Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.

Randa Abdel-Fattahová měla vystoupit na přelomu února a března na akci Adelaide Writers’ Week, která spadá pod Adelaide Festival a je označována za největší bezplatnou literární přehlídku v Austrálii.

Správní rada Adelaide Festivalu ale pozvánku pro spisovatelku minulý týden zrušila kvůli jejím kontroverzním výrokům o Izraeli a sionismu, aniž by na jakákoliv konkrétní slova odkázala.

Podle pořadatelů by nebylo „kulturně citlivé“, aby se spisovatelka akce účastnila tak brzy po prosincovém teroristickém útoku na sydneyské pláži Bondi Beach. Při něm dvojice mužů inspirovaná teroristickou organizací Islámský stát zaútočila na židy slavící svátek chanuka a zabila patnáct lidí a další desítky zranila.

Literátka a akademička Abdel-Fattahová se narodila v Austrálii, po rodičích má palestinské a egyptské kořeny. Na festivalu se chystala představit svůj román Discipline, v němž na příběhu mladého páru vykresluje, jak se podle ní staví média a akademická sféra v Austrálii k izraelsko-palestinskému napětí. Do češtiny zatím žádná z próz této spisovatelky přeložena nebyla.

Abdel-Fattahová působí rovněž jako právnička a socioložka. Podle stručného medailonku na jejích sociálních sítích se zabývá výzkumem arabských a muslimských hnutí za sociální spravedlnost, islamofobií a válkou proti terorismu. Během dvouleté války v Gaze byla kritičkou izraelské vlády a zastánkyní Palestinců, připomíná australská veřejnoprávní stanice ABC.

Zrušení pozvánky na spisovatelský festival označila Abdel-Fattahová za „jasný a nestydatý projev protipalestinského rasismu a cenzury“ a zároveň poukázala na to, že ona ani žádný Palestinec neměl s útokem nic společného. To netvrdili ani členové správní rady, podle jejichž formulace při zrušení pozvánky nic nenasvědčuje tomu, že by Abdel-Fattahová nebo její tvorba „měly jakoukoli souvislost s tragédií“.

Odešli hosté, ředitelka i sponzoři

Podpory se vzápětí autorce dostalo – pro festival nečekaně – od dalších více než sto osmdesáti řečníků akce, tedy většiny pozvaných. Včetně bývalé novozélandské premiérky Jacindy Ardernové, řeckého exministra financí Janise Varufakise či nositele Pulitzerovy ceny Percivala Everetta. Adelaide Writers' Week opustili i někteří sponzoři.

Jacinda Ardernová při návštěvě v Austrálii (2022)
Zdroj: Reuters/Loren Elliott

Kvůli zrušení pozvánky pro Abdel-Fattahovou se rozhodla navíc rezignovat ředitelka Adelaide Writers’ Week Louise Adlerová, která s krokem správní rady zásadně nesouhlasila. Židovská dcera přeživších holocaustu vyjádřila přesvědčení, že tento krok „oslabuje svobodu slova a je předzvěstí méně svobodné země, kde lobbování a politický tlak určují, kdo smí mluvit a kdo ne“.

Správní rada festivalu podotkla, že se kvůli odhlášení tolika pozvaných literární přehlídka nemůže uskutečnit. A že všichni členové správy rady hodlají rezignovat na své funkce. Prohlášení obsahovalo omluvu adresovanou Randě Abdel-Fattahové za „způsob, jakým bylo rozhodnutí prezentováno“. Autorka ale tento pokus sypání popela na hlavu nepovažovala za dostatečný, protože se týkal formy, nikoliv obsahu festivalového rozhodnutí.

Omluva přijata, ale...

Po pár dnech nakonec – už nové – vedení festivalu vydalo prohlášení s plnohodnotnou omluvou. „Omlouváme se Randě Abdel-Fattahové za újmu, kterou jsme jí způsobili,“ vzkázali pořadatelé veřejně. „Intelektuální a umělecká svoboda je jedno z důležitých lidských práv a naším cílem je ho zachovat. V tomto případě jsme ale selhali,“ přiznali.

Spisovatelka omluvu přijala, účast na akci příští rok ale ještě prý zváží. Zrušení pozvánky podle ní poukazuje na obecnější problémy ve veřejných institucích, jako je chybějící vzdělávání proti rasismu nebo nedostatečné záruky „proti politickému zasahování lobbistů“.

Norman Schueler z Rady židovské komunity Jižní Austrálie – tedy státu, jehož hlavním městem je místo konání festivalu Adelaide – označil omluvu vedení za „chabé rozhodnutí“. Uvedl, že jeho komunita je „hluboce zraněna“. „Doufám, že tento krok odvolají... a možná, že kvůli tomu rezignuje i současná správní rada,“ dodal. Organizace, jejímž je členem, po útoku na Bondi Beach podle ABC lobbovala za zrušení účasti spisovatelky Abdel-Fattahové.

Parlament řeší nenávistné projevy

Rozhodnutí festivalu se navíc řeší uprostřed napjaté debaty o zákonech zpřísňujících tresty za nenávistné projevy a povolující vykupování zbraní vládou. Australský parlament je má začít projednávat v pondělí 19. ledna, dokonce dříve, než bylo v plánu, čímž reaguje na útok z Bondi Beach.

Navrhované zákony také počítají s jednodušším zamítáním víz z důvodu rasových předsudků a s usnadněním zákazu nenávistných organizací, včetně neonacistických. Část veřejnosti podle agentury Reuters vyjadřuje obavu z omezování svobody slova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 10 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
24. 3. 2026

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
23. 3. 2026

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
23. 3. 2026

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026
Načítání...