Putin nařídil zastavit palbu na pravoslavné Vánoce

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.

Rusko vyzvalo i ukrajinskou stranu, aby vyhlásila příměří a umožnila lidem účast na bohoslužbách na Štědrý den i na Boží hod, napsala agentura Reuters s odvoláním na agenturu Interfax. Mnoho pravoslavných křesťanů, včetně těch žijících v Rusku a na Ukrajině, slaví Vánoce 6. a 7. ledna. 

„S ohledem na výzvu Jeho Svatosti patriarchy Kirilla nařizuji ministru obrany Ruské federace zavést režim příměří podél celé linie dotyku stran na Ukrajině od 12.00 hodin 6. ledna 2023 do 24.00 hodin 7. ledna 2023,“ uvedl Putin v rozkazu.

„Vycházejíce ze skutečnosti, že v oblastech bojů žije velký počet občanů hlásících se k pravoslaví, vyzýváme ukrajinskou stranu, aby vyhlásila klid zbraní a umožnila jim účast na bohoslužbách na Štědrý den, jakož i na Boží hod,“ dodal Putin. 

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vydal pokyn k zavedení příměří podél celé linie dotyku mezi oběma stranami na Ukrajině od 12:00 6. ledna do 24:00 7. ledna, uvedla na Telegramu ruská státní agentura TASS.

Ukrajinci vidí příměří jako cynickou past

„Chtějí využít Vánoce jako zástěrku, aby alespoň na chvíli zastavili postup našich mužů na Donbasu a dostali blíže k našim pozicím techniku, munici a mobilizované vojáky. Co to přinese? Jen další nárůst počtu obětí,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml podle něj využívá přestávek v bojích, aby ve válce pokračoval s novou silou.

Vojenský konflikt podle něj skončí ve chvíli, kdy ruští vojáci opustí ukrajinské území. Ve svém večerním projevu se obrátil na samotné Rusy. „K rychlejšímu ukončení války je zapotřebí něco úplně jiného. Je třeba, aby občané Ruska v sobě našli odvahu – i když alespoň na šestatřicet hodin na Vánoce – osvobodit se od svého ostudného strachu z jednoho člověka v Kremlu.“

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak napsal na Twitter, že Ukrajina neútočí na cizí území a nezabíjí civilisty. Rusko podle něj musí nejdřív opustit okupovaná území – jen tak bude mít „dočasné příměří“.

Podoljak podle ruskojazyčného webu stanice BBC označil vánoční příměří za „propagandistické gesto a lest“. Moskva se podle něj snaží alespoň na čas omezit intenzitu bojů a úderů na svá logistická centra, aby mohla budovat opevnění na okupovaných územích a přeskupit jednotky. Podoljak dříve během čtvrtka odmítnul autoritu ruské pravoslavné církve.

„Prezident Zelenskyj navrhl jasný mírový vzorec o deseti krocích. Rusko ho ignoruje a místo toho na Štědrý den ostřelovalo Cherson, podniklo rozsáhlé útoky pomocí raket a dronů na Nový rok,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Ukrajina již dříve uvedla, že jakákoli ruská výzva k příměří by byla pokusem Moskvy zajistit si určitý oddech pro své jednotky, které se Ukrajina snaží vytlačit z území, jež Rusko okupuje od roku 2014 a ve větší míře po invazi loni v únoru.

Zahraniční státníci jsou k příměří skeptičtí

Podle české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je výlučným právem Ukrajinců se rozhodnout, zda má příměří platit nebo ne. Dále řekla, že osobně by byla ráda, kdyby se obě strany dohodly, aby alespoň o vánočních svátcích platil klid zbraní.

Ministryně připomněla, že při prosincové oslavě Vánoc západních křesťanských církví, ke které se připojuje i podstatná část Ukrajinců, žádné příměří neplatilo. Řada lidí na Ukrajině slaví Vánoce na konci prosince stejně jako křesťané na Západě, kteří se řídí gregoriánským kalendářem.

Americký prezident Joe Biden podle Reuters novinářům řekl, že Putin se vyhlášením dočasného příměří snaží popadnout dech.

„Pokud by Putin chtěl mír, stáhl by vojáky domů, a tak by bylo po válce. Očividně chce ale po krátkém přerušení ve válce pokračovat. Takzvané zastavení palby lidem, kteří pod ruskou okupací žijí v každodenním strachu, nepřinese svobodu ani bezpečnost. Proto budeme Ukrajince dále podporovat, aby mohli opět žít v míru a sebeurčení,“ prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Mírové rozhovory jsou v nedohlednu

Rusko a Ukrajina daly ve čtvrtek jasně najevo, že v nejbližší době nedojde k žádným mírovým rozhovorům. Odmítly tak nabídku tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který odděleně hovořil s Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o zprostředkování jednání.

Putin Erdoganovi sdělil, že Moskva je připravena přistoupit k rozhovorům – ale pouze pod podmínkou, že Ukrajina „vezme v úvahu nové územní skutečnosti“. Je to narážka na to, aby Kyjev uznal nelegální anexi části ukrajinského území Moskvou. Ukrajinský poradce Podoljak označil tento požadavek za „zcela nepřijatelný“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
16:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
před 3 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 5 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
před 5 hhodinami

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 6 hhodinami

Po ostřelování Afghánistánu s Pákistánem je pět mrtvých a osm zraněných

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala v sobotu agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 6 hhodinami

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí, většinou dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.
před 8 hhodinami
Načítání...