Státním obchodníkem s energiemi bude prozatím Prisko, oznámil Stanjura. Až časem vznikne nová firma

Státním obchodníkem s energiemi nebude zatím žádná nová firma, nýbrž státem vlastněná společnost Prisko, která požádá o licenci na obchodování s energií. Hospodářským novinám to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mělo by to být dočasné. Prisko zajistí elektřinu a plyn pro veřejnou sféru na nejbližší období a zatím vznikne samostatná firma či agentura, která pak úkoly převezme. Státní obchodník s energiemi má být jedním z kroků státu v řešení energetické krize. Vláda se upíná také k nadcházející mimořádné evropské radě pro energetiku. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) budou členské státy EU posuzovat dva návrhy možných řešení vysokých cen energií. Česko nyní zjišťuje názory jednotlivých členských zemí.

Z dřívějších vyjádření vládních politiků vyplývalo, že by státní obchodník s energiemi měl být samostatný, ale vznik takové instituce nějaký čas potrvá. Ministerstvo financí podle Hospodářských novin zatím využije v této roli Prisko. „Předpokládám, že je potřeba to udělat ještě letos. A u nově založené organizace si nejsem jistý, že je to možné stihnout,“ uvedl ministr Zbyněk Stanjura.

Státní obchodník by měl získávat energie pro takzvané chráněné zákazníky tak, že mu výrobci nad určitou velikost budou muset prodat část produkce za předem stanovenou cenu. Výkupní cena podle Stanjury bude zahrnovat výrobní náklady plus přiměřený zisk. „Musíme to určit zákonem. Odpadnou tak debaty, zda ten prodej dělá firma s péčí řádného hospodáře a zda nemohla mít jinak větší zisk,“ řekl Stanjura deníku.

Prisko – akciová společnost ve stoprocentním vlastnictví státu, která vznikla v 90. letech ze státní automobilky Škoda a vlastnila to, co nekoupil Volkswagen. Dnes jeho prostřednictvím vlastní stát OKD, v minulosti také podnik držel část akcií ČSA.

Až ministerstvo průmyslu a obchodu připraví vznik nové firmy či agentury, i ta si zažádá o licenci pro obchodování s energiemi, výhledově tedy zřejmě bude mít stát dva obchodníky s energiemi.

Návrhy pro Evropskou radu počítají s vyčleněním plynu jako zdroje energie pro elektrárny

Mimořádnou radu evropských ministrů pro energetiku svolalo Česko coby předsednická země na pátek. Zatím jsou podle Síkely na stole dva návrhy. Ve středu chce zveřejnit takzvaný předsednický souhrn, který představí postoje jednotlivých zemí k nim.

Jeden ze dvou návrhů počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. „To znamená, aby ty vysoké ceny plynu, které jsou právě předmětem energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny,“ uvedl Síkela. Druhý návrh chce stanovit maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě plynové. Česko zároveň podle Síkely pokračuje v jednáních o řešení energetické krize na národní úrovni.

„My máme napříč státy shodu v tom, že je správný okamžik, že Česká republika tu radu svolala a že musíme určité kroky podniknout. Panuje naprostá shoda v tom, že musíme ty trhy zlikvidnit, to znamená musíme obchodníkům poskytnout dostatek likvidity, aby vůbec mohli obchodovat,“ řekl Síkela. Jednotlivé členské státy již podle něj podnikají vlastní kroky, na stole ale může být i celoevropské řešení. 

Oddělení cen plynu od elektřiny může mít podle něj úskalí v tom, že může vést k vyšší spotřebě plynu. A v Evropě může být za určitých předpokladů nedostatek plynu, uvedl Síkela. Druhý návrh podle něj nemotivuje k vyšší spotřebě plynu.

Vláda připravuje i české řešení

Bez ohledu na to, jak evropská jednání dopadnou, připravuje vláda i české řešení. „Mohu potvrdit, že probíhají jednání a připravují se opatření na zajištění stability cen energií v České republice pro všechny konečné uživatele, jak pro domácnosti, tak firmy, tak veřejný sektor,“ řekl Síkela. Jednání jsou podle něj ve velmi pokročilé fázi a řeší se pouze detaily. Ministr dodal, že opatření by zřejmě byla pro každý sektor individuální.

„V pátek uvidíme, k čemu se nám podaří dospět na evropské úrovni. Následovat bude potom představení národního řešení, které bude to evropské doplňovat nebo nahrazovat,“ uvedl Fiala. O situaci komunikuje s premiéry dalších zemí. „Zjišťuji stále větší podporu pro dosažení evropského řešení, která tady ještě před měsícem nebyla. Situace v Evropě se výrazně posunuje i díky našim aktivitám,“ řekl s tím, že podle dohody na evropské úrovni zvolí Česko variantu národního řešení. „Cíl je jednoznačný, aby občané i firmy měli dostatek energie za přijatelné ceny,“ řekl Fiala.

Fiala na Úřadu vlády vytvořil koordinační skupinu, která se zabývá návrhy na řešení vysokých cen energií. Server lidovky.cz s odkazem na mluvčího vlády uvedl, že v týmu jsou poradenské společnosti Ernst & Young, KPMG a McKinsey a také dodavatelé a výrobci energií. Za zpracování analýzy, která má být hotová do 10. září, zaplatí úřad vlády firmě Ernst & Young 301 895 korun včetně daně, uvedl server.

„Potřebujeme samozřejmě mít co největší jistotu o tom, že opatření, která uděláme, budou mít ten správný dopad. Proto jsme požádali i renomované zahraniční společnosti, aby nám připravily analýzu, která ukáže, zda ta připravovaná opatření skutečně budou plnit ty cíle, které si od nich slibujeme. S podrobnostmi veřejnost seznámíme,“ řekl Fiala.

Kritiku opozice odmítá

Odmítl kritiku opozice, že by vláda s řešením přicházela pozdě. Kritika podle něj vychází z neznalosti věci. „Celá Evropa začala čelit v posledních 14 dnech katastrofálním cenám energií, které se úplně vymykají zdravému rozumu i očekávání analytiků,“ podotkl. Vláda podle něj nezaspala v práci na řešeních, která by přinesla „rozumné“ ceny energií a plynu. „Ale my se teď vyrovnáváme s raketovým nárůstem (cen), vyrovnáváme se se selháním trhu. Tady musíme jednat v řádu dní a my také v řádu dní jednáme.“

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na Twitteru označil kroky vlády v řešení cen energií za „kolumbijskou telenovelu, vládní parodii, hospodářské Waterloo a energetickou frašku“. „Ministr průmyslu se na řešení cen energií formou zastropování vykašlal, do konce srpna to neřešil a nyní se narychlo lepí, jak z toho ven,“ uvedl Havlíček. 

Evropská komise chce během mimořádné rady představit návrh, jehož cílem bude zastropování ceny ruského plynu přenášeného plynovody, omezení poptávky po elektřině, pomoc zranitelným spotřebitelům i firmám a umožnění podpory výrobců elektřiny, kteří čelí finančním problémům. Uvedené body se objevují také v seznamu potenciálních opatření, který předkládá k diskusi české předsednictví v Radě EU před mimořádným jednáním unijních ministrů zodpovědných za energetiku.

Cena elektrické energie se v Evropě určuje na burze, pro český trh hraje hlavní roli ta v Lipsku. Důležitou roli u tvorby ceny pro konečné spotřebitele hraje princip, podle kterého se cena veškeré v určitou dobu dodané elektřiny odvíjí od nejdražšího právě využívaného zdroje. V současné době jsou jimi, kvůli cenám užívané komodity, plynové elektrárny. Například v Česku tvoří plynové elektrárny téměř deset procent energetického mixu, v rámci Evropské unie pak podle údajů Eurostatu za rok 2020 dosahoval jejich podíl skoro 24 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Senát USA schválil republikánský rozpočtový rámec zaměřený na daňové škrty

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.
11:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
před 8 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 17 hhodinami

Tržby obchodníků v únoru vzrostly o bezmála čtyři procenta

Tržby v tuzemském maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v únoru mírně zrychlily meziroční růst na 3,8 procenta. V lednu stouply podle revidovaných údajů o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o čtyři desetiny procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků nejvíc přispěl prodej na internetu a pohonných hmot.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Čína vrací USA úder. Zatíží americký dovoz dodatečným clem 34 procent

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Ochranářská cla ještě nikdy žádné průmyslové mocnosti nepomohla, říká historik

Německý ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na nová americká cla prohlásil, že jde o nejničivější zvýšení tarifů za poslední devadesát let. Tak vysoká cla totiž USA zavedly naposledy ve třicátých letech dvacátého století v období velké hospodářské krize. „Jistě tady analogie jsou, ale musíme si uvědomit, že na počátku třicátých let přece jen nebyl svět tak globalizovaný, jako je teď,“ řekl v pořadu Události, komentáře historik Jan Rychlík.
včera v 10:25

Zbrojovky hlásí rekordní zisky

České zbrojovky zaznamenávají rekordní výsledky. Holding Czechoslovak Group loni meziročně ztrojnásobil čistý zisk, vydělal přes třináct miliard korun. Daří se i dalším firmám v odvětví. Společnosti navíc předpokládají, že letos ještě porostou.
včera v 05:30
Načítání...