Státním obchodníkem s energiemi bude prozatím Prisko, oznámil Stanjura. Až časem vznikne nová firma

Státním obchodníkem s energiemi nebude zatím žádná nová firma, nýbrž státem vlastněná společnost Prisko, která požádá o licenci na obchodování s energií. Hospodářským novinám to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mělo by to být dočasné. Prisko zajistí elektřinu a plyn pro veřejnou sféru na nejbližší období a zatím vznikne samostatná firma či agentura, která pak úkoly převezme. Státní obchodník s energiemi má být jedním z kroků státu v řešení energetické krize. Vláda se upíná také k nadcházející mimořádné evropské radě pro energetiku. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) budou členské státy EU posuzovat dva návrhy možných řešení vysokých cen energií. Česko nyní zjišťuje názory jednotlivých členských zemí.

Z dřívějších vyjádření vládních politiků vyplývalo, že by státní obchodník s energiemi měl být samostatný, ale vznik takové instituce nějaký čas potrvá. Ministerstvo financí podle Hospodářských novin zatím využije v této roli Prisko. „Předpokládám, že je potřeba to udělat ještě letos. A u nově založené organizace si nejsem jistý, že je to možné stihnout,“ uvedl ministr Zbyněk Stanjura.

Státní obchodník by měl získávat energie pro takzvané chráněné zákazníky tak, že mu výrobci nad určitou velikost budou muset prodat část produkce za předem stanovenou cenu. Výkupní cena podle Stanjury bude zahrnovat výrobní náklady plus přiměřený zisk. „Musíme to určit zákonem. Odpadnou tak debaty, zda ten prodej dělá firma s péčí řádného hospodáře a zda nemohla mít jinak větší zisk,“ řekl Stanjura deníku.

Prisko – akciová společnost ve stoprocentním vlastnictví státu, která vznikla v 90. letech ze státní automobilky Škoda a vlastnila to, co nekoupil Volkswagen. Dnes jeho prostřednictvím vlastní stát OKD, v minulosti také podnik držel část akcií ČSA.

Až ministerstvo průmyslu a obchodu připraví vznik nové firmy či agentury, i ta si zažádá o licenci pro obchodování s energiemi, výhledově tedy zřejmě bude mít stát dva obchodníky s energiemi.

Návrhy pro Evropskou radu počítají s vyčleněním plynu jako zdroje energie pro elektrárny

Mimořádnou radu evropských ministrů pro energetiku svolalo Česko coby předsednická země na pátek. Zatím jsou podle Síkely na stole dva návrhy. Ve středu chce zveřejnit takzvaný předsednický souhrn, který představí postoje jednotlivých zemí k nim.

Jeden ze dvou návrhů počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. „To znamená, aby ty vysoké ceny plynu, které jsou právě předmětem energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny,“ uvedl Síkela. Druhý návrh chce stanovit maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě plynové. Česko zároveň podle Síkely pokračuje v jednáních o řešení energetické krize na národní úrovni.

„My máme napříč státy shodu v tom, že je správný okamžik, že Česká republika tu radu svolala a že musíme určité kroky podniknout. Panuje naprostá shoda v tom, že musíme ty trhy zlikvidnit, to znamená musíme obchodníkům poskytnout dostatek likvidity, aby vůbec mohli obchodovat,“ řekl Síkela. Jednotlivé členské státy již podle něj podnikají vlastní kroky, na stole ale může být i celoevropské řešení. 

Oddělení cen plynu od elektřiny může mít podle něj úskalí v tom, že může vést k vyšší spotřebě plynu. A v Evropě může být za určitých předpokladů nedostatek plynu, uvedl Síkela. Druhý návrh podle něj nemotivuje k vyšší spotřebě plynu.

Vláda připravuje i české řešení

Bez ohledu na to, jak evropská jednání dopadnou, připravuje vláda i české řešení. „Mohu potvrdit, že probíhají jednání a připravují se opatření na zajištění stability cen energií v České republice pro všechny konečné uživatele, jak pro domácnosti, tak firmy, tak veřejný sektor,“ řekl Síkela. Jednání jsou podle něj ve velmi pokročilé fázi a řeší se pouze detaily. Ministr dodal, že opatření by zřejmě byla pro každý sektor individuální.

„V pátek uvidíme, k čemu se nám podaří dospět na evropské úrovni. Následovat bude potom představení národního řešení, které bude to evropské doplňovat nebo nahrazovat,“ uvedl Fiala. O situaci komunikuje s premiéry dalších zemí. „Zjišťuji stále větší podporu pro dosažení evropského řešení, která tady ještě před měsícem nebyla. Situace v Evropě se výrazně posunuje i díky našim aktivitám,“ řekl s tím, že podle dohody na evropské úrovni zvolí Česko variantu národního řešení. „Cíl je jednoznačný, aby občané i firmy měli dostatek energie za přijatelné ceny,“ řekl Fiala.

Fiala na Úřadu vlády vytvořil koordinační skupinu, která se zabývá návrhy na řešení vysokých cen energií. Server lidovky.cz s odkazem na mluvčího vlády uvedl, že v týmu jsou poradenské společnosti Ernst & Young, KPMG a McKinsey a také dodavatelé a výrobci energií. Za zpracování analýzy, která má být hotová do 10. září, zaplatí úřad vlády firmě Ernst & Young 301 895 korun včetně daně, uvedl server.

„Potřebujeme samozřejmě mít co největší jistotu o tom, že opatření, která uděláme, budou mít ten správný dopad. Proto jsme požádali i renomované zahraniční společnosti, aby nám připravily analýzu, která ukáže, zda ta připravovaná opatření skutečně budou plnit ty cíle, které si od nich slibujeme. S podrobnostmi veřejnost seznámíme,“ řekl Fiala.

Kritiku opozice odmítá

Odmítl kritiku opozice, že by vláda s řešením přicházela pozdě. Kritika podle něj vychází z neznalosti věci. „Celá Evropa začala čelit v posledních 14 dnech katastrofálním cenám energií, které se úplně vymykají zdravému rozumu i očekávání analytiků,“ podotkl. Vláda podle něj nezaspala v práci na řešeních, která by přinesla „rozumné“ ceny energií a plynu. „Ale my se teď vyrovnáváme s raketovým nárůstem (cen), vyrovnáváme se se selháním trhu. Tady musíme jednat v řádu dní a my také v řádu dní jednáme.“

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na Twitteru označil kroky vlády v řešení cen energií za „kolumbijskou telenovelu, vládní parodii, hospodářské Waterloo a energetickou frašku“. „Ministr průmyslu se na řešení cen energií formou zastropování vykašlal, do konce srpna to neřešil a nyní se narychlo lepí, jak z toho ven,“ uvedl Havlíček. 

Evropská komise chce během mimořádné rady představit návrh, jehož cílem bude zastropování ceny ruského plynu přenášeného plynovody, omezení poptávky po elektřině, pomoc zranitelným spotřebitelům i firmám a umožnění podpory výrobců elektřiny, kteří čelí finančním problémům. Uvedené body se objevují také v seznamu potenciálních opatření, který předkládá k diskusi české předsednictví v Radě EU před mimořádným jednáním unijních ministrů zodpovědných za energetiku.

Cena elektrické energie se v Evropě určuje na burze, pro český trh hraje hlavní roli ta v Lipsku. Důležitou roli u tvorby ceny pro konečné spotřebitele hraje princip, podle kterého se cena veškeré v určitou dobu dodané elektřiny odvíjí od nejdražšího právě využívaného zdroje. V současné době jsou jimi, kvůli cenám užívané komodity, plynové elektrárny. Například v Česku tvoří plynové elektrárny téměř deset procent energetického mixu, v rámci Evropské unie pak podle údajů Eurostatu za rok 2020 dosahoval jejich podíl skoro 24 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
13:54Aktualizovánopřed 22 mminutami

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
před 3 hhodinami

Antimonopolní úřad zrušil zakázku na 180 trolejbusů pro Prahu

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil zadávací řízení Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na nákup až 180 bateriových trolejbusů za víc než tři miliardy korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné, DPP jej může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík uvedl, že podnik v příštím roce vypíše novou veřejnou zakázku.
před 3 hhodinami

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Novinářům to po jednání vlády řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda nezabývala.
před 4 hhodinami

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 8 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 21 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025
Načítání...