Tohle Rusko nečekalo, ropa je jeho zásadní zdroj příjmů, komentuje Bartuška unijní embargo

Nahrávám video
Václav Bartuška hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Státy Evropské unie by měly podle plánů Evropské komise do konce roku uvalit embargo na ruskou ropu. Některé země včetně Česka sice požadují přechodné období, dokud si nezajistí náhradu, podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky je pro Rusko ale navrhovaná sankce i tak nepříjemným překvapením. Pro Moskvu je totiž ropa zásadním zdrojem příjmů a Západ ukazuje nečekanou jednotu, poznamenal v Interview ČT24.

„My, Slovensko, Rakousko a Maďarsko nemáme přístavy, nemáme moře, budeme mít nějaké zvláštní zacházení i v případě ruského plynu,“ míní Bartuška. Největšími zákazníky Ruska jsou podle něj země na západě od Česka. „Český, slovenský nebo maďarský odběr ropy není tak zásadní,“ dodal s tím, že Rusko aktuálně připravovaný balík sankcí i tak výrazně pocítí. 

„Největší hráči s ruskou ropou přestali obchodovat, největší západní klienti odcházejí, to jsou zásadní změny, které jsou na dlouho. Tohle (Rusové) rozhodně nečekali, ropa je pro Rusko zásadním zdrojem příjmů. Od 24. února jsou překvapeni vlastně stále: jednotou Západu, jeho ochotou dodávat na Ukrajinu zbraně. To je pro ně naprosto nepochopitelné,“ sdělil.

Řekl také, že Rusové byli zvyklí na „své Schrödery“ (vstřícné západní politiky) a současná situace je pro ně „jiným světem“. 

Pomocná ruka z Polska

Podle Bartušky nyní v Česku půjde o posílení italsko-německého ropovodu TAL, aby dokázal dopravit více ropy. „Zásadní debata je v tuto chvíli i o možném oživení ropovodu SEPL, což je ropovod z jihu Francie. V tuto chvíli je zazimován, ale dal by se znovu používat,“ řekl s tím, že tyto kroky se dají provést poměrně rychle. 

Polská společnost PKN Orlen ve středu rovněž oznámila, že v případě zákazu dovozu ruské ropy je schopna zásobovat celou střední a východní Evropu. Na to Bartuška reagoval slovy, že opatrnost je na místě. „Je dobře, že máme dobré partnery, přátele, na druhou stranu to však bude zásadní změna. Obejít se bez ruské ropy bude velký krok,“ reagoval s tím, že nabídka PKN Orlen je reálnou možností, je ale nutné všchny možnosti prověřit. 

Bartuška připomněl, že velká část odběrů ruské ropy už skončila během února a března tohoto roku. Jednalo se o dodávky suroviny po moři. „Teď jde o dodávky ropy přes ropovody – Družbu a další transporty přes přístavy do Evropy. Objem se snižuje, myslím, že ten konec roku je naprosto reálný,“ dodal. 

Trasa ropovodu Družba
Zdroj: ČT24

Odborník na energetickou bezpečnost také připomněl možné riziko eskalace, mohlo by se například stát, že Rusko by samo ropu státům střední Evropy vypnulo. „Ropovod Družba vede přes Ukrajinu a nevíme, jak bude válka na Ukrajině dále vypadat a co se ještě všechno stane,“ sdělil. Bartuška také dodal, že zatím nejsou žádné informace o tom, že by s ropovodem Družba mohlo dojít k nějaké komplikaci. „Stát se ale může takřka cokoliv,“ dodal. 

Bartuška: Tohle už je natrvalo, tím s ruskou ropou končíme

Dříve se hovořilo o tom, že pro Evropu bude problém obejít se hlavně bez ruského plynu. Kvůli Česku, Slovensku, Rakousku a Maďarsku se však ukazuje, že bude komplikové obejít se i bez ropy z Ruska.

„Všichni chápou, že tohle je natrvalo, že tohle je konečný krok. Máme zkušenost s odstavením ropovodu Družba v roce 2019, kdy stál export ruské ropy dva měsíce, zvládli jsme to bez problémů. Tohle bude nová situace, protože už nebude žádné obnovení dodávek z Ruska. Naprosto chápu firmy a vlády, že jsou opatrné,“ míní Bartuška. 

Výhružku Ruska, že s ropou přestane do Evropy dodávat i plyn, Bartuška pokládá za reálné riziko. „Musíme předpokládat, že Rusko odpoví. Také všichni čekáme, s čím přijde Vladimir Putin 9. května na Rudém náměstí,“ uvedl s tím, že by mohlo dojít na další eskalaci konfliktu. 

Bartuška také připomněl, že pokud jde o plyn, Evropa usilovně a aktivně hledá nové dodavatele, jedná o stavbě terminálů pro LNG (zkapalněný plyn) a o posílení dodávek z Norska, Alžírka či Ázerbájdžánu. „Je toho víc, co se odehrává, a česká vláda je v tom velmi aktivní,“ připomněl. 

Podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost se bude evropské plynárenství zásadně měnit. „My to zvládneme. Bude to těžké, bude to nákladné. Pokud Rusko zastaví zemní plyn, bude to jeho vina, a my si s tím poradíme, budeme muset.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...