Písecká synagoga je klenot, potřebuje ale peníze, které nejsou

Písek – Druhou světovou válku a vyvraždění místních židů i přestavbu na sklad v době komunismu přežila písecká synagoga v nečekaně dobrém stavu. Potom se však zařadila mezi opuštěná místa. Chátrá, a přestože by ji město a židovská obec chtěly opravit, jde veškeré zabezpečení pomalu – chybějí peníze.

Nahrávám video

Pouze dva z několika stovek židovských Písečanů se vrátili po druhé světové válce domů, ostatní zahynuli v soukolí nacistické „továrny na smrt“. Pro synagogu tak po válce již nebylo využití. Válku nicméně přečkala a stojí dodnes. Stojí však nenápadně v řadě domů, a kdo se nepodívá nahoru, přejde ji bez povšimnutí. Přitom patří k největším stavbám svého druhu v Jihočeském kraji a je i státem chráněnou kulturní památkou. „Je postavena v orientálním stylu s novoromantickými prvky,“ podotkl judaista Pavel Šnorek.

V minulých desetiletích sloužila písecká synagoga jako sklad velkoobchodu s oděvním zbožím, potom zůstala zcela prázdná. Židovská obec ji v posledních letech začala opravovat, rekonstrukce však jde pomalu. Přispívá na ni město, ale peněz není nazbyt. „Každý rok tam nasypeme nějaké drobné prostředky z programu regenerace památek,“ řekl písecký starosta Ondřej Veselý (ČSSD). Podařilo se tak odkrýt původní výmalbu, na komplexní rekonstrukci by ale bylo pouze v případě, že by město získalo dotaci.

Výhledově by potom mělo v synagoze vzniknout písecké židovské muzeum. „Máme velmi konkrétní představu, protože v Písku existuje několik velmi zajímavých příběhů, které by mohly přilákat nejen milovníky židovské kultury a historie,“ podotkl správce synagogy Václav Kinský. Stálou expozici by mohl mít například básník a písecký rodák Richard Weiner nebo starosta města Izrael Kohn.

Písecká synagoga nahradila starší modlitebnu v roce 1870. „Vznikla nákladem 14 tisíc zlatých. Členové obce nakoupili akcie,“ popsal Pavel Šnorek. V 50. letech, kdy začala synagoga sloužit jako sklad, prošla přestavbou. Vznikla velká vrata, kterými se dovnitř valilo zboží, naopak zanikl vstup ze dvora, kde je i rabínský dvorek a židovská škola. Uvnitř potom dobu, kdy synagoga sloužila jako sklad, připomíná železobetonová stropní konstrukce.

Letní seriál ČT Opuštěná místa:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Pracovnice hradecké správy nebyla napojena na podvodníky, uvedla policie

Zaměstnankyně Správy nemovitostí Hradec Králové (SNHK), která v polovině července poslala podvodníkům vydávajícím se za policisty a pracovníky České národní banky asi 46 milionů korun, nebyla podle dosavadního policejního vyšetřování žádným způsobem napojena na pachatele. Kriminalisté nyní pracují s verzí, že byla obětí sofistikovaného a předem připraveného podvodného jednání, informovala policie.
před 21 mminutami

Malý princ přistál v opeře na Otáčivém hledišti

Jedinou letošní premiérou Otáčivého hlediště v Českém Krumlově je Malý princ. Jde o operní zpracování slavného knižního příběhu. Dílo britské skladatelky Rachel Portmanové zní v České republice vůbec poprvé.
před 43 mminutami

VideoSokolské jednoty prodávají budovy. Nemají peníze

Řada sokolských jednot v menších městech a obcích už nemá peníze na údržbu svých budov ani na jejich rekonstrukci. Se souhlasem vedení proto některé prodávají, často radnicím. Zatímco v Hrotovicích vznikl na místě původní sokolovny nový společenský dům a město zajistilo jednotě nové sportovní zázemí i podporu její činnosti, jinde prodeje teprve připravují. Nyní jedná Sokol o prodeji budovy a sportoviště ve Světlé nad Sázavou, právě kvůli nedostatku peněz.
před 5 hhodinami

Hasiči dohasili požár pěti hektarů lesa u Velhartic

Hasiči dohasili požár pěti hektarů lesa ve strmém kopci u Velhartic na Klatovsku. Hořet tam začalo v sobotu kolem 16:00. Škoda bude kolem milionu korun, řekl velitel zásahu Aleš Bucifal. Příčina vzniku ohně zatím není známá. Na Klatovsku, kde jsou největší plochy lesů v Plzeňském kraji, jde podle něj o největší letošní požár lesního porostu rozsahem i nasazením sil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoProměna Karvinska začíná zasypáváním těžebních jam

Po ukončení těžby na Dole ČSM pokračuje proměna Karvinska. Pracovníci začali zasypávat první z těžních jam, následovat budou demolice budov a rekultivace území. Zkušenosti z bývalých dolů v Moravskoslezském kraji ukazují, že průmyslové areály může postupně nahradit zeleň nebo nové využití krajiny. Vedle proměny území ale útlum těžby dopadá i na místní obyvatele. OKD za poslední rok a půl opustilo více než patnáct set zaměstnanců. Zatímco část z nich našla novou práci, jiní kvůli zdravotním následkům dlouholeté práce v podzemí hledají uplatnění jen obtížně.
včera v 06:00

Požár lesa na Klatovsku je pod kontrolou, dohašuje ho vrtulník

Požár lesa ve strmém kopci u Velhartic je pod kontrolou. Plochu téměř pěti hektarů dohašují hasiči s vrtulníkem s bambivakem. Oheň v těžko přístupném terénu budou kontrolovat dobrovolní hasiči celou noc, řekl velitel zásahu Aleš Bucifal. U požáru je stále patnáct jednotek, tedy téměř šedesát hasičů. Stále platí třetí stupeň požárního poplachu. Nikdo nebyl zraněn.
25. 7. 2026Aktualizováno25. 7. 2026

Jeden vysazený na dva pokácené, u českých silnic ubývá stromů

Jeden vysazený strom na dva pokácené, taková je situace za první pololetí podél silnic v Česku. Informace plynou ze statistik, které ČT poskytly jednotlivé krajské správy silnic. Ty od začátku roku vysázely celkem 7156 stromů, zatímco čtrnáct tisíc jich pokácely. Statistika neuvádí čísla za Prahu, kde Technická správa komunikací (TSK) zatím eviduje jen počet loni vysazených stromů. Potíže správám silnic způsobují vandalové, kteří nové stromky kradou nebo je záměrně poškozují.
25. 7. 2026

Horská služba od začátku prázdnin zasahovala u více než pěti set případů. Nejvíc na Šumavě

Horská služba od začátku prázdnin zasahovala u 505 případů. Oproti stejnému období loni to je o čtyřicet zásahů více. Největší počet jich Horská služba eviduje na Šumavě. Z celkového počtu tam došlo k pětině incidentů. Informace České televizi potvrdil mluvčí Horské služby Marek Fryš.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.