Na brněnském výstavišti začala stavba záložní nemocnice. Připravená bude za čtrnáct dnů

Na výstavišti v Brně v pavilonu G2 začala stavba záložní nemocnice s třemi sty lůžky pro pacienty s nemocí covid-19. Postavená by měla být za týden, zcela hotová i s vybavením za dva týdny. Nemocnici staví město, provoz by měla zajistit Fakultní nemocnice Brno.

Záložní nemocnice na brněnském výstavišti by začala fungovat jen v případě nedostatku lůžek v nemocnicích v kraji. Ty zatím lůžka pro pacienty s covidem-19 mají, musely ale omezit plánované operace. Počet pacientů na lůžkách ale narůstá.

„Situaci poslední dny monitorujeme. Byla jsem v kontaktu s krajským koordinátorem, který mi říkal, že je možné, že potřeba lůžek v záložní nemocnici vyvstane. Bavili jsme se i s řediteli brněnských nemocnic a vývoj není moc příznivý,“ řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Nahrávám video

Potřeba budou i dobrovolníci

Nemocnici staví město, provoz by ale měla zajistit Fakultní nemocnice Brno zřizovaná státem. „Poskytne lékaře a sestry. Je ale potřeba ještě velké množství pomocného personálu jako sanitáři a podobně. Počítá se s dobrovolníky, pomoct by měl Český červený kříž, už je tam nějaké zaškolování dobrovolníků, aby měli nějaké minimum,“ řekla Vaňková.

Fakultní nemocnice Brno už dříve informovala, že poskytne pro polní nemocnici speciální traumatým, který vysílá v případě katastrof do zahraničí. Tým má šest lékařů a 18 sester různých odborností.

Nájem za nemocnici stanovila městská firma Veletrhy Brno na symbolickou jednu korunu. V neděli dokončila armáda práce na záložní nemocnici na výstavišti v pražských Letňanech, která nabídne 500 lůžek pro lidi s covidem-19. Její uvedení do provozu závisí na vývoji pandemie koronaviru.

Polní nemocnice vybudovali a budují i v dalších zemích

Ze sousedních zemí se rozhodlo vybudovat polní nemocnici pro nakažené novým typem koronaviru Polsko. Umístěna bude na Národním stadionu ve Varšavě. Dočasná nemocnice vzniká v konferenčních místnostech stadionu a bude v ní 500 lůžek pro pacienty s covidem-19, s možností rozšířit kapacity až na tisíc nemocničních postelí. Ministr zdravotnictví Adam Niedzielski později uvedl, že premiér nařídil připravit plány na vybudování dočasných nemocnic ve všech polských vojvodstvích, prioritu budou mít ta nejpostiženější nákazou.

V červenci vybudovala armáda polní nemocnici s 500 lůžky v největší sportovní hale v Bělehradě. V květnu vyrostla polní nemocnice pro tisíc pacientů také v prostorách jednoho berlínského výstaviště.

Polní nemocnice také nedávno vznikla na ulici Kaširská na jihu Moskvy. Nemocnice má kapacitu 500 lůžek, další polní nemocnice vznikají i v dalších ruských regionech. Ruské ministerstvo obrany například zřídilo mobilní polní nemocnici jen pro horníky největšího zlatého dolu na Sibiři, který patří společnosti Poljus.

Španělská armáda vybudovala polní nemocnici s 5500 lůžky v kongresovém centru v Madridu. V současné době se také staví polní nemocnice ve španělské Asturii. V tomto malém španělském regionu na severu země již polní nemocnice stála na jaře, tehdy se ale obavy z velkého nárůstu nemoci covid-19 nepotvrdily a nemocnice byla demontována.

V dubnu otevřela obří polní nemocnici ve východolondýnské čtvrti Docklands Británie. Zpočátku měla kapacitu 500 lůžek vybavených plicními ventilátory, počet lůžek postupně narostl na čtyři tisíce. Na stavbě zařízení, která trvala devět dní, se podílela britská armáda, která využila zkušenosti z Afghánistánu a krize kolem epidemie horečky eboly v Africe.

Počátkem dubna se také otevřela polní nemocnice v italském Bergamu, které bylo v počátcích pandemie nejpostiženějším městem.

Řada polních nemocnic kvůli nákaze vznikla také ve Spojených státech. Za raritu byla považovaná stanová polní nemocnice, která vyrostla na louce v newyorském Central Parku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 16 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.