Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.

Randa Abdel-Fattahová měla vystoupit na přelomu února a března na akci Adelaide Writers’ Week, která spadá pod Adelaide Festival a je označována za největší bezplatnou literární přehlídku v Austrálii.

Správní rada Adelaide Festivalu ale pozvánku pro spisovatelku minulý týden zrušila kvůli jejím kontroverzním výrokům o Izraeli a sionismu, aniž by na jakákoliv konkrétní slova odkázala.

Podle pořadatelů by nebylo „kulturně citlivé“, aby se spisovatelka akce účastnila tak brzy po prosincovém teroristickém útoku na sydneyské pláži Bondi Beach. Při něm dvojice mužů inspirovaná teroristickou organizací Islámský stát zaútočila na židy slavící svátek chanuka a zabila patnáct lidí a další desítky zranila.

Literátka a akademička Abdel-Fattahová se narodila v Austrálii, po rodičích má palestinské a egyptské kořeny. Na festivalu se chystala představit svůj román Discipline, v němž na příběhu mladého páru vykresluje, jak se podle ní staví média a akademická sféra v Austrálii k izraelsko-palestinskému napětí. Do češtiny zatím žádná z próz této spisovatelky přeložena nebyla.

Abdel-Fattahová působí rovněž jako právnička a socioložka. Podle stručného medailonku na jejích sociálních sítích se zabývá výzkumem arabských a muslimských hnutí za sociální spravedlnost, islamofobií a válkou proti terorismu. Během dvouleté války v Gaze byla kritičkou izraelské vlády a zastánkyní Palestinců, připomíná australská veřejnoprávní stanice ABC.

Zrušení pozvánky na spisovatelský festival označila Abdel-Fattahová za „jasný a nestydatý projev protipalestinského rasismu a cenzury“ a zároveň poukázala na to, že ona ani žádný Palestinec neměl s útokem nic společného. To netvrdili ani členové správní rady, podle jejichž formulace při zrušení pozvánky nic nenasvědčuje tomu, že by Abdel-Fattahová nebo její tvorba „měly jakoukoli souvislost s tragédií“.

Odešli hosté, ředitelka i sponzoři

Podpory se vzápětí autorce dostalo – pro festival nečekaně – od dalších více než sto osmdesáti řečníků akce, tedy většiny pozvaných. Včetně bývalé novozélandské premiérky Jacindy Ardernové, řeckého exministra financí Janise Varufakise či nositele Pulitzerovy ceny Percivala Everetta. Adelaide Writers' Week opustili i někteří sponzoři.

Jacinda Ardernová při návštěvě v Austrálii (2022)
Zdroj: Reuters/Loren Elliott

Kvůli zrušení pozvánky pro Abdel-Fattahovou se rozhodla navíc rezignovat ředitelka Adelaide Writers’ Week Louise Adlerová, která s krokem správní rady zásadně nesouhlasila. Židovská dcera přeživších holocaustu vyjádřila přesvědčení, že tento krok „oslabuje svobodu slova a je předzvěstí méně svobodné země, kde lobbování a politický tlak určují, kdo smí mluvit a kdo ne“.

Správní rada festivalu podotkla, že se kvůli odhlášení tolika pozvaných literární přehlídka nemůže uskutečnit. A že všichni členové správy rady hodlají rezignovat na své funkce. Prohlášení obsahovalo omluvu adresovanou Randě Abdel-Fattahové za „způsob, jakým bylo rozhodnutí prezentováno“. Autorka ale tento pokus sypání popela na hlavu nepovažovala za dostatečný, protože se týkal formy, nikoliv obsahu festivalového rozhodnutí.

Omluva přijata, ale...

Po pár dnech nakonec – už nové – vedení festivalu vydalo prohlášení s plnohodnotnou omluvou. „Omlouváme se Randě Abdel-Fattahové za újmu, kterou jsme jí způsobili,“ vzkázali pořadatelé veřejně. „Intelektuální a umělecká svoboda je jedno z důležitých lidských práv a naším cílem je ho zachovat. V tomto případě jsme ale selhali,“ přiznali.

Spisovatelka omluvu přijala, účast na akci příští rok ale ještě prý zváží. Zrušení pozvánky podle ní poukazuje na obecnější problémy ve veřejných institucích, jako je chybějící vzdělávání proti rasismu nebo nedostatečné záruky „proti politickému zasahování lobbistů“.

Norman Schueler z Rady židovské komunity Jižní Austrálie – tedy státu, jehož hlavním městem je místo konání festivalu Adelaide – označil omluvu vedení za „chabé rozhodnutí“. Uvedl, že jeho komunita je „hluboce zraněna“. „Doufám, že tento krok odvolají... a možná, že kvůli tomu rezignuje i současná správní rada,“ dodal. Organizace, jejímž je členem, po útoku na Bondi Beach podle ABC lobbovala za zrušení účasti spisovatelky Abdel-Fattahové.

Parlament řeší nenávistné projevy

Rozhodnutí festivalu se navíc řeší uprostřed napjaté debaty o zákonech zpřísňujících tresty za nenávistné projevy a povolující vykupování zbraní vládou. Australský parlament je má začít projednávat v pondělí 19. ledna, dokonce dříve, než bylo v plánu, čímž reaguje na útok z Bondi Beach.

Navrhované zákony také počítají s jednodušším zamítáním víz z důvodu rasových předsudků a s usnadněním zákazu nenávistných organizací, včetně neonacistických. Část veřejnosti podle agentury Reuters vyjadřuje obavu z omezování svobody slova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 2 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 7 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
včera v 17:00

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
včera v 15:53

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
včera v 13:05

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...