„Je třeba bojovat proti nenávisti.“ V Paříži promítají mladým lidem dokument o Terezíně

3 minuty
Události: V Paříži promítají dokument o Terezíně
Zdroj: ČT24

Příběh dětí z terezínského ghetta zaujal francouzskou režisérku Henriette Chardakovou. Její dokument s názvem Děti v Terezíně a nestvůra s knírkem byl vybrán do cyklu veřejných promítání na pařížské radnici. Projekce mají pomoci mladým lidem lépe pochopit temná místa historie a učit je toleranci, zvláště v době, kdy ve Francii narůstají antisemitské útoky.

Hrdinkou dokumentu je Ela Stein-Weissbergerová, která v terezínském ghettu žila od jedenácti do patnácti let. Zapojila se tam do inscenace opery Brundibár židovského skladatele Hanse Krásy, jenž byl v Terezíně také internován. 

Premiéru mělo představení, které nejen dětským účinkujícím pomáhalo zapomenout na prostředí, v němž vznikalo, v září 1943 a dočkalo se více než padesátky repríz.

Brundibár součástí propagandy

Jedna z nich posloužila nacistické propagandě. Operu o zvířátkách, která pomáhají dětem proti zlému flašinetáři Brundibárovi, vybralo vedení ghetta jako divadlo pro komisi Mezinárodního červeného kříže.

Nacisté chtěli delegaci předvést, že na zvěstech o vraždění Židů není nic pravdivého. Provedli proto zástupce organizace potěmkinovsky vylepšeným městem a mimo jiné je vzali i na představení, v němž si židovské děti směly dělat legraci z hlavního padoucha s knírkem, zjevné narážce na Hitlera.

Scény z Brundibára zachytil i propagandistický film Vůdce daruje Židům město. Nedlouho poté byli účastníci představení, dospělí i děti, deportováni do Osvětimi.

Aby se to neopakovalo

„Tento příběh je symbolem toho, co se přihodilo a co nechceme, aby se ještě někdy stalo,“ poznamenává režisérka. Hlavní hrdinka filmu před dvěma lety zemřela. Pařížského promítání se ale účastnili další hosté, kteří prošli Terezínem.

Ela Stein-Weissbergerová v dokumentu Děti v Terezíně
Zdroj: ČT

Projekce v prostorách pařížské radnice vzbudila velký zájem, viděli ji zejména mladí diváci. „Je důležité, aby děti znaly tuto historii i proto, že je také francouzská a pařížská. Právě z Paříže byly deportovány stovky, tisíce Židů,“ připomněla náměstkyně primátorky pro paměť, veterány a obranu Catherine Vieu-Charierová. 

Film Děti v Terezíně je prvním ze série snímků, které mají mladým lidem vysvětlit historické souvislosti a ukázat, kam až může vést rasová nesnášenlivost. Aktivita radnice přichází v době, kdy ve Francii roste vlna antisemitských útoků.

„Je třeba bojovat proti jakékoliv formě nenávisti, která ničí všechny naděje ve Francii, ale i v Evropě. Je nutné ji zastavit,“ nepochybuje režisérka.

Dokument koncem ledna odvysílala i Česká televize, uvede ho také kulturní kanál francouzské veřejnoprávní televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...