Manila – Diplomatické vody mezi Filipínami a Čínou opět čeří dlouholetý spor o území v Jihočínském moři. Filipínská vláda se kvůli tomu rozhodla podat na Čínu oficiální protest u mezinárodního soudu. V Jihočínském moři jsou podle předpokladů obrovská naleziště nerostných surovin. Peking považuje za své teritorium prakticky celé Jihočínské moře, jenže na to si dělají nároky i další země, kromě Filipín i Tchaj-wan, Vietnam nebo Brunej.

Filipínská vláda už neví, jak vyřešit spor s Čínou o území v Jihočínském moři. Prý už vyčerpala všechny politické a diplomatické možnosti pro mírové urovnání. Filipínský ministr zahraničí Albert del Rosario proto oznámil, že jeho úřad si předvolal čínskou velvyslankyni na Filipínách, které sdělil, že Manila chce, aby o celé záležitosti rozhodl mezinárodní arbitrážní soud. Čína s tímto krokem nesouhlasí.

Manila se obrátí na soud na základě Dohody OSN o námořním právu, kterou obě strany podepsaly. Filipíny přitom žádají soud, aby rozhodl o neplatnosti linie, podle které Čína považuje sporná území za svá. 

Filipínský ministr zahraničí Albert del Rosario:

„Věříme, že tento krok je přiměřenou reakcí, která uvede diplomatické vztahy do správného kontextu.“

Napětí mezi Čínou a Filipínami eskalovalo loni v dubnu, když filipínské námořní hlídky zadržely osm čínských rybářských lodí. Filipíny vinily Číňany z nezákonného rybaření v oblasti mělčiny Scarborough. Právě ta je sporným územím, o které se obě země přou. 

Mělčina Scarborough je řetězec útesů a skalnatých ostrůvků v Jihočínském moři. V Číně se této oblasti říká Chuang-jen a na Filipínách Scarborough Shoal (Mělčina Scarborough). Jihočínské moře ukrývá bohaté zásoby ropy a plynu, je také strategickou námořní cestou mezi východní Asií, Blízkým východem a Evropou. Je to také ideální oblast pro rybaření. Kromě Filipín vede Čína teritoriální spory o oblasti v Jihočínském moři rovněž s Vietnamem, Brunejí, Malajsií a Tchaj-wanem.

Sporná území v Jihočínském moři
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 38 mminutami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 3 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 6 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 8 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 8 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.