Werichův pekař a císař: Agitka, legenda, historie - ale hlavně sranda

Praha – Císařův pekař a Pekařův císař. Dvoudílný film, v němž abys Vánoce pohledal, ale ty televizní Vánoce si bez něj lze představit jen velmi těžko. A to i přesto, že tady vlastně vůbec nejde o obligátní pohádku, ale o jakýsi mix historie, divadelní hry, nadpřirozena, staré legendy, politické agitky, satiry a komedie nabité inteligentním humorem a werichovskou „srandou“. Je především hereckým koncertem Jana Wericha v hlavní dvojroli, patří k nejoblíbenějším českým filmům a měl premiéru 4. ledna 1952. Tedy kupodivu až po Vánocích….

Hra Golem Jana Wericha a Jiřího Voskovce, uváděná o 20 let dříve v Osvobozeném divadle, se stala inspirací pro scénář, jeho autory jsou vedle Wericha Jiří Brdečka a Martin Frič. Ten se také ujal režie poté, co mezi Werichem a původním režisérem Jiřím Krejčíkem vypukly neshody. Některé scény se proto musely přetočit, protože se změnilo i herecké obsazení. Původní představitele nahradili převážně herci z bývalého Osvobozeného divadla.

Celý příběh se odehrává na pražském císařském dvoře Rudolfa II., který proslul vášní pro umění a alchymii. Nicméně ve filmu je vylíčen jako komická figurka, která si s vládnutím nijak hlavu neláme a touží pro svoje zálety získat elixír mládí. Ten se sice jeho alchymistům vyrobit nepodaří, díky nechtěné záměně s mladším pekařem Matějem Kotrbou si ale všichni myslí, že císař vskutku omládl. Matěj je pravým Rudolfovým protipólem – poctivý dělník, který se dočasně ujme role panovníka a vládne moudře a spravedlivě. Překazí spiknutí proti císaři a v duchu budovatelských filmů té doby využije sílu bájného Golema ve prospěch lidu – konkrétně na pečení chleba.

I když leckdo snímku vytýká prvky komunistické agitky, především pak kvůli písní Ten dělá to a ten zas tohle a závěrečné rozjásané budovatelské scéně ve stylu „zítra se bude tančit všude“, tehdejšímu ministrovi kultury Zdeňku Nejedlému se prý film paradoxně nelíbil a udělil Fričovi dvouletý distanc. Pár let si nezahrál ani Werich, byť za film dostali státní cenu.

Scottův recept na elixír mládí:

lékař: Zázrak!
Scotta: Jakejpak zázrak? To udělal asi můj elixír mládí.
lékař: A co jste do něho dal?
Scotta: Já jenom vim, že jsem tam asi nedal to, co jsem tam měl dát.
lékař: A co jste tam měl dát?
Scotta: To jsem právě zapomněl.
lékař: A co jste tam dal?
Scotta: No to právě nevim!

Původní obsazení rolí v Krejčíkově podání bylo odlišné: místo Jiřího Plachého měl roli magistra Kelleyho hrát Karel Höger, místo Saši Rašilova si Werich do úlohy Scotty prosadil Františka Černého, roli maršála Rusworma odmítl Jan Pivec a nahradil ho Zdeněk Štěpánek. Jednu ze svých mála ryze veseloherních rolí si ve filmu zahrála představitelka tragických postav Marie Vášová, která ztvárnila Rudolfovu přítelkyni hraběnku Stradovou.

Éterickou Sirael neboli Kateřinu ztvárnila místo Ireny Kačírkové Nataša Gollová, jíž tak Frič s Werichem pomohli vymanit se z poválečné klatby a dostali ji po několikaleté pauze před kameru. První hereckou příležitost naopak dostala tehdejší studentka architektury a pozdější režisérka Věra Chytilová, která hrála jednu z dvorních dam. Ve filmu se objevila i řada dalších známých herců, například Bohumil Záhorský, František Filipovský, Josef Kemr, Miloš Kopecký, Václav Trégl, Miloš Nedbal nebo Lubomír Lipský.

Téma bájného Golema, jemuž podle legendy vdechl život učenec rabi Löw na konci 16. století, se objevilo ve filmech několikrát. V tomto snímku se poprvé objevil jako hliněný obr se svorníky na hrudi. Do té doby si jej umělci představovali různě, převážně jako oblečenou lidskou postavu. Autorem výtvarného návrhu filmového Golema, který ožívá po vložení magického šému do otvoru na čele, byl sochař Jaroslav Horejc. Kameramanem snímku byl Jan Stallich, který v roce 1936 točil v barrandovských ateliérech film Golem francouzského režiséra Juliena Duviviera, jenž rovněž zpracoval toto téma staropražské legendy, ovšem nikoli jako veselohru.

4 minuty
Ten dělá to - a ten zas tohle
Zdroj: ČT24

Rozpočet filmu činil 27 milionů korun, výměna režiséra a nutnost přetočit některé scény údajně schlamstla dalších deset milionů. Nákladná byla v neposlední řadě i kostýmní výprava Jiřího Trnky. Císařův pekař - Pekařův císař má dvě části v délce 80 a 64 minut. Kromě dvoudílné verze byla sestřihána i exportní jednodílná verze trvající 112 minut pod názvem Císařův pekař a pekařův císař; z této zkrácené verze byly vystříhány nejvíce ideologicky zaměřené pasáže, především píseň Ten dělá to a ten zas tohle. Exportní využití filmu bylo také hlavním důvodem, proč byl natáčen barevně. Dva filmy se uváděly jako dvojprogram za dvojnásobné vstupné, až od šedesátých let se promítala zkrácená jednodílná verze. Ta byla také uvedena mimo jiné ve Švédsku, Finsku, Francii či Belgii, ale také v USA, kde měl snímek The Emperor and the Golem premiéru v lednu 1955.

Utne se i mistr tesař a do závěru filmu se vloudila chybka. Při krátkém záběru na Prahu nad hlavami tančícího davu je vidět malostranský kostel svatého Mikuláše a Národní divadlo. Ani jedna z obou staveb přitom za vlády Rudolfa II. ještě neexistovala – o anténách na střechách nemluvě.

Pusťte si celý film na YouTube:

Císařův pekař (1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6)
Pekařův císař (1 - 2 - 3 - 4 - 5)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
před 23 hhodinami

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
včera v 16:51

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
včera v 13:57

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
včera v 10:39

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
29. 5. 2025

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
29. 5. 2025
Načítání...