Válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům připomněl v úterý v kázání na Velehradě kardinál Michael Czerny, podle kterého je tato „zločinná válka“ vedena proti svobodné Ukrajině i celému civilizovanému světu. Czerny byl hlavním kazatelem slavnostní mše, kterou dopoledne vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě na Uherskohradišťsku.
Kardinál Czerny v kázání na Velehradě odsoudil válku na Ukrajině, vyzdvihl pomoc uprchlíkům
3 minuty
Události: Na Velehradě skončily Dny lidí dobré vůle
Bohoslužbě přihlíželo za deštivého počasí několik tisíc lidí v pláštěnkách či s deštníky nad hlavou. Czerny kázání přednesl v češtině, jelikož má české kořeny. Narodil se v roce 1946 v Brně a jeho rodina o dva roky později emigrovala do Kanady.
Kardinál ve svém kázání Rusko výslovně nezmínil. Odkázal ale na „sovětské impérium nesvobody, lži a násilí“, které bylo ve 20. století vybudováno ve slovanském světě, v němž kdysi působili věrozvěsti Cyril a Metoděj. Sovětské impérium přirovnal k babylonské věži.
„Snaha zvrátit běh dějin a obnovit staré impérium vede dnes k zločinné válce vedené nejen proti svobodné Ukrajině, nýbrž proti celému civilizovanému světu. Dějiny nás však učí, že všechny babylonské věže pýchy, lži a násilí, všechny uzavřené společnosti, jsou odsouzeny k pádu,“ řekl mimo jiné Czerny.
Církev má být v nynějším zraněném světě podle kardinála jakousi polní nemocnicí a učitelkou vnitřního pokoje. Proto musí být otevřenou společností, otevřenou vůči Bohu a jeho plánu s lidstvem. Důležitým projevem této otevřenosti je podle kardinála vstřícnost vůči migrantům, tedy vůči lidem, které válka nebo bída nutí opouštět své domovy. „Vstřícnost vůči cizincům a přistěhovalcům je jedním z božích příkazů, které prostupují Písmo svaté Starého i Nového zákona,“ zmínil kardinál.
Česká republika podle něj patří k zemím, které nyní prokázaly a stále prokazují velkorysou vstřícnost vůči obětem války na Ukrajině. „O České republice se říká, že patří k nejvíce ateistickým zemím Evropy. Avšak právě ochota ujmout se lidí v nouzi svědčí o tom, že Kristus a jeho láska jsou v této společnosti přítomni. A to i v srdcích lidí, kteří se k církvi nehlásí,“ podotkl.
Úkolem církve je víra srozumitelná lidem
Ochota přijmout a integrovat přistěhovalce bude ale podle kardinála vystavena útokům. Připomněl slova papeže Františka, který hovořil o nebezpečí populismu a nacionalismu i národního sobectví. Pokud lidé a národy zapomínají „na společného Otce všech lidí“, tak jejich třídní skupinové a národní zájmy je podle papeže nevyhnutelně uvádějí do vzájemného rozporu.
Kardinál v kázání hovořil také o odkazu svatých Cyrila a Metoděje, kteří podle něj pochopili, že základním předpokladem plodnosti jejich misie je učinit Písmo a liturgii srozumitelné lidem, ke kterým byli posláni. „Toto je trvalý úkol církve – hledat takové způsoby vyjádření víry, které jsou srozumitelné lidem v dané době,“ uvedl.
„Velké věci rostou pomalu a my nejsme schopni si dnes postavit základy společnosti. Ty základy tady byly vybudovány dávno a my na nich stavíme. Základy naší společnosti, řekněme tehdy moravské a později české, nás propojily do křesťanské Evropy,“ řekl na Velehradě pražský arcibiskup Jan Graubner, podle kterého Cyril a Metoděj nepřinesli jen Písmo svaté a křesťanskou kulturu, která je ovšem podmíněna životem podle evangelia.
Graubner: Dívejme se na kořeny
„My rádi vidíme plody kultury, ale chceme-li plody, tak se musíme dívat i na kořeny a podílet se. Ale Cyril a Metoděj tady postavili základy právní pro společnost, a na tom se v zásadě nic velkého měnit nedá. Něco se od té doby vylepšilo, něco se pokazilo, ale ta kontinuita je tady stále,“ podotkl Graubner.
Mise Cyrila a Metoděje položila v druhé polovině 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali mnoho podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů.
Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu na jaře roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena slavnost na 5. července.
