První návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá se schodkem bezmála tří set miliard

Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tento návrh ve středu představil vládě. Pro letošní rok má Česko schválen rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Za celý loňský rok skončilo hospodaření státu v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Informace České televize o výši plánovaného deficitu státního rozpočtu na rok 2023 i o tom, že rozpočtový rámec už projednala vláda, v pátek odpoledne potvrdilo ministerstvo financí. 

Jednotlivé resorty nyní musejí do konce července předložit návrhy svých rozpočtových kapitol ministerstvu financí, které je s nimi poté projedná a do konce srpna vypracuje návrh státního rozpočtu. V září by ho měla projednat vláda, která klíčový zákon do 30. září předloží sněmovně. Po projednání v ní míří rozpočet k prezidentovi republiky, Senát se jím nezabývá.

Vláda se bude ještě v létě zabývat i rozpočtem na tento rok. Stanjura už dříve řekl, že vzhledem k současné situaci související hlavně s energetickou krizí a dopady války na Ukrajině neví, zda se podaří udržet schodek pod 300 miliardami korun. V červenci proto předloží kabinetu návrh novely letošního státního rozpočtu. Podle ekonomů je již nyní téměř jisté, že schodek za celý rok bude přes 300 miliard. Ke konci května stoupl deficit rozpočtu na 189,3 miliardy korun.

Dodatečné příjmy v řádu miliard

Než ministr financí předloží vládě novelu rozpočtu na letošní rok, mají být schválena některá další opatření v souvislosti s energetickou krizí. Budou k dispozici také přesnější data o hospodaření státu. Podle dubnového makroekonomického výhledu bude v letošním rozpočtu nejvýše 15 miliard korun dodatečných příjmů ve srovnání se schváleným rozpočtem.

Výsledek loňského státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie koronaviru a doprovodnými podpůrnými opatřeními. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 500 miliard korun. Nejvyšší schodek měl předtím rozpočet kvůli dopadům pandemie za rok 2020, kdy to bylo 367,4 miliardy korun.

Schválený rozpočet na tento rok počítal s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Šlo o první rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS), prezident Miloš Zeman jej podepsal v půlce března. Do té doby Česko hospodařilo v provizoriu.

Návrh rozpočtu bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO) na letošní rok předpokládal schodek o 97 miliard korun vyšší. Fiala už při schvalování rozpočtu ohlásil, že jej bude potřeba novelizovat, až budou jasné konkrétní potřeby úprav v návaznosti na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i českým občanům a firmám kvůli rostoucím cenám tehdy zejména energií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši si oblíbili výdejní boxy, umístění služby není bez problémů

Češi s oblibou využívají samoobslužné výdejní boxy. Před jinými možnostmi doručování je preferuje většina zákazníků. Slouží jim také k reklamaci nebo poslání vlastního balíčku. Ministerstvo zdravotnictví jedná o možnosti doručovat tímto způsobem i léky. Průměrně vychází jeden výdejní box na méně než tisíc obyvatel. Česko se tak řadí třeba s Polskem mezi země s největší hustotou úložných schránek v Evropě. A provozovatelé plánují další boxy přidávat. Jenže praktická služba může výrazně změnit podobu ulice. Města proto hledají způsob, jak výdejní automaty dostat pod větší kontrolu.
před 9 hhodinami

Strany vládní koalice zvažují navýšení či zavedení některých daní

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).
před 9 hhodinami

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
3. 10. 2026‌‌

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
3. 10. 2026‌‌

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.