Nezaměstnanost v červnu byla o desetinu procentního bodu nižší než o měsíc dříve, ale byla s 3,4 procenta vyšší než loni v červnu. Meziročně přibylo lidí, kteří práci hledají, a ubylo volných míst, i když je jich stále více než nezaměstnaných. Aktuální údaje zveřejnil Úřad práce.
Lidí bez práce bylo na konci června 249 792 a volných pracovních míst 286 690. Ve srovnání s květnem bylo o čtyři tisíce lidí bez práce méně a necelých tisíc volných míst více. Oproti loňskému červnu ale přibylo osmnáct tisíc nezaměstnaných a ubylo 32 tisíc pracovních míst.
Nově se v červnu na úřadech práce evidovalo 31 568 lidí, což bylo zhruba o tisíc více než v předchozím měsíci. Z evidence zmizelo naopak o čtyři tisíce uchazečů méně než v květnu – 35 669. Průměrný věk lidí v evidenci úřadů práce je 43,4 roku.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červnu 70 tisíc lidí, což je zhruba 28 procent ze všech uchazečů o zaměstnání. Dosažitelných, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo na konci měsíce 226 143, tedy devět z deseti nezaměstnaných. Vedle nich jsou v evidenci úřadu práce například lidé v pracovní neschopnosti, v rekvalifikačních kurzech, ženy na mateřské dovolené nebo uchazeči ve vazbě.
„Do pracovního procesu se zapojili zejména uchazeči ze skupiny absolventi a mladiství, jejichž meziměsíční úbytek za červen byl nejvyšší, rovněž i uchazeči z řad ukrajinských občanů s dočasnou ochranou v kraji a sezonní pracovníci – tesaři, pokrývači, zedníci, lešenáři, pracovníci v lese a kamenolomech, zahradníci a pěstitelé a podobně,“ popsal situaci analytik Petr Šindelář z příbramského úřadu práce.
Asi šest procent celkového počtu evidovaných nezaměstnaných byli Ukrajinci s dočasnou ochranou. V srovnání s květnem jich v červnu přibylo devět stovek na 15 800. Podle dostupných zdrojů od vypuknutí války do konce letošního června získalo v Česku práci 269 361 Ukrajinců s dočasnou ochranou, z toho byly zhruba tři čtvrtiny ženy. Někteří se už vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. V polovině roku v Česku pracovalo 105 180 ukrajinských občanů s dočasnou ochranou.
Meziměsíčně klesá nezaměstnanost v Česku od února. Podle Úřadu práce ovlivnily v červnu pracovní trh sezonní práce, dlouhodobě má dopad vysoký zájem o zaměstnance převážně v dělnických a vysoce odborných profesích či řemeslníky.
Z regionů byla před prázdninami nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji s podílem lidí bez práce 5,3 procenta, následoval Moravskoslezský kraj s 4,7 procenta. Nejnižší nezaměstnanost byla v Jihočeském kraji s 2,4 procenta a ve Zlínském a Pardubickém kraji a na Vysočině, kde byl podíl lidí bez práce shodně 2,5 procenta.
Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,2), Bruntál (4,9) a Most (4,5). Nejméně je to v okresech Praha-východ a Mladá Boleslav, kde připadá pět míst na jednoho uchazeče.
Analytici: I když ekonomika oslabila, firmy mají stále hlad po pracovní síle
Mírný pokles podílu nezaměstnaných oproti květnu analytici očekávali. „Data za červen potvrdila pokračující hlad českých firem po pracovní síle, a to navzdory oslabenému výkonu české ekonomiky. I když některé firmy své zaměstnance propouštějí, uvolněná pracovní síla je okamžitě absorbována v jiných částech ekonomiky,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
Podle generálního ředitele společnosti Randstad Česká republika Martina Jánského přispělo k poklesu nezaměstnanosti i období brigád. „I zde se projevuje nedostatek pracovních sil, sezonní pracovníci nejvíce chybí v zemědělství a ve výrobě, kde potřebují podniky brigádníky vykrývat dovolené svých zaměstnanců,“ uvedl Jánský.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler považuje za překvapivou dobrou kondici trhu práce ve srovnání s výsledky reálné ekonomiky. „Trh práce zůstává stále vyčerpaný a do jisté míry konzervuje současný stav tuzemské ekonomiky v tom smyslu, že nízká nezaměstnanost zabraňuje větším projevům ekonomického zpomalení, na druhou stranu však vyčerpaný trh práce omezuje možnosti dalšího růstu,“ upozornil.
