Moravskoslezský kraj trápí znečištěné ovzduší – i když například počet smogových situací v posledních letech klesal. Lídři krajských kandidátek hodlají nadále podporovat kotlíkové dotace, někteří by životnímu prostředí pomohli velkými projekty, jiní drobnějšími. Zásadním tématem pro region je také útlum těžby uhlí. Ten sice musí přijít, ale je potřeba se na něj pořádně připravit a stát situaci zanedbal, upozornili v předvolební debatě ČT24 krajští volební lídři.
Jedním z témat, které je pro voliče v Moravskoslezském kraji klíčové, je životní prostředí, například kvalita ovzduší.
Jednička kandidátky ANO Ivo Vondrák chce pomoci vzduchu ve Slezsku čistými zdroji, například vodíkem, který by se dal získávat z metanových dolů. Podporuje také další výměny kotlů, protože většina znečištění pochází z lokálních topenišť, zdůrazňuje. Dodává také, že kraj už se dohodl s některými podniky, aby regulovaly emise, v důsledku čehož už průmysl zaviňuje pouze pětinu znečištění ovzduší v regionu.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL) podotýká, že jakožto strukturálně postižený kraj dostával region dotace a je připraven čerpat další prostředky, mimo jiné pro čistší veřejnou dopravu, kterou představují třeba autobusy poháněné vodíkem či hybridní vozy. „Jestliže budou vyhlášeny výzvy, okamžitě se začneme hlásit a z evropských peněz čerpat,“ slibuje s tím, že hodlá apelovat na ministerstva, aby takové výzvy vypisovala.
„ODS je zelenější než Zelení,“ tvrdí Jakub Unucka (ODS + TOP 09). Prosazuje výstavbu takzvaných edenů – obrovských skleníků, které čerpají teplo z dolů. „Je to přesně věc, která posune Karvinou dopředu,“ je přesvědčen a poukazuje na to, že v Anglii takové edeny fungují. Zdůrazňuje také, že je potřeba zcela změnit charakter regionu po ukončení těžby. Brusel je k takovým plánům vstřícný, dodává lídr.
Jan Lipner (STAN + Zelení + Nezávislí) je ale k takovým idejím skeptický, je prý otázkou, nakolik jsou takové projekty reálné na Karvinsku. „Nicméně všemu zelenému jako zahradník fandím,“ zdůrazňuje. Kritizuje také stavbu dálnice v kraji, protože ta do regionu natáhne tranzitní dopravu. „Tohle rozhodně není ta cesta, kterou bychom se chtěli vydat,“ říká a doplňuje, že podporuje další kotlíkové dotace.
Jejich pokračování prosazuje i Zuzana Klusová (Piráti). Kromě toho podle ní představují možnou cestu, jak zlepšit životní prostředí, takzvané inteligentní energetické sítě – propojení několika budov a zdrojů čisté energie, například fotovoltaiky. Takové komplexy podle ní umožňují výborné hospodaření s energií. „To je mnohem účinnější než megalomanské projekty. Hodně menších projektů tohoto typu by nám pomohlo více,“ věří.
Pavel Staněk z SPD vidí jako problematické mikroskopické pevné částice v ovzduší. Požaduje, aby průmyslové podniky instalovaly delikátnější filtry, které by právě i menší částice, které ohrožují lidské zdraví, zachytily.
O tomto problému hovoří také Petr Kajnar (ČSSD). Stejně jako Vondrák zdůrazňuje, že většinu znečištění mají na svědomí lokální topeniště, nikoliv doprava či velké firmy. Kraj podle něj ale situaci řeší. „Máme jistotu, že kdyby nebylo Polsko, tak my vzduch máme v normě,“ tvrdí a dodává: „Úkolem kraje je, aby intervenoval na ministerstvo životního prostředí, premiéra a ministerstvo zahraničí, aby jednali s Polskem.“ Podle jeho slov by se ale mělo jednat na všech úrovních – i na krajské a obecní. Možné je také podat na Polsko žalobu k Evropskému soudnímu dvoru, připomíná jednička sociálních demokratů.
Právě s jednáním na všech úrovních souhlasí Vladimír Tancík (Starostové pro kraj). Zdůrazňuje především obecní úroveň: „I malá spolupráce si myslím, že funguje.“ Vyzývá také, aby každý začal sám u sebe, jelikož většinu znečištění mají na svědomí lokální topeniště. „Opatření nejdou dělat jedním směrem, musí se využít všech možností. Od Unie, přes stát, vojvodství až po obce,“ dodává Tancík.
KSČM chce v oblasti životního prostředí řešit například přístup k pitné vodě. Podle lídra krajské kandidátky Josefa Babky už kraj v minulosti pomohl s vrty, aby města a obce měly dostatek vody.
Útlumu těžby se region nevyhne, nesmí být ale zbrklý
Potenciální problém do budoucna představuje pro Moravskoslezský kraj útlum a definitivní konec těžby uhlí. Kandidáti se shodují na tom, že útlum se nesmí uspěchat, protože hrozí sociálními i energetickými problémy.
Podle Vondráka (ANO) je útlum těžby logický, je ale nezbytné, aby vznikla pracovní skupina, která ho bude řídit. Zdůraznil, že hejtmanství vyzývalo ministerstva už v minulosti, jeho volání vyslyšela ale až nyní. Kraj dle současného hejtmana požaduje, aby se uhlí těžilo, dokud ho podniky, které ho potřebují, nebudou schopny nahradit. Zmírnit ekonomické dopady na kraj chce kupříkladu podporou malých a středních podniků, které by mohly nahradit velké průmyslové závody.
Co si neuděláme sami, nebudeme mít, hodnotí přístup státu k problematice Unucka (ODS + TOP 09). Dopadová studie podle něj ukázala, že v problémech se ocitnou teplárny i koksovny. Importované uhlí navíc bude nutné někde skladovat, jenže získat na to povolení trvá několik let. „Pokud toto nebude dopředu zajištěné, hrozí sociální katastrofa. To může být katastrofa, o které se nikomu ani nesní. Zavřít OKD jen tak nejde,“ konstatuje lídr.
„Třicet roků jsme vyváželi kvalitní nízkosirné uhlí někam jinam. Teď dovážíme k nám uhlí z Polska, které má mnohem větší obsah síry,“ shrnuje Tancík (Starostové pro kraj). Uzavření dolů a těžby podporuje, ale apeluje, aby bylo pomalejší, než stát momentálně plánuje. Upozorňuje, že bude potřeba se postarat o čtyři tisíce horníků. „Starostů se nikdo neptal, proto kandidujeme, abychom do toho mohli mluvit,“ dodává.
Na rizika překotného tempa útlumu těžby upozorňuje také Staněk (SPD). Kvituje pracovní skupinu a apeluje na to, aby o problému rozhodovali lidé, kteří mu rozumí. „Množství uhlí, které OKD vytěží, je nějaký zdroj energie, ten musí být něčím nahrazen. Nevím o tom, že bychom měli nasmlouvané vyšší dávky plynu, nebo že by naběhl další blok Dukovan,“ nastiňuje jeden z problémových bodů útlumu.
„Pokud ho ještě spalovat musíme, spalujme naše uhlí,“ říká Lipner (STAN + Zelení + Nezávislí). Zdůrazňuje, že uhlí bude potřeba dalších třicet let dovážet a uhlíkovou stopu za sebou nechají kupříkladu zámořské lodě. Jako problém vidí také to, že společnost OKD řídí náměstek ministryně financí, který „nemá zkušenosti“. Uzavírání OKD nyní podle kandidáta nedává smysl.
Stát se nepřipravil, hrozí sociální rozvrat kraje
„Evropa se o odchodu od uhlí baví několik let, není to žádná novinka, Británie, kde byla závislost na uhlí mnohem větší, od něj odešla, mají to za sebou a je to pro ně lepší,“ popisuje Klusová (Piráti). Upozorňuje, že Unie nedotuje ztrátovou těžbu uhlí. Jednička pirátské kandidátky také kritizuje, že stát zanedbal přípravu na transformaci regionu, když o její nutnosti už dlouho ví.
Podobně zaváhal stát už v minulosti, podotýká kandidát sociálních demokratů Kajnar. Když stát zavíral doly v 90. letech, o lidi se nepostaral, míní. „To byla velká chyba. Dnes už to není tolik, nicméně stát to zavře takřka ze dne na den a dopředu se o to nestará,“ upozorňuje. Za příklad dává Německo, které se na transformaci připravovalo deset let a řešit ji bude dalších třicet. Ostravsko prochází transformací už tři dekády s minimální podporou státu, míní Kajnar.
Rozhodnutí vlády o uzavření dolů je nekoncepční, tvrdí Curylo (KDU-ČSL). „Domnívám se, že rekultivace, sociální program a útlum těžby bude stát 30 miliard. Vláda se k tomu musí postavit čelem,“ apeluje. Stát nemůže zavřít doly ze dne na den, jelikož není kde skladovat uhlí, které by se dováželo, doplňuje.
Termín konce těžby považuje za nesmyslný a nereálný také Babka (KSČM) a hovoří o tom, že ho příští vedení kraje nesmí připustit. „Dělat tyto věci bez dopadové studie je absolutní nesmysl,“ zdůrazňuje lídr kandidátky komunistů. „Jde o sociální rozvrat kraje, o energetickou bezpečnost,“ doplňuje.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků průzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
