Ceny stouply v červenci nejvíc za poslední rok. Zdražila auta, potraviny i nájemné

Nahrávám video

Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Ve srovnání s červnem tempo růstu zrychlilo o 0,6 procentního bodu. Největší vliv na inflaci mělo opět zdražování aut a pohonných hmot. Meziměsíčně se ceny zvedly o procento, důvodem byly vyšší ceny dovolených. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

„Největší vliv na meziroční cenový růst měly potřetí za sebou ceny v dopravě. Ceny automobilů vzrostly o 5,4 procenta, pohonných hmot a olejů o 18,5 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Například Natural 95 se v červenci u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 33,5 koruny za litr, což byla nejvyšší hodnota od prosince 2014. 

Analytici odhadovali, že meziroční inflace v červenci zůstala na červnových 2,8 procenta, případně mírně zrychlila na 2,9 procenta.

Rostou i ceny potravin a bydlení

Vedle aut a paliv meziročně v červenci zdražily potraviny, nealkoholické i alkoholické nápoje a bydlení. Například zelenina po červnovém meziročním zlevnění o 6,8 procenta zdražila o 6,9 procenta, přičemž brambory byly o 2,8 procenta dražší než před rokem. O 6,4 procenta více než o rok dříve stálo pivo, tabákové výrobky zdražily o 8,4 procenta. Ovoce však bylo v červenci meziročně levnější o 4,8 procenta a maso o 1,4 procenta. Ceny v restauracích a kavárnách meziročně vzrostly o 4,4 procenta.

V oblasti bydlení zdražilo proti loňskému červenci nájemné v bytech o 2,5 procenta a výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 5,5 procenta. Cena vodného a stočného stoupla shodně o 5,5 procenta, naopak elektřina zlevnila o 3,4 procenta a zemní plyn o 4,7 procenta.

Meziroční růst cen podle vybraných položek v červenci
Zdroj: ČSÚ

Dovolená a kultura

Meziměsíční vývoj spotřebitelských cen ovlivnily podle statistiků především vyšší ceny v oddíle rekreace a kultura, což bylo dáno nárůstem sezonních cen dovolených s komplexními službami o 23,2 procenta. Pohonné hmoty proti červnu zdražily o 2,9 procenta a auta o 0,7 procenta.

ČSÚ zveřejnil také vývoj cen v dovozu a vývozu za červen. Meziročně vývozní ceny stouply o 3,4 procenta a dovozní o 5,1 procenta, přičemž rozhodující vliv na to mělo jako o měsíc dříve zdražení minerálních paliv, zejména elektřiny, plynu a ropných výrobků.

V souvislosti s meziměsíčním vývojem uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš, že proti květnu posílila koruna vůči euru a k dolaru mírně oslabila, meziročně však vůči oběma měnám posílila. Vývozní ceny tak vzrostly o 0,6 procenta a dovozní o 1,2 procenta proti květnovým cenám. „Ve vývozu i dovozu pokračoval značný růst cen minerálních paliv a ostatních surovin, což je zvlášť patrné v meziročním srovnání. Významně rostly ceny ropných výrobků, elektřiny, plynu, železa, oceli, kovového odpadu a dřeva,“ doplnil Klimeš.

Inflace podporuje scénář dalšího růstu sazeb ČNB

Červencová meziroční inflace byla nad očekáváním trhu a podporuje scénář dalšího růstu úrokových sazeb České národní banky. Shodli se na tom analytici. „Centrální instituce reagovaly na pandemii rozhazováním peněz na všechny strany. Ve stejné době se však pozastavovaly výrobní kapacity, což snížilo množství produktů na trhu. Nemůžeme se proto divit, že nyní narůstá inflace,“ uvedl ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

„Češi se musí připravit na inflaci, jakou dlouho nezažili. Tím hůře jim bude, že se nyní potkají citelná inflace s velmi chabě úročenými vklady v bankách,“ souhlasil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ceny podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně dále porostou s tím, jak se začne ještě více projevovat zdražování materiálů. „Zatím se projevuje jenom v cenách pohonných hmot, ty mají do spotřebního koše měřícího inflaci nejblíže,“ dodal.

Podle viceguvernéra České národní banky Marka Mory musí bankéři dbát na to, aby vrátili inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli. Předpokládá tak právě zvýšení úrokových sazeb. I pokud by se tak stalo ihned, potrvá nejméně půl roku, než zásah bude patrný. Zpátky ke dvěma procentům by inflaci chtěl dostat ke konci příštího roku. „Cílem naší politiky je, aby lidé méně utráceli a více spořili,“ říká Mora.

Vyšší ceny trápí i další země EU

Inflační tlaky jsou patrné nejen v české ekonomice, ale napříč středoevropským regionem včetně Německa, uvedl ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Jestliže v Česku inflace v červenci vyšplhala na 3,4 procenta, tak Maďarsko hlásí za červenec inflaci 4,6 procenta a v Polsku se meziroční růst cen vyšplhal dokonce na pět procent. Německo hlásí meziroční inflaci 3,8 procenta,“ upřesnil Jáč.

Česká republika a také Maďarsko mají podle něj relativně lepší šanci dostat cenové tlaky pod kontrolu, neboť tamní centrální banky začaly zpřísňovat měnové podmínky skrze zvyšování úrokových sazeb, což by inflaci v horizontu jednoho roku mělo začít tlumit.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
před 22 hhodinami

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
před 22 hhodinami

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...