Flotila padesáti ruských plavidel, která se údajně maskují jako rybářské a výzkumné lodě, chystají podle skandinávských médií sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S odkazem na společnou investigaci veřejnoprávních médií v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku o tom informuje BBC. Kreml tvrdí, že se severská média mýlí a pro obvinění Ruska neexistují důkazy.
Podle zjištění skandinávských médií lodě, které předstírají, že jsou na výzkumné misi nebo jsou rybářskými čluny, mají zabudované systémy k monitorování podvodních prostorů na klíčových místech energetické infrastruktury.
BBC rovněž zmiňuje, že podle britských zástupců se mají podobné lodě pravidelně objevovat i ve vodách Velké Británie. Podle zdrojů dánské stanice DR je cílem lodí naplánovat sabotáž proti severským zemím, mimo jiné přerušením elektrických a datových kabelů přes Atlantik a do zbytku Evropy.
Podezřelé případy z Norska
Již v listopadu 2021 se přerušilo spojení s oceánskou observatoří na norských Lofotech. Ze dna tehdy zmizely čtyři kilometry kabelu, který ostrovy spojuje s pevninou. V lednu 2022 pak někdo přetnul datový kabel, kterým do Norska, členské země NATO, proudí klíčová satelitní data ze stanice na Špicberských ostrovech.
Ve dnech před sabotáží v oblasti podezřele dlouho křižovala ruská rybářská loď Melkart-5. „Je to naprosto nelogický vzorec pohybu pro rybářskou loď. I kdyby tam bylo obrovské množství ryb. Přece jen, když tak malou oblastí proplujete více než 130krát,“ podotkl přepravní agent Terje Aunevik.
Podle dánské kontrarozvědky Rusko připravuje sabotážní plány pro případ plného konfliktu se Západem. Šéf norské rozvědky ale také investigativcům sdělil, že program je považován za velmi důležitý pro Rusko a je řízen přímo z Moskvy. O detailech zjištění natočily televize společný dokumentární seriál, jehož první epizodu plánují odvysílat ve středu.
Lodě s vypnutými vysílači
Zjištění o sabotáži vychází z analýzy odposlechnuté ruské námořní komunikace, která naznačovala, že existují takzvané „lodě duchů“. Tato plavidla se pohybují mořem s vypnutými vysílači a nesdílejí tak svou polohu.
Jedním z nich je údajně také plavidlo Admirál Vladimirskij, které je oficiálně na oceánografické expedici. Podle severských zemí je to ve skutečnosti ruská špionážní loď a DR zveřejnila i záběry tohoto plavidla, včetně záběrů ozbrojených maskovaných mužů na jeho palubě.
Dokument cituje také anonymního experta britského královského námořnictva, který během jedné mise sledoval pohyb plavidla v blízkosti sedmi větrných elektráren u pobřeží Spojeného království a Nizozemska.
„Jde tu o podmořské sledování kabelů, potrubí a topografie dna. Nejenže jsou schopní mapovat infrastrukturu, ale vybudovali flotilu určenou pro útoky na tuto infrastrukturu,“ upozornil bývalý důstojník britské námořní rozvědky James.
Záběry podle médií také zachytily plavidlo, které pravidelně zpomaluje, když se blíží k oblastem, kde se nacházejí větrné elektrárny. V této oblasti se pak zdržuje. Z pozorování také vyplývá, že se lodě plavily celý jeden měsíc s vypnutým vysílačem. Když se k lodi na malém člunu přiblížil reportér, byl konfrontován maskovaným jedincem, který měl u sebe něco, co vypadalo jako vojenská útočná puška.
Podle zjištění čtyř severských rozvědek se na výzvědných aktivitách Ruska proti Skandinávii podílí padesát plavidel maskovaných jako rybářské nebo výzkumné.
Soukromé civilní lodi ale mají rozkaz spolupracovat s vojenskou rozvědkou, což výzvědnou flotilu Ruska navyšuje na stovky plavidel. „Civilní plavidla jsou pro Rusko užitečná z mnoha důvodů. S jejich pomocí může výrazně rozšířit kapacity špionáže. V poslední době navíc proběhl obrovský rozvoj námořních technologií,“ konstatovala Åse Gilje Østensenová z Norské univerzity obrany.
Nemáte důkazy, tvrdí Moskva
Kreml na tvrzení severských médií reagoval odmítavě, píše agentura AFP. „Média z těchto zemí udělala ve své reportáži chybu. Radši znovu nepodloženě obviňují Rusko,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov. Zopakoval, že Moskva žádá „nestranné a transparentní vyšetřování“ útoku, který vloni vyřadil z provozu plynovod Nord Stream.
Švédský premiér Ulf Kristersson podle agentury TT řekl, že ho zprávy o tom, že Rusko údajně ilegálně sbírá informace, nepřekvapují. „Ale je to vážné. Ukazuje to, že máme velmi riskantní situaci v naší bezprostřední blízkosti,“ uvedl šéf švédské vlády.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že nechce spekulovat o informacích, jež přinesla skandinávská média. „NATO se hrozbami pro podmořskou infrastrukturu zabývá mnoho, mnoho let,“ řekl. Dodal, že poté, co exploze vyřadily z provozu plynovody Nord Stream, Aliance „posílila svoji přítomnost v Baltském a Severním moři“. Jde o lodě, letadla a „další kapacity“, řekl Stoltenberg.
Americké tajné služby se podle deníku The Washington Post obávají i jiné ruské sabotáže. Podle nich je Moskva schopná zničit satelit Starlink, který od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zajišťuje ukrajinské armádě přístup k internetu. „Pro Ukrajince je to velmi důležitý systém, předávají si tak rozkazy či zpravodajské informace,“ uvedl zpravodaj ČT David Miřejovský.
Starlink měl problémy již loni na podzim při velké protiofenzivě ukrajinských sil a dosud není jasné, zda šlo o ruské rušičky, poznamenal Miřejovský. „Víme, že Rusko v posledních měsících intenzivně zkouší systém svého elektronického boje Tobol,“ řekl zpravodaj. Majitel Starlinku Elon Musk na podzim napsal, že proběhlo mnoho pokusů narušit přenos signálu, ale hrozba byla vždy odvrácena.
Budíček pro západní politiky
Redaktorka Deníku N Petra Procházková považuje za překvapivé, do jakých podrobností nyní známe ruské operace. K nim docházelo pravděpodobně už od roku 2013. „Detaily jsou překvapivé. Fakt, že se to děje, mě nepřekvapuje,“ uvedla v pořadu Události, komentáře.
Politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov soudí, že získané informace se Rusům mohou hodit kdykoliv a „v současné situaci je to z jejich pohledu ještě důležitější“. Zároveň doufá, že západní výzvědné služby v posledních letech „nespaly tak, jako spali politici“.
Procházková dodala, že západním politikům nyní došlo, že případný útok Ruska vůči členským státům NATO by nebyl veden stejným způsobem jako na Ukrajině, ale s pomocí vyšších technologií.
