Ukrajinské volby ukázaly nutnost jednat s oběma stranami, hodnotí Češi

Kyjev – Na Ukrajině se po volbách rýsuje silná prozápadní koalice. Průběžné sčítání potvrzuje výrazný úspěch Lidové fronty premiéra Jaceňuka a Bloku prezidenta Petra Porošenka. Podle premiéra Bohuslava Sobotky jde o příslib stabilizace země a signál Rusku, aby s budoucím ukrajinským kabinetem jednalo a hledalo řešení sporů diplomatickou cestou. Podobně se vyjádřil také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Ukrajina potřebuje oba dva vztahy – zdravý vztah k Rusku i k Evropě,“ upozornil šéf české diplomacie.

Na východě Ukrajiny ale lidé často volili Opoziční blok, který vznikl z Janukovičovy Strany regionů. Na území obsazeném separatisty se nehlasovalo vůbec. „Připadá mi, že na Ukrajině došlo postupně k selhání dvou politických elit,“ upozorňuje Zaorálek na selhání jak Janukovyčovy vlády, tak i proevropsky smýšlejících politiků. „Nebezpečný je pohled, že se na Ukrajině hraje o sféru vlivu, zda bude proruská nebo prozápadní,“ dodal Zaorálek, podle něhož by Evropa ohledně situace na Ukrajině měla jednat také s Ruskem. „Ani Rusko by nemělo mít zájem na destabilizaci Ukrajiny,“ uzavřel Zaorálek.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky jsou výsledky voleb jasným signálem Rusku, aby s budoucí novou vládou v Kyjevě usedlo za jednací stůl s cílem řešit problémy mezi oběma zeměmi výlučně nenásilnou, diplomatickou cestou. Česká republika i Evropská unie je podle premiéra také připravena s budoucí demokraticky ustavenou vládou úzce spolupracovat, a to jak na hospodářské obnově země, tak i na jejím postupném přičleňování k Evropské unii v duchu již uzavřených přístupových dohod.

Arsenij Jaceňuk u volební urny
Zdroj: ČTK/AP/Andrew Kravchenko

Voleb se ale nemohli zúčastnit zdaleka všichni Ukrajinci. „Přes 3 miliony voličů nemohlo na Ukrajině volit,“ upozornil zpravodaj ČT v Doněcku Miroslav Karas s tím, že jde jak o lidi žijící na Krymu, tak i o obyvatele separatisty ovládaných území. „Pro vůdce separatistů jsou ukrajinské volby volbami v sousední zemi, se kterou nechtějí mít nic společného. Volby bojkotovali, na území ovládaném separatisty se vůbec neotevřely volební místnosti,“ popsal Karas s tím, že o volby neměli zájem ani lidé v Doněcku. „Ti, kteří ve městě zůstali, podporují vedení Doněcké republiky,“ vysvětlil. Ve městě se připravují spíše na příští neděli, kdy proběhnou volby do vedení Doněcké republiky. „Budou to volby, které by podle jejich organizátorů měly dát legitimitu oběma samozvaným republikám, které doposud nikdo neuznal,“ dodal Karas.

Na západoukrajinském venkově byl zájem o volby značný. „Lidé si od voleb slibovali hodně,“ potvrdila Martina Tlachová s tím, že lidé žijící ve vesnicích nedaleko Lvova nejvíce věří bloku prezidenta Porošenka. „Podle nich je logické, aby prezident měl podporu v parlamentu,“ vysvětlila Tlachová. Lidé podle ní doufají, že s novým vedením by malé obce mohly získat větší kompetence.

Během dne mají své dobrozdání o průběhu ukrajinských voleb ohlásit týmy pozorovatelů, jichž na Ukrajinu dorazilo kolem dvou tisíc. „Ministerstvo vnitra eviduje několik desítek stížností, jsou tam také obvinění z pokusů kupovat hlasy, nicméně slovy mezinárodních pozorovatelů šlo o volby poměrně klidné a bez nějakých větších incidentů,“ uvedl zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Přestože úřední výsledky nedělních parlamentních voleb má ukrajinská ústřední volební komise ohlásit až během dnešního dne, předpokládaní vítězové považují výsledky hlasování za natolik zřejmé, že už dnes chtějí zahájit jednání o příští koaliční vládě.

Komentátor ČRo Jan Petránek přišel v Interview ČT24 s myšlenkou, že by bylo vhodné přesunout budoucí vzájemná jednání mezi Ruskem a Ukrajinou mimo Minsk, a to vzhledem k postojům běloruského prezidenta Lukašenka. „Teď by bylo chytré, kdyby se nabídla třeba Bratislava nebo Praha,“ uvedl Petránek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 1 mminutou

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 9 mminutami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 35 mminutami

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova bezpilotní stroje poškodily třeba nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina v noci na úterý měla cílit na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
před 1 hhodinou

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.