Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.

Randa Abdel-Fattahová měla vystoupit na přelomu února a března na akci Adelaide Writers’ Week, která spadá pod Adelaide Festival a je označována za největší bezplatnou literární přehlídku v Austrálii.

Správní rada Adelaide Festivalu ale pozvánku pro spisovatelku minulý týden zrušila kvůli jejím kontroverzním výrokům o Izraeli a sionismu, aniž by na jakákoliv konkrétní slova odkázala.

Podle pořadatelů by nebylo „kulturně citlivé“, aby se spisovatelka akce účastnila tak brzy po prosincovém teroristickém útoku na sydneyské pláži Bondi Beach. Při něm dvojice mužů inspirovaná teroristickou organizací Islámský stát zaútočila na židy slavící svátek chanuka a zabila patnáct lidí a další desítky zranila.

Literátka a akademička Abdel-Fattahová se narodila v Austrálii, po rodičích má palestinské a egyptské kořeny. Na festivalu se chystala představit svůj román Discipline, v němž na příběhu mladého páru vykresluje, jak se podle ní staví média a akademická sféra v Austrálii k izraelsko-palestinskému napětí. Do češtiny zatím žádná z próz této spisovatelky přeložena nebyla.

Abdel-Fattahová působí rovněž jako právnička a socioložka. Podle stručného medailonku na jejích sociálních sítích se zabývá výzkumem arabských a muslimských hnutí za sociální spravedlnost, islamofobií a válkou proti terorismu. Během dvouleté války v Gaze byla kritičkou izraelské vlády a zastánkyní Palestinců, připomíná australská veřejnoprávní stanice ABC.

Zrušení pozvánky na spisovatelský festival označila Abdel-Fattahová za „jasný a nestydatý projev protipalestinského rasismu a cenzury“ a zároveň poukázala na to, že ona ani žádný Palestinec neměl s útokem nic společného. To netvrdili ani členové správní rady, podle jejichž formulace při zrušení pozvánky nic nenasvědčuje tomu, že by Abdel-Fattahová nebo její tvorba „měly jakoukoli souvislost s tragédií“.

Odešli hosté, ředitelka i sponzoři

Podpory se vzápětí autorce dostalo – pro festival nečekaně – od dalších více než sto osmdesáti řečníků akce, tedy většiny pozvaných. Včetně bývalé novozélandské premiérky Jacindy Ardernové, řeckého exministra financí Janise Varufakise či nositele Pulitzerovy ceny Percivala Everetta. Adelaide Writers' Week opustili i někteří sponzoři.

Jacinda Ardernová při návštěvě v Austrálii (2022)
Zdroj: Reuters/Loren Elliott

Kvůli zrušení pozvánky pro Abdel-Fattahovou se rozhodla navíc rezignovat ředitelka Adelaide Writers’ Week Louise Adlerová, která s krokem správní rady zásadně nesouhlasila. Židovská dcera přeživších holocaustu vyjádřila přesvědčení, že tento krok „oslabuje svobodu slova a je předzvěstí méně svobodné země, kde lobbování a politický tlak určují, kdo smí mluvit a kdo ne“.

Správní rada festivalu podotkla, že se kvůli odhlášení tolika pozvaných literární přehlídka nemůže uskutečnit. A že všichni členové správy rady hodlají rezignovat na své funkce. Prohlášení obsahovalo omluvu adresovanou Randě Abdel-Fattahové za „způsob, jakým bylo rozhodnutí prezentováno“. Autorka ale tento pokus sypání popela na hlavu nepovažovala za dostatečný, protože se týkal formy, nikoliv obsahu festivalového rozhodnutí.

Omluva přijata, ale...

Po pár dnech nakonec – už nové – vedení festivalu vydalo prohlášení s plnohodnotnou omluvou. „Omlouváme se Randě Abdel-Fattahové za újmu, kterou jsme jí způsobili,“ vzkázali pořadatelé veřejně. „Intelektuální a umělecká svoboda je jedno z důležitých lidských práv a naším cílem je ho zachovat. V tomto případě jsme ale selhali,“ přiznali.

Spisovatelka omluvu přijala, účast na akci příští rok ale ještě prý zváží. Zrušení pozvánky podle ní poukazuje na obecnější problémy ve veřejných institucích, jako je chybějící vzdělávání proti rasismu nebo nedostatečné záruky „proti politickému zasahování lobbistů“.

Norman Schueler z Rady židovské komunity Jižní Austrálie – tedy státu, jehož hlavním městem je místo konání festivalu Adelaide – označil omluvu vedení za „chabé rozhodnutí“. Uvedl, že jeho komunita je „hluboce zraněna“. „Doufám, že tento krok odvolají... a možná, že kvůli tomu rezignuje i současná správní rada,“ dodal. Organizace, jejímž je členem, po útoku na Bondi Beach podle ABC lobbovala za zrušení účasti spisovatelky Abdel-Fattahové.

Parlament řeší nenávistné projevy

Rozhodnutí festivalu se navíc řeší uprostřed napjaté debaty o zákonech zpřísňujících tresty za nenávistné projevy a povolující vykupování zbraní vládou. Australský parlament je má začít projednávat v pondělí 19. ledna, dokonce dříve, než bylo v plánu, čímž reaguje na útok z Bondi Beach.

Navrhované zákony také počítají s jednodušším zamítáním víz z důvodu rasových předsudků a s usnadněním zákazu nenávistných organizací, včetně neonacistických. Část veřejnosti podle agentury Reuters vyjadřuje obavu z omezování svobody slova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Chuck Norris

Zemřel americký herec Chuck Norris, kterého proslavily role v akčních filmech. Píší to média s odkazem na prohlášení rodiny. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji. Hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
před 16 hhodinami

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
před 18 hhodinami

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
před 20 hhodinami

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
19. 3. 2026

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
19. 3. 2026Aktualizováno19. 3. 2026

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
19. 3. 2026

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
19. 3. 2026
Načítání...