Muskova SpaceX tvrdí, že už nemůže platit internetové služby na Ukrajině, píše CNN

Nahrávám video
Horizont ČT24: Musk chce, aby terminály Starlink na Ukrajině financoval Pentagon
Zdroj: ČT24

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.

Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu Starlink, která se ukázala být užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také pro akceschopnost ukrajinské armády.

Zakladatel SpaceX Musk v pátek na Twitteru napsal, že „operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne sto milionů dolarů (2,5 miliardy korun)“.

Podle CNN ovšem SpaceX nedávno varovala americké ministerstvo obrany, že může přestat financovat tuto službu na Ukrajině, pokud americká armáda nebude měsíčně přispívat desítkami milionů dolarů.

Firma v dopise minulý měsíc Pentagon požádala, aby převzal financování ukrajinského vládního a vojenského využívání služby Starlink, což podle SpaceX bude stát přes 120 milionů dolarů po zbytek roku a v příštích dvanácti měsících by mohlo přijít na 400 milionů dolarů, píše zpravodajská stanice. „Nejsme schopni Ukrajině nadále darovat terminály nebo financovat ty existující po neomezenou dobu,“ napsal v dopise jeden z ředitelů firmy.

Mezi dokumenty zaslanými firmou SpaceX Pentagonu je i dosud nezveřejněná přímá žádost o dalších téměř osm tisíc terminálů Starlink, kterou Muskovi v červenci zaslal náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, píše CNN. 

CNN: Většinu terminálů financují jiné zdroje

Ačkoliv se Muskovi dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starlink na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu z dvaceti tisíc terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje –⁠ například USA, Velká Británie nebo Polsko, píše CNN.

Žádost firmy proto popudila některé představitele Pentagonu. Jeden z nich řekl, že SpaceX má „drzost tvářit se jako hrdinové“, když ostatní tolik platí, a ještě předkládá účet na desítky milionů dolarů měsíčně. Daleko dražší než terminály je podle CNN konektivita, přičemž SpaceX tvrdí, že financuje většinu služeb poskytovaných Ukrajině.

Z Ukrajiny, jejíž armáda nyní podniká na východě a jihu země protiofenzivy, nedávno přišly zprávy o rozsáhlých výpadcích Starlinku. Ty podle zdrojů CNN náhle postihly celou frontovou linii, což ovlivnilo snahy Ukrajinců o postup.

Na čí straně je Musk?

Informace o možnosti, že SpaceX přestane Starlink na Ukrajině financovat, rovněž přichází v době rostoucích obav ohledně Muskovy loajality. Miliardář nedávno zveřejnil na Twitteru kontroverzní „mírový plán“, který pobouřil Kyjev a potěšil Moskvu. Mezi jeho návrhy byla i myšlenka uspořádat referendum pod dohledem OSN v částech Ukrajiny, o kterých Kreml tvrdí, že je anektoval. Kyjev by se podle Muska měl zároveň vzdát Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

Poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl dotaz, na čí straně Musk stojí, podnikatel odpověděl, že „stále velmi podporuje Ukrajinu“, ale obává se „masivní eskalace“. Tento týden Musk popřel zprávy o tom, že by před zveřejněním svého návrhu hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Ať se vám to líbí, nebo ne, Elon Musk nám pomohl přežít nejkritičtější momenty války. Byznys má právo mít své strategie,“ uvedl na Twitteru Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře. „Najdeme řešení, jak zajistit i další fungování Starlinku. Očekáváme, že společnost bude až do konce jednání nadále na Ukrajině zajišťovat stabilní připojení.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Desítky tisíc Ukrajinců v Maďarsku vyhlížejí výsledek voleb

Výsledek nedělních maďarských voleb může ovlivnit osud desítek tisíc Ukrajinců v zemi. Vládní strana Fidesz v intenzivní předvolební kampani otevřeně kritizuje Kyjev a tamního prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle oficiálních údajů požádalo od začátku ruské invaze na Ukrajinu maďarské úřady o udělení statusu dočasné ochrany přibližně 56 tisíc občanů Ukrajiny.
před 28 mminutami

Indie válku „vymlčela“, její ekonomika i pověst utrpěly ránu

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
před 1 hhodinou

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
před 3 hhodinami

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 6 hhodinami

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 9 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 10 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...