Neexistuje recept, který by někoho nebolel. Když říká politik, že ví, jak to vyřešit tak, že to nikoho nezasáhne, to není možné, prohlásil v Interview ČT24 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s úpravami ve státním rozpočtu tak, aby byl vyrovnaný. Zmínil, že pokud by mělo dojít ke zvyšování daní, mělo by jít o ty nepřímé. Dodal rovněž, že udělá vše pro to, aby vláda navržený schodek 295 miliard pro rok 2023 dodržela.
Poslanci plánují v roce 2023 hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Vláda se však zavázala, že sníží výdaje státu o sedmdesát miliard korun, přičemž návrhy úspor mají být jasné na jaře.
V této souvislosti Stanjura podotkl, že nejtěžší je vést politická jednání. „Složité je najít politickou podporu, většinu v obou komorách parlamentu. Všechny recepty existují, stejně tak všechny analýzy. Jednáme na expertní bázi i s členy Národní ekonomické rady vlády (NERV),“ dodal.
Stanjura zmínil, že jsou dvě možnosti, jak znovu získat rovnováhu českých státních financí, ale nejde o recept, který „by nikoho nebolel“. „Máme pouze dvě možnosti a kombinaci možností. Buď budete zvyšovat příjmy, nebo daně, které někdo zaplatí – a to je ten negativní dopad na poplatníky. Nebo budete snižovat výdaje státu, to znamená ty, které byly obvyklé, na které si mnozí zvykli, buď je zrušíte, nebo je parametricky upravíte směrem dolů. Anebo kombinace,“ uvedl Stanjura.
Stanjura: Zvyšování daní je těžko stravitelné pro voliče ODS
Dodal, že ekonomové doporučují úpravy 2 : 1, tedy dvě třetiny minimálně na straně výdajů a jedna na straně příjmů. „Touto cestou půjdu já do politických jednání a uvidím, jak budu úspěšný,“ podotkl ministr.
V souvislosti s postojem předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky, který je pro zvyšování daní, Stanjura podotkl, že je to těžko stravitelné pro voliče ODS. „Bavíme se o změnách daní a dlouhodobě zastáváme jako ODS názor našich voličů, že pokud se máme vydat cestou zvyšování některých daní, tak zdaňovat více spotřebu, tedy nepřímé daně a nezvyšovat přímé daně – nezvyšovat daně zaměstnancům, OSVČ z jejich příjmů,“ dodal s tím, že stát by tak nechal méně peněz rodinám a firmám a více by přerozděloval.
„Já mám oblíbenou větu, že každá rodina, firma a instituce ví lépe než kterákoliv vláda, co s těmi penězi, které jim nevezmeme.“ Zároveň ví, že předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl má jiný názor. „Často čtu, že jsme občanům něco dali, ale správný výraz je, že jim bereme méně z jejich příjmů,“ podotkl.
Hampl už v minulosti varoval, že je nevyhnutelné, aby se Česko vrátilo k úrovni daně z příjmů před okamžikem zrušení superhrubé mzdy, což by pro rozpočet znamenalo roční přínos ve výši zhruba 100 miliard korun. Podle Hampla se tomu Česká republika nevyhne v horizontu pěti let.
V této souvislosti Stanjura zmínil, že vláda by měla dodržovat své sliby, a je přesvědčen, že vyrovnaných financí se dá dosáhnout i bez toho. „Stát má šetřit zejména na své straně. Musíme nejdříve investovat do digitalizace, abychom zjednodušili a zlevnili stát, aby povinnosti, které stát vymáhá, skutečně vymáhal. Aby to nebylo jako v době covidu, kdy bylo plno opatření vlády, která mnozí nerespektovali. Tam musíme upřít své úsilí,“ uvedl s tím, že je zároveň kritikem národních dotačních titulů.
„Ročně tam jdou desítky a desítky miliard, ze své podstaty jsou dotační tituly nespravedlivé, dosáhnou na to jen někteří, křiví to prostředí v konkrétním podnikatelském sektoru,“ uvedl. Dodal, že závazek, že v posledním roce vlády tohoto kabinetu bude deficit státního rozpočtu nižší než tři procenta HDP, stále trvá.
