Na podzim Česko čekají komunální volby

Komunální volby se uskuteční pravděpodobně v říjnu. Poslanecká sněmovna v minulém období nestihla dokončit projednávání ústavní novely, která by stanovila pevný termín pro tyto volby, takže konkrétní termín vybere prezident republiky. Předchozí komunální volby byly 5. a 6. října 2018, nejzazším termínem pro ty nynější tedy bude víkend 1. a 2. října 2022. To by nicméně „propadlému“ zákonu odpovídalo, podle něj se měly komunální, krajské a také senátní volby konat vždy o prvním říjnovém víkendu.

Nová zastupitelstva dostanou všechny obce v České republice včetně hlavního města Prahy, kde má zastupitelstvo zároveň kompetence odpovídající krajským. Dále vzniknou ve volbách zastupitelstva městských obvodů či městských částí. V nejmenších obcích bývá občas problém „sehnat“ vůbec potřebný počet kandidátů. Musí jich být alespoň pět, což je zároveň minimální přípustný počet zastupitelů v obcích do 500 obyvatel. Ve větších obcích, kde je zastupitelů více než pět, musí být kandidátů alespoň tolik, aby byla obsazena nadpoloviční většina křesel.

Počet zastupitelů se odvíjí od počtu obyvatel obce. Zákon o obcích nestanoví tento počet přesně, určuje rozpětí, takže i nejmenší obce do 500 obyvatel mohou mít až patnáct zastupitelů, největší města nad 150 tisíc obyvatel mohou mít zastupitelstvo s 35 až 55 členy. (Specifická situace je v Praze – viz níže.) Počet svých členů stanoví samo zastupitelstvo.

Volby s „plachtami“ a cizinci

V některých obcích, kde je kandidátů více než křesel v zastupitelstvu, se ustálila zajímavá tradice jednočlenných kandidátek. Každý, kdo by chtěl v zastupitelstvu usednout, kandiduje sám za sebe jako samostatná „strana“, a voliči si mohou ještě lépe vybrat, koho na radnici chtějí, a koho ne.

Je ale pravda, že volební systém pro komunální volby usnadňuje takový výběr tak jako tak. Zatímco když se volí poslanci nebo krajští zastupitelé, vhazuje se do urny pouze lístek jedné vybrané strany, kde může volič pouze zakroužkovat několik preferovaných kandidátů, obecní zastupitelstvo si může každý „namixovat“ napříč kandidátkami.

Voliči mají na výběr ze tří možností. Mohou si vybrat jednu stranu (respektive jednu kandidátku). Anebo zaškrtnout maximálně tolik jednotlivých kandidátů, kolik je členů zastupitelstva. A v úvahu připadá i kombinace obojího.

I v obecních volbách platí pětiprocentní klauzule, takže strana, respektive kandidátka, která nedostane hlasy alespoň pěti procent voličů (je jedno, jestli zaškrtnou celou kandidátku, nebo jednotlivého kandidáta), do zastupitelstva se nedostane.

Komunální volby jsou jedním z hlasování, kterého se mohou zúčastnit i lidé, kteří nemají české občanství. Zastupitele mohou volit všichni občané Evropské unie (přihlášení v obci k trvalému pobytu), ti se ale musí předem zapsat do dodatku ke stálému seznamu voličů.

ANO obhajuje posty primátorů v sedmi krajských městech, ODS ve třech

Tradicí je, že komunální volby v součtu za celou republiku „vyhrávají“ nezávislí kandidáti. Ti nebo různá místní sdružení vesměs kandidují v malých obcích, kde naopak nezřídka vůbec nekandidují velké politické strany. Ty se soustředí spíše na větší města, avšak i v nich se občas střetávají s místními kandidátkami.

V krajských městech sice nyní vládnou výhradně primátoři z parlamentních stran – v sedmi z ANO, ve třech z ODS, v jednom ze STAN, v jednom ze spřízněných SLK – ale již pohled na radnice dalších statutárních měst nabízí jiný obrázek. Ve čtyřech (Frýdek-Místek, Kladno, Most, Třinec) jsou primátoři z místních sdružení.

Hlavně v krajských městech a zejména těch největších bude možné považovat komunální volby i za zkoušku síly nynější vlády a opozice. Zdaleka ne všude jsou však již jasní kandidáti, které jednotlivé strany do voleb vyšlou. Lze očekávat, že primátoři budou vesměs funkce obhajovat. Někteří jsou v nich ostatně docela noví, třeba Pavel Šindelář (ODS) v Plzni nastoupil až v lednu poté, co rezignoval Martin Baxa (ODS), který se stal ministrem.

Otázka však je, kdo půjde proti nim. Například v Brně zřejmě povede ANO ve snaze „se pomstít“ stávající primátorce Markétě Vaňkové (ODS) za „ukradené“ vítězství z minulých voleb předseda městské organizace René Černý.

V roce 2018 ANO vedené tehdejším primátorem Petrem Vokřálem v Brně vyhrálo, ale Vaňková dokázala velmi rychle vyjednat koalici a ANO poslala do opozice. Vokřál letos kandidátku ANO jistě nepovede, s hnutím se ve zlém rozešel. V minulosti se spekulovalo jako o možné kandidátce na primátorku o exministryni financí Aleně Schillerové (ANO), ale z Černého vyjádření vyplynulo, že i když nejspíše bude na kandidátce, nepovede ji. V Brně se letos chystají dvě volební koalice, společně budou kandidovat jednak ODS a TOP 09, jednak KDU-ČSL a STAN.

Největším městem, kde nyní má ANO primátora, je Ostrava. Tomáš Macura stanul v čele města již v roce 2014 a na rozdíl od Prahy a Brna se ve funkci udržel i po dalších volbách. Jiné je to v Plzni, kde sice ANO vyhrálo v letech 2014 i 2018, i když v obou případech s extrémně těsným náskokem na ODS (v řádu desetin až setin procenta), ale pokaždé skončilo v opozici.

Pro ČSSD, která byla do loňského prosince vládní stranou a mívala silné postavení i v komunální politice, mohou být nynější komunální volby prvním pokusem o znovuzrození poté, co na podzim vypadla z Poslanecké sněmovny. Její předseda Michal Šmarda je ostatně starostou Nového Města na Moravě, sociální demokraté mají i jednoho primátora statutárního města (Jan Wolf v Karviné) a zastoupení v radách mají v Brně, Plzni nebo Pardubicích.

Praha jako lakmusový papírek?

Trochu jiná pravidla než pro volby ve všech ostatních obcích platí pro volby v Praze. Mimo jiné má celopražské zastupitelstvo více členů než zastupitelstva jiných měst, a to maximálně 70. Zastupitelstvo může případně rozhodnout o vytvoření více volebních obvodů, i když to se v Praze naposledy stalo v roce 2010. (V ostatních městech i obcích tato možnost existuje také, ale využívá se jen minimálně). Když je celé město jediným obvodem, je důsledkem obzvlášť mohutná „plachta“ se všemi kandidáty, neboť i v Praze je možnost takzvaného panašování čili „namixování“ vlastního zastupitelstva napříč kandidátkami.

V minulosti se občas o pražských komunálních volbách mluvilo jako o náznaku, jak se bude v dalších letech vyvíjet vrcholná politika. Ostatně před čtyřmi lety kupříkladu v Praze nevyhrálo ANO, které v období 2014 až 2018 ve městě vládlo, a ze zastupitelstva vypadli sociální demokraté a komunisté, což se o tři roky později opakovalo ve sněmovních volbách. Specifikem Prahy však nyní je, že čára mezi koalicí a opozicí vede jinudy než v celostátní politice.

V roce 2018 skončily pražské volby nevídaným patem. Do zastupitelstva se dostalo pět uskupení – v pořadí podle podílu získaných hlasů ODS, Piráti, Praha sobě, Spojené síly pro Prahu a ANO. Jejich výsledky se lišily o pouhých 2,5 procenta z celkového množství hlasů (ODS 17,9 procenta, ANO 15,4 procenta). V důsledku získali občanští demokraté čtrnáct mandátů, ANO dvanáct a všichni ostatní po třinácti. ODS i ANO však skončily v opozici a radu sestavili Piráti, Praha sobě a Spojené síly.

Jenomže Spojené síly již neexistují. Vznikly jako společná kandidátka TOP 09 a STAN, na kterou byli přizváni ještě politici KDU-ČSL (která v Praze nikdy nebyla příliš silná a po odchodu lidí kolem Jana Čižinského, kteří založili Prahu sobě, ještě zeslábla), LES a SNK-ED.

TOP 09 a lidovci se ale pro letošní komunální volby dohodli na společné kandidatuře s ODS – podobně jako v loňských sněmovních volbách budou kandidovat pod „značkou“ SPOLU. Toto uskupení se ocitne v trochu kuriózní situaci, protože sdruží členy nynější rady (TOP 09 v ní má Petra Hlaváčka a Jana Chabra) i nejsilnější opoziční stranu.

Post primátora obhajují Piráti, respektive Zdeněk Hřib. Jeho strana se nyní ocitne v Praze ve složité situaci. Politici ODS jsou ostrými kritiky nynějšího městského vedení a Pirátů.

Vztahy Pirátů se STAN, kteří budou v Praze kandidovat samostatně, nebyly při společném vládnutí v hlavním městě vždy růžové. Na celostátní úrovni sice obě uskupení kandidovala loni společně, ale z výsledku – kdy Starostové díky preferenčním hlasům získali drtivou většinu společných mandátů – byli Piráti velmi rozčarováni.

Ambici stát se primátorem navíc neskrývá ani lídr koaliční Prahy sobě Jan Čižinský, který ostatně z toho důvodu před čtyřmi lety odešel od lidovců, s nimiž by se mu to v Praze (posuzováno dle dřívějších výsledků KDU-ČSL) sotva kdy podařilo. 

Hřib tudíž už skoro určitě nebude moci sestavit podobnou koalici „všech proti ODS a ANO“ jako před čtyřmi lety. Nejenom výsledek podzimních voleb, ale hlavně podoba budoucí pražské koalice by mohly i tentokrát naznačit, jakým směrem se ve smyslu možných spojenectví mezi SPOLU, Piráty, STAN a ANO bude v dalších letech ubírat i celostátní politika.