Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by lidé měli za rok platit jen jednu. A to ve výši 13, nebo 14 procent. Tato jediná snížená sazba by pak existovala vedle současné základní sazby DPH ve výši 21 procent. Ministr předpokládá, že se tím zvýší příjmy rozpočtu a celý systém se zjednoduší.
„Rozpočtově neutrální je někde mezi třinácti a čtrnácti procenty, ale to je spíš odhad,“ uvedl Stanjura. Chce počkat, až expertní skupiny vše propočítají. „Také záleží, které služby, případně které produkty, necháte v té snížené sazbě. To má samozřejmě také vliv na celkovou rozpočtovou změnu v rámci DPH,“ dodal.
Podle nového výpočtu by například nákup v lékárně za 290 korun stál v příštím roce o sedm až deset korun víc. DPH na léky by totiž vzrostla ze současných deseti procent na třináct, nebo čtrnáct procent.
Nejnižší, desetiprocentní daň vybírá dnes stát i ze stravovacích a ubytovacích služeb, knih a časopisů nebo vstupenek na kulturní či sportovní akce. Také u nich by došlo ke zdražení.
Naopak DPH z potravin, nealkoholických nápojů či zdravotnických pomůcek by mohla mírně klesnout z patnácti procent o jeden až dva procentní body. To by u tohoto zboží teoreticky mohlo přinést mírné snížení cen.
TOP 09 záměr podporuje, ANO i SPD jsou proti
Ministrův plán podporuje koaliční TOP 09. Další vládní strany, STAN, KDU-ČSL a Piráti, jsou ochotné o spojení nižších sazeb jednat.
„Myslím, že tady se blížíme shodě. Obecně platí v rámci vládní koalice, že chceme zjednodušovat daňový systém. A toto je krok ke zjednodušení daňového systému,“ říká Stanjura.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potvrzuje, že její strana chce tímto směrem jít. „Myslím si, že je důležité, abychom sjednotili sazby na dvou, nikoliv měli tři. My bychom si dokonce představovali, abychom měli jenom jednu sazbu, ale je nám jasné, že je to neprosaditelné,“ sdělila.
Sněmovní opozice se sjednocením dvou nižších sazeb DPH nesouhlasí. Podle ní by to mohlo vést ke zdražení části zboží a služeb.
Stanjurova předchůdkyně na ministerstvu financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová také upozorňuje, že ministr chce zvednout daně v době jedné z nejhorších krizí, kterou prožíváme. „Jsou tam prostě citlivé položky, jsou tam léky,“ dodává.
Také místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) je k návrhu kritický. Říká, že jeho hnutí nemůže akceptovat to, že by se z nejnižší, desetiprocentní sazby přeřadily do vyšší sazby položky, jako je vodné, stočné, léky a další věci.
Některé zboží a služby by přeskočily z nejnižší do nejvyšší sazby
Vládní koalice zároveň jedná o tom, že by do nejvyšší, jednadvacetiprocentní sazby přeřadila část služeb a zboží, které v covidovém roce 2020 přesunula do nejnižší, desetiprocentní sazby tehdejší Babišova vláda. I od tohoto kroku si vládní lídři slibují získat do rozpočtu ročně navíc miliardy korun.
„Například se to týká snížené DPH u kadeřnic,“ uvádí předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). „Dneska, když už ty profese nemají úbytek tržeb vlivem toho, že je omezený pohyb občanů, tak nemají ani nárok na tu sníženou sazbu DPH,“ vysvětluje.
Koaliční lídři se chtějí na změnách v DPH dohodnout do konce února. Balíček zvyšující některé daně a zároveň zavádějící úspory za zhruba 70 miliard by rád ministr financí předložil do sněmovny v květnu.
