Stát hospodaří v provizoriu. Schillerová odhaduje loňský schodek na 420 miliard

4 minuty
UDÁLOSTI: Do nového roku země vstupuje s rozpočtovým provizoriem
Zdroj: ČT24

Nový schválený rozpočet není, Česko se druhým dnem řídí provizoriem vycházejícím z pravidel loňského hospodaření. To podle odhadu autorky loňského rozpočtu, exministryně financí Aleny Schillerové (ANO), skončilo schodkem kolem 420 miliard korun, tedy asi o osmdesát miliard nižším, než schválený rozpočet předpokládal. I tak je to nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky.

Alena Schillerová, respektive vláda Andreje Babiše (ANO), prosadila pro rok 2021 rozpočet s plánovaným schodkem nejprve 320 miliard, který po zrušení superhrubé mzdy a faktickém snížení daní vzrostl na 500 miliard. Se stejně vysokým schodkem sice počítal rozpočet již v roce 2020, ale první pandemický rok nakonec skončil v minusu 367 miliard.

Letos to nejspíše bude více, poslední oficiální údaj ke konci listopadu hovořil již o 400miliardovém schodku. „Musíme vzít v potaz, že loni (…) tam nebyl ještě propad způsobený superhrubou mzdou,“ podotkla Schillerová, podle níž bude konečný schodek zhruba 420 miliard.

Schodek chce nová vláda snížit o 80 miliard

Pro rok 2022 připravila bývalá ministryně návrh rozpočtu se schodkem 376,6 miliardy korun, ale Poslanecká sněmovna ho zatím neprojednala, takže stát zatím hospodaří podle loňských pravidel v rozpočtovém provizoriu – úřady mají každý měsíc nárok na dvanáctinu loňského rozpočtu. Představitelé nové vlády dali najevo, že počítají s tím, že provizorium bude zhruba čtvrtroční.

V té době chce kabinet návrh proškrtat tak, aby se schodek dostal pod 300 miliard, tedy aby splaskl zhruba o osmdesát miliard. Vládní politici jsou přesvědčeni, že to je nutné. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se předchozí kabinet výdaji, které připravil, snažil „kupovat některé voličské skupiny“, což považuje za neudržitelné.

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl v novoročním projevu, že by úspory měly být v oblastech, kde to občané nepocítí. Zbytnělému státu podle něj redukce jen prospěje. Místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček se domnívá, že bude možné „osekat nejrůznější dotace a subvence, které míří podnikatelským subjektům“.

Alena Schillerová je ale přesvědčena, že slibované úspory, které by zároveň byly co možná nejvíc bezbolestné, její nástupci nedokážou najít. „Aniž by to velmi bolelo ekonomiku, investice, lidi, tak to nepůjde,“ varovala.

Podle Schillerové nezbude na covidové programy, podle Okamury ani na pracující lidi

Opozice ale plány nového kabinetu kritizuje. Podle SPD není ochoten škrtat ve výdajích na obranu, které by to podle hnutí zasloužily nejvíce. „Nová vládní pětikoalice evidentně není ochotná udělat úspory ve zbytných položkách, protože naslibovali ve Washingtonu zvyšování výdajů na zbrojení,“ řekl již dříve předseda SPD Tomio Okamura. Zatím podle něj na úspory „začínají doplácet skupiny slušných, pracujících lidí“.

Alena Schillerová má výhrady k celému provizornímu hospodaření. Domnívá se, že vláda nebude moci dostatečně investovat a bude muset omezit i vyplácení peněz z covidových programů. „Nebude se moci čerpat vládní rozpočtová rezerva, kde bylo plánováno přes šest miliard, ty by mohly sloužit na covidové programy,“ míní. Že zatím nemá peníze na podporu podnikatelů zasažených epidemickými restrikcemi, ministr Stanjura připustil, již před Vánoci ale slíbil, že vláda najde řešení. „Až se na vládě shodneme, tak ho společně představíme,“ předeslal.

Upravený návrh rozpočtu by měl být hotový na přelomu ledna a února. Pokud by se podařilo provizorium zkrátit, ocenili by to zaměstnanci i zaměstnavatelé. „Čím kratší bude, tím lépe. Ale myslím si, že tomu mohla vláda klidně zamezit a věnovat se důležitějším věcem než zásahům do už tak nerealistického rozpočtu,“ prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jaroslava Hanáka sice provizorium „bude dělat drobné problémy“, věří však, že je nezbytné. „Než takový rozpočet, tak provizorium budeme muset vydržet,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
včera v 22:21

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
včera v 20:23

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
včera v 11:34

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
včera v 07:10

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
27. 4. 2025

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
27. 4. 2025

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
27. 4. 2025
Načítání...