Vládní poslanci řeší spor o podobu největší změny DPH za posledních osm let. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent jen jedinou ve výši 13 nebo 14 procent. Stát by podle něj nezískal žádné peníze navíc. Plán podporuje TOP 09, lidovci a Piráti jsou zdrženliví. Naopak koaliční hnutí STAN s tím nesouhlasí – chce, aby vláda díky sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty vybrala od lidí ročně navíc miliardy korun. Proti je i opozice.
„Je to zjednodušení daňového systému, bezesporu. Otevřeně říkám, že to není k tomu, abychom vybrali více peněz od daňových poplatníků. Ale dvě sazby jsou bezesporu jednodušší než tři sazby, to je velmi jednoduché,“ uvedl Stanjura.
Proti je ale hnutí STAN. Podle jeho zástupců je tento návrh ministra financí zbytečný. Vytýkají mu hlavně fakt, že by nijak nepomohl snížit téměř třísetmiliardový schodek státního rozpočtu. „To radši nedělejme nic, protože když se dělá v tomto státě nějaká změna, tak to vždycky znamená změnu i pro podnikatele a pro občany, znamená to spoustu administrativních opatření,“ uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Jednoznačně proti je i opozice, která se obává zdražení léků nebo vodného. Stát totiž dnes daní léky deseti procenty. Podobně by o tři až čtyři procenta téměř jistě podražily stravovací služby, spaní v hotelech a penzionech nebo knihy, časopisy či kulturní a sportovní akce. „Jenom připomenu, jaké jsou tam položky, vodné, stočné, hromadná doprava, teplo, ale také péče o seniory. Jsou tam různé kadeřnické služby, stravovací,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Také podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy se zdraží základní služby. „Některé základní služby, které jsou důležité pro lidi a jsou to základní potřeby, tak půjdou nahoru. A to je špatně,“ kritizoval.
Podle Bernarda jde o nedostatečnou změnu
Naopak DPH z potravin, nealkoholických nápojů, zdravotnických pomůcek či řezaných květin by mohla mírně klesnout z dnešních 15 procent o jeden až dva procentní body. To by u tohoto zboží teoreticky mohlo přinést mírné snížení cen. Zároveň by tak vznikla jen jedna snížená sazba. „Zatím to vychází, že je to rozpočtově neutrální někde mezi 13 a 14 procenty. My říkáme, že daně mají být jednoduché a nízké a musíme myslet na obě ta přídavná jména,“ podotkl Stanjura.
Podle Bernarda je to nedostatečné. „V současnosti je země nastavená tak, že žijeme na dluh, všichni to vědí. Opravdu se nescházíme proto, abychom udělali nějaké marginální změny, nějaké parametrické změny, ze kterých potom nevyjde výnos do rozpočtu,“ uvedl. Starostové jsou ochotní jednat třeba o sjednocení dvou nižších sazeb DPH na 15 procentech.
To by vedle zvýšení cen léků, tekoucí vody nebo stravovacích služeb o pět procent zároveň pro státní rozpočet znamenalo příjem víc než deset miliard ročně. Proti zvyšování DPH u sociálně citlivých položek má ale výhrady šéf lidovců. „Jednoznačně chci, aby například v těch základních položkách jsme dokázali lidem snížit náklady na jejich život,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Za nás je vždycky důležité, aby zůstala zachovaná dostupnost základních potravin nebo léků,“ uvedla také místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Naopak nově zvolený prezident Petr Pavel sjednocení dvou nižších sazeb DPH v principu podporuje. Konkrétní sazba daně podle něj závisí na vládě. „Už jen z hodnocení odborníků vyplývá, že čím složitější ten systém je, tím větší prostor je tam pro úniky,“ uvedl Pavel.
Stanjura chce zákon sjednocující dvě nižší sazby DPH předložit do Poslanecké sněmovny do konce května a poslanci by mohli návrh definitivně schvalovat na podzim.
