Ekonomika ve druhém čtvrtletí podle odhadu stoupla o 7,8 procenta, analytici čekali víc

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti tomu předchozímu se zvýšila o 0,6 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka i zvýšená spotřeba domácností. Analytici však čekali výraznější růst, druhý kvartál je pro ně tak zklamáním. Zaostal také za růstem některých ekonomik eurozóny.

Video Události
video

Události: Tuzemská ekonomika meziročně vzrostla

Zdroj: ČT24

Meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 7,8 procenta překonal předchozí zatím největší meziroční růst ekonomiky z druhého čtvrtletí 2006, kdy činil 7,5 procenta. „Rozvolňování protiepidemických opatření umožnilo domácnostem částečně realizovat odloženou spotřebu. Zvýšily se i výdaje domácností za služby,“ uvedl k číslům ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Meziroční nárůst ekonomiky je ale mírnější, než očekávali analytici. Ti v odhadech předpokládali, že by ve sledovaném čtvrtletí mohla stoupnout zhruba o devět procent. „Meziroční číslo sice může někoho ohromit, avšak je třeba je brát v kontextu. V meziročním srovnání sice česká ekonomika poskočila o 7,8 procenta, avšak jen díky velmi nízkému srovnávacímu základu z doby první vlny pandemie, kdy HDP propadl o téměř 11 procent,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek. 

Předběžný výsledek českého HDP za druhý kvartál nelze tak podle něho označit jinak než zklamáním. „Růst o 0,6 procenta výrazně zaostal za očekáváním trhu i za našim docela pesimistickým odhadem. A to přitom ekonomika ještě v úvodu roku o 0,3 procenta klesala,“ dodal.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč na druhou stranu uvedl, že výsledek HDP za letošní druhé čtvrtletí je lepší než odhad ČNB, který počítal s růstem 0,3 procenta mezičtvrtletně a šest procent meziročně. „V případě ČNB ovšem příznivě překonaly prognózu i výsledky HDP za letošní první čtvrtletí,“ připomněl.

V prvním čtvrtletí letos česká ekonomika meziročně klesla o 2,4 procenta. Mezičtvrtletně ekonomický výkon poklesl o 0,3 procenta.

Tahounem byla i spotřeba domácností

Statistici u prvního odhadu neuvádí podrobnosti vývoje ekonomiky. Podle Dufka lze proto zatím tak o příčinách slabého výsledku jen spekulovat. Dodává, že z dílčích zpráv lze zatím pouze usuzovat, že boom odložené spotřeby zatím nebyl nijak silný, a to ani navzdory rozvolnění, ke kterému ve druhém čtvrtletí došlo.

Připomněl, že na průmysl navíc začaly také doléhat problémy s logistikou. „A tak tento dosavadní lídr ekonomiky jede ve srovnání se začátkem na menší výkon, ačkoliv o zakázky rozhodně nemá nouzi. To ostatně potvrzují už průzkumy důvěry v tomto odvětví několik měsíců za sebou,“ doplnil.

Jediným povzbudivým číslem je podle něho tak růst zaměstnanosti ve srovnání s prvním čtvrtletím. „S oživením ekonomiky – byť není nijak dechberoucí – přichází růst zaměstnanosti a současně pokles nezaměstnanosti a situace se alespoň zde začíná přibližovat předkovidové době,“ řekl analytik.   

Podle zveřejněných informací ve druhém kvartále k meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěla zahraniční poptávka a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Vedle toho rostly výdaje na konečnou spotřebu domácností. „Meziroční růst hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem v průmyslových odvětvích. Mezičtvrtletní srovnání pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství,“ uvedli statistici.

Kermiet potvrdil, že kvůli nedostatku komponentů v řadě průmyslových odvětví se zvýšily zásoby nedokončených výrobků, což mělo dopad na vývoz zboží.

Podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera lze ale předpokládat - i když na podrobnou strukturu růstu ekonomiky je potřeba vyčkat do 31. srpna, kdy je ČSÚ bude publikovat, že jejím hlavním tahounem byla právě spotřeba domácností. Míní, že do jejich vyšších výdajů se zřejmě promítla jak odložená spotřeba z předchozích měsíců, tak i pokračující růst jejich příjmů. A lepšící se výhled ekonomiky by se měl také podle něho odrazit v nárůstu investiční aktivity.

„Příspěvek čistého exportu byl ve druhém čtvrtletí podle našeho odhadu naopak záporný, na čemž se podílely především vyšší importy související s oživením domácí poptávky. Růst exportu pak brzdily omezení v podobě nedostatkových vstupů do výroby, které se promítají ve slabších výsledcích průmyslové výroby. Negativně se na výkonu ekonomiky zcela jistě podepsaly s tím související odstávky výroby v automobilovém průmyslu,“ potvrzuje i Gürtler.

Doplnil, že za celý letošní rok očekává prognóza Komerční banky aktuálně růst ve výši 4,2 procenta a v tom dalším pak 5,3 procenta. „Oproti naší poslední prognóze z konce dubna, která pro letošní rok očekávala růst mírně nad tři procenta, se tak jedná o významně optimističtější výhled, který je dán právě výrazně lepší pandemickou situací a rostoucím podílem proočkované populace,“ uvedl. 

Rizikem jsou nedostatkové komponenty pro průmysl 

Růst ekonomiky by v druhé polovině roku mělo podle Gürtlera podpořit především další oživení domácí poptávky, včele s rostoucí spotřebou domácností a vyšší investiční aktivitou. „Jejich pozitivní efekt však bude tlumen skutečností, že velká část spotřebního a investičního zboží je dovážena ze zahraničí,“ uvedl.

Největším rizikem očekávaného tempa růstu ekonomiky jsou pak podle něho zmíněné přetrvávající problémy v oblasti průmyslové výroby spojené s nedostatkem výrobních vstupů. 

Optimisticky na další vývoji nahlíží hlavní ekonom BH Securites Štěpán Křeček. „Naše hospodářství roste nejrychleji ve své historii a rychle se obnovuje po koronavirové krizi. Z nízké srovnávací základny loňského roku se nám nyní podařilo nastartovat hospodářský růst. Ten by měl pokračovat i v dalších čtvrtletích. Můžeme tedy prohlásit, že ekonomická krize skončila,“ uvedl.

Pro třetí čtvrtletí lze i podle Jáče čekat zrychlení mezičtvrtletního růstu HDP. Meziroční dynamika však podle něho zpomalí, protože se už nezopakují příznivé statistické efekty nízké meziroční srovnávací základny, které působily v letošním druhém čtvrtletí.

„Za celý rok 2021 by měl růst HDP překonat tři procenta a v roce 2022 by měl růst české ekonomiky dále zrychlit, v celoročním vyjádření až k úrovní pěti procent,“ odhaduje. Spotřeba domácností a investiční výdaje firem mají podle něho nakročeno k růstu, silná je i poptávka na exportních trzích. „Otázkou ovšem je, jak rychle se zlepší situace v oblasti dodávek potřebných surovin a dílů v průmyslu,“ dodal Jáč. 

Epidemie koronaviru začala českou ekonomiku ovlivňovat loni na jaře. První případy epidemie se v zemi objevily 1. března, stát poté začal zavádět omezení obchodu, služeb či pohybu lidí a ekonomika v loňském prvním čtvrtletí meziročně klesla. Nejhorší propad HDP byl patrný ve druhém čtvrtletí, a to o více než desetinu. Meziroční pokles následoval i v dalších čtvrtletích.

Zájem o nemovitosti 

Za poslední půl rok značně rostl zájem o veškerý stavební materiál, zejména o beton a cement. Poslední tři měsíce se zaměstnanci betonárny společnosti Cemex Materials skoro nezastavili. Musí pracovat i o víkendech a výjimkou nejsou přesčasy.

„Myslím si, že to je dané i tou poptávkou po nemovitostech,“ říká ředitel české pobočky Cemex Materials Michal Kubíček. Dle něj firmu pravděpodobně čekají nejlepší letní měsíce za posledních pět let.

Rozvolnění protiepidemických restrikcí prudce zvýšilo zájem o ubytování. Rekordní sezonu tak hlásí i pronajímatelé a prodejci karavanů a obytných vozů. V prodejnách i půjčovnách je už dokonce nutné zařizovat obytný vůz alespoň rok dopředu.

„Ten nárůst prodejů je obrovský. Dá se říct, že u obytných vozů do 3,5 tuny je to dvě stě procent a nad 3,5 tuny je to dvě stě padesát procent. Jsme hodně vyprodaní,“ tvrdí Jan Skolil, jednatel firmy Morelo CZ. „Když bychom teď objednávali automobil nad 7,5 tuny, tak jsme v září 2022,“ doplňuje.  

Německá ekonomika se vrátila k růstu, stejně jako unijní 

Mezičtvrtletní růst české ekonomiky zaostal také za růstem některých ekonomik eurozóny, kde jsou údaje o HDP za letošní druhé čtvrtletí již k dispozici.

„Sousední Rakousko vykázalo velmi silný mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 4,3 procenta, Belgie pak 1,4 procenta. Silněji rostly i větší ekonomiky jako Francie, kde HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,9 procenta a Španělsko s růstem 2,8 procenta,“ zdůraznil Jáč.

K růstu se ve druhém čtvrtletí vrátila také německá ekonomika – činil 1,5 procenta po poklesu o 2,1 procenta v prvním kvartálu, jak oznámil německý statistický úřad. Avšak i tady tempo růstu zaostalo za očekáváním analytiků, kteří ho v anketě agentury Reuters odhadovali na dvě procenta.

Německé hospodářství začátkem roku zasáhla nová opatření proti šíření koronaviru. Propad HDP v prvním čtvrtletí byl podle aktuálních údajů statistického úřadu výraznější, než se dříve předpokládalo. V květnové zprávě statistici pokles odhadovali na 1,8 procenta.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí těžila zejména z postupného uvolňování opatření zavedených proti šíření koronaviru, její růst nicméně brzdí problémy v dodavatelském řetězci. „Růst je to slušný, ale mohl být ještě silnější nebýt nedostatku materiálů,“ uvedl ekonom Thomas Gitzel ze společnosti VP Bank. Analytici podle agentury DPA předpokládají, že hospodářské oživení bude v příštích měsících dál podporovat silná soukromá spotřeba.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

K růstu se vrátila i ekonomika Evropské unie jako celku. Ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta a zotavila se tak z poklesu 0,1 procenta v prvním kvartálu, za kterým stály negativní dopady šíření koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.

Hrubý domácí produkt (HDP) samotné eurozóny se zvýšil o dvě procenta po poklesu o 0,3 procenta v prvních třech měsících roku. V meziročním srovnání HDP v EU vzrostl o 13,2 procenta a v eurozóně o 13,7 procenta. 

Aktuální odhady Eurostatu jsou však zatím založeny na neúplných údajích a úřad je později bude zpřesňovat. Eurostat zatím zveřejnil data z 11 členských zemí EU. Nejsilnější mezičtvrtletní hospodářský růst z těchto zemí vykázalo Portugalsko, kde se HDP zvýšil o 4,9 procenta. Nejhůře si naopak vedla Litva, kde HDP vykázal růst o 0,4 procenta, a následovala Česká republika s růstem o 0,6 procenta. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) pak tento týden zlepšil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 4,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Loni se podle MMF ekonomika zemí používajících euro kvůli pandemii propadla o 6,5 procenta.