Sto padesát let od narození opavského Petra Bezruče se Slezské zemské muzeum v jeho rodném městě rozhodlo připomenout hned několika akcemi. Jednou z nich je i nové vydání jediné básnické sbírky slezského barda. Jednaosmdesát Slezských písní doprovází stejný počet ilustrací.
„Ilustrovaných vydání bylo více než třicet, ale většinou spadají do třicátých let minulého století. Od roku 1989 nevyšlo žádné ilustrované vydání,“ upozorňuje jedna z editorek nových Slezských písní Lenka Rychtářová.
Pro přípravu knihy oslovilo muzeum převážně umělce, kteří nejsou primárně ilustrátory. Například Jiřího Surůvku, který ilustroval Bezručovu báseň o Praze. Jednoduchý černobílý výjev namaloval prstem v kreslicím programu. „Vzal jsem to trošku z dnešního pohledu, ono se toho zase tolik nemění,“ popisuje ilustraci malíř. „V Ostravě jsou horníci, zdevastovaní, jak kutají uhlí, a za nimi je Praha, kde se paří.“
Daniel Balabán si zase vybral báseň Já. Jeho Petr Bezruč není žádný usměvavý bard. „Spíše rocker mansonovského nebo osbournovského typu,“ upřesnil výtvarník, jak autora Slezských písní vidí.
Některé ilustrace trvalo vytvořit pár minut, jiné několik měsíců. Umělci měli v zadání jediné omezení – nepoužívat fotografie. „Přístup výtvarníků byl velmi osobitý. V knize jsou ilustrace k zasmání, ale i hloubavé,“ doplnila editorka Martina Klézlová. Stejně jako její kolegyně doufá, že kdo má rád výtvarné umění, objeví díky novému vydání i Bezručovy básně – a naopak.
Bezruč na třech výstavách
Slezské písně pokřtí muzeum 12. září na vernisáži výstavy Petr Bezruč – bard prvý, co promluví, kde budou vystaveny všechny knižní ilustrace. Výročí připomínají ještě dvě výstavy: jedna představuje otisk slezského básníka v hudbě a umění (do 3. listopadu), druhá připomíná, že byl zásadní osobností české angažované poezie. Pod názvem Slezské angažmá odpovídá do 29. října na otázku, co burcuje současné umělce. Oslavy Bezručova narození doplní ještě na konci září literárněvědná konference.
