Putin si zaslouží být za své zločiny souzen, řekl Zelenskyj v Haagu. Rusové jsou demoralizovaní, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Ve čtvrtek Zelenskyj přijel do sídla horní komory nizozemského parlamentu a setkal se se zástupci obou parlamentních komor. Setkání podle deníku De Telegraaf vynechali předseda krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Gert Wilders a šéfka protestní strany BBB Van der Plasová. Wilders a Van der Plasová předem ohlásili, že se schůzky s ukrajinským prezidentem nezúčastní, protože Nizozemsko si ve čtvrtek připomíná oběti druhé světové války.

„Pokud jde o mě, dnešek v Nizozemsku nepatří jemu, ale našemu národnímu památnému dni,“ tvrdil ve čtvrtek Wilders. Podle Van der Plasové je velmi nemístné, že prezident Ukrajiny, která je ve válce s Ruskem, je na návštěvě právě v tento den. Jejich postoj však kritizovali mnozí další politici.

Ukrajinský prezident se setkal také s předsedy vlád Nizozemska a Belgie. Rutte na společném brífinku tří státníků ujistil, že Nizozemsko bude ve své podpoře Ukrajině neochvějné. Pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině, neexistují podle něj žádná tabu. Řekl dále, že Rusko, které loni vpadlo na Ukrajinu, nemůže tuto válku vyhrát a musí být hnáno k odpovědnosti za zločin agrese a další válečné zločiny.

De Croo podle agentury Reuters zmínil, že Belgie podporuje nový balík vojenské pomoci Ukrajině a že jeho vláda zkoumá, jak mohou být zmražené ruské majetky použity k pomoci Ukrajině ve válečném úsilí.

Zelenskyj poznamenal, že pro Ukrajinu je zásadní, aby západní vlády Kyjevu dodávaly zbraně co nejrychleji. Řekl také, že Ukrajina už je de facto členem NATO, ale měla by se jím stát i de iure. „Chceme slyšet jasnou zprávu, že po válce budeme v NATO,“ prohlásil podle AFP ukrajinský prezident. Dodal ale, že jeho země má realistická očekávání a ví, že do Severoatlantické aliance nevstoupí, dokud bude v jeho vlasti válka.

Rutte podotkl, že je důležité, aby spojenci učinili jasný krok vůči Ukrajině na nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu.

Nizozemský premiér podle agentury DPA rovněž řekl, že jeho země nyní jedná s Dánskem a Británií o dodávkách bojových letounů. Dodávky stíhaček F-16 nejsou tabu, ujistil. Dohody v tomto ohledu ještě nebylo dosaženo, připustil vzápětí. Podle něj to je ale jen otázka času. Poukázal přitom na podobné dřívější debaty o dodávkách houfnic a tanků Leopard.

Ukrajina podle Zelenského věří, že její chystaná protiofenziva bude úspěšná a že získá zpět Ruskem okupovaná území. Na tiskové konferenci dodal, že Rusko je na bitevním poli demoralizované a že tamní režim nemá podporu veřejnosti. Zelenskyj také podle agentury Reuters prohlásil, že s „takovými lidmi“ nehodlá o ničem vyjednávat. 

Odpoledne se Zelenskyj podle Reuters v Nizozemsku rovněž setkal s ukrajinskými vojáky. A to jak s těmi, kteří utrpěli při bojích s invazními jednotkami zranění a nyní tam podstupují léčbu, tak s těmi, kteří v Nizozemsku cvičí s tamní armádou, například se učí ovládat protiraketové systémy Patriot.

Trváme na vzniku tribunálu, řekl Zelenskyj v Haagu

Po setkání v parlamentu zamířil Zelenskyj na návštěvu Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde vystoupil s projevem nazvaným Žádný mír bez spravedlnosti pro Ukrajinu. Prosazoval zřízení tribunálu, který by Rusko soudil za jeho agresi vůči Ukrajině. Je to podle něj jediná cesta, jak dosáhnout spravedlnosti.

„Všichni chceme v Haagu vidět jiného Vladimira, který si zaslouží, aby byl za své zločinné činy potrestán zde, v hlavním městě mezinárodního práva. Jsem si jistý, že se tak stane, až zvítězíme,“ řekl Volodymyr Zelenskyj s odkazem na Putina. Jeho poznámka sklidila potlesk.

Připomněl také sestřelení letu MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, které si v létě 2014 vyžádalo 298 životů, většinou Nizozemců. Poté prezident vyzval k držení minuty ticha za všechny, kteří zemřeli ruskou vinou. Jen během dubna na Ukrajině zemřelo 206 civilistů, z toho jedenáct dětí, řekl Zelenskyj.

V sále jej přivítal nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra, který připomněl nizozemskou zkušenost z druhé světové války a slíbil další pomoc Ukrajině jak dodávkami zbraní, tak humanitární pomocí a při rekonstrukci země.

ICC krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, jichž se údajně ruští vojáci v napadené zemi dopouštějí. V březnu tento soud v Haagu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Zelenského návštěvu provázejí rozsáhlá bezpečnostní opatření, četná policejní auta jsou jak kolem budovy ICC, tak v blízkosti hotelu Marriott. Zelenskyj přišel v tmavě zelené mikině, která se od začátku války stala jeho značkou. Prezidenta doprovázela ozbrojená ochranka v bojových uniformách, píše AFP.

Na Zelenského příchod do sídla soudu, před nímž zavlála ukrajinská vlajka, čekala vedle novinářů i veřejnost. Od vstupu je ale odděloval plot, píše De Telegraaf.

Agentura DPA napsala, že Nizozemsko doposud poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě asi 1,2 miliardy eur (28,2 miliardy korun). Premiér Rutte dal také najevo, že pro něj nejsou tabu ani dodávky bojových letounů zemi čelící ruské agresi.

Únik informací o možné Zelenského cestě do Německa rozladil Kyjev

Ukrajinský prezident v květnu zvažuje také návštěvu Německa, informovala tamní média s odvoláním na bezpečnostní kruhy v Berlíně. Podle serveru t-online je ale Kyjev únikem této informace rozladěn a zvažuje zrušení cesty.

Ukrajinští představitelé jsou podle serveru „vážně zklamáni“, že „zjevně velmi citlivé bezpečnostní informace“ byly záměrně zveřejněny německými zdroji.  Bylo to „nezodpovědné“ a mohlo by to „zpochybnit případnou návštěvu ukrajinského prezidenta,“ uvedl t-online. Na veřejnost se dostaly například detaily o tom, v jakém hotelu by měl Zelenskyj přespat.

Podle médií by se ukrajinský prezident měl setkat s německým kancléřem Olafem Scholzem i prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Po návštěvě u Steinmeiera by měl odcestovat do Cách.

Berlínská policie už zahájila vyšetřování jednoho ze svých příslušníků kvůli zveřejnění informací o návštěvě Zelenského v Německu. Vyšetřování souvisí s podezřením na porušení mlčenlivosti poté, co se příslušné informace ve středu objevily v berlínském deníku B.Z.

Podle šéfky berlínské policie Barbary Slowikové je nepřijatelné, aby „jediný spolupracovník tak ostudným způsobem špinil pověst berlínské policie na národní i mezinárodní úrovni“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 46 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...