Ekonomika ve druhém čtvrtletí podle odhadu stoupla o 7,8 procenta, analytici čekali víc

Nahrávám video

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti tomu předchozímu se zvýšila o 0,6 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka i zvýšená spotřeba domácností. Analytici však čekali výraznější růst, druhý kvartál je pro ně tak zklamáním. Zaostal také za růstem některých ekonomik eurozóny.

Meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 7,8 procenta překonal předchozí zatím největší meziroční růst ekonomiky z druhého čtvrtletí 2006, kdy činil 7,5 procenta. „Rozvolňování protiepidemických opatření umožnilo domácnostem částečně realizovat odloženou spotřebu. Zvýšily se i výdaje domácností za služby,“ uvedl k číslům ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Meziroční nárůst ekonomiky je ale mírnější, než očekávali analytici. Ti v odhadech předpokládali, že by ve sledovaném čtvrtletí mohla stoupnout zhruba o devět procent. „Meziroční číslo sice může někoho ohromit, avšak je třeba je brát v kontextu. V meziročním srovnání sice česká ekonomika poskočila o 7,8 procenta, avšak jen díky velmi nízkému srovnávacímu základu z doby první vlny pandemie, kdy HDP propadl o téměř 11 procent,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek. 

Předběžný výsledek českého HDP za druhý kvartál nelze tak podle něho označit jinak než zklamáním. „Růst o 0,6 procenta výrazně zaostal za očekáváním trhu i za našim docela pesimistickým odhadem. A to přitom ekonomika ještě v úvodu roku o 0,3 procenta klesala,“ dodal.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč na druhou stranu uvedl, že výsledek HDP za letošní druhé čtvrtletí je lepší než odhad ČNB, který počítal s růstem 0,3 procenta mezičtvrtletně a šest procent meziročně. „V případě ČNB ovšem příznivě překonaly prognózu i výsledky HDP za letošní první čtvrtletí,“ připomněl.

V prvním čtvrtletí letos česká ekonomika meziročně klesla o 2,4 procenta. Mezičtvrtletně ekonomický výkon poklesl o 0,3 procenta.

Vývoj HDP v Česku
Zdroj: ČT24

Tahounem byla i spotřeba domácností

Statistici u prvního odhadu neuvádí podrobnosti vývoje ekonomiky. Podle Dufka lze proto zatím tak o příčinách slabého výsledku jen spekulovat. Dodává, že z dílčích zpráv lze zatím pouze usuzovat, že boom odložené spotřeby zatím nebyl nijak silný, a to ani navzdory rozvolnění, ke kterému ve druhém čtvrtletí došlo.

Připomněl, že na průmysl navíc začaly také doléhat problémy s logistikou. „A tak tento dosavadní lídr ekonomiky jede ve srovnání se začátkem na menší výkon, ačkoliv o zakázky rozhodně nemá nouzi. To ostatně potvrzují už průzkumy důvěry v tomto odvětví několik měsíců za sebou,“ doplnil.

Jediným povzbudivým číslem je podle něho tak růst zaměstnanosti ve srovnání s prvním čtvrtletím. „S oživením ekonomiky – byť není nijak dechberoucí – přichází růst zaměstnanosti a současně pokles nezaměstnanosti a situace se alespoň zde začíná přibližovat předkovidové době,“ řekl analytik.   

Podle zveřejněných informací ve druhém kvartále k meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěla zahraniční poptávka a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Vedle toho rostly výdaje na konečnou spotřebu domácností. „Meziroční růst hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem v průmyslových odvětvích. Mezičtvrtletní srovnání pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství,“ uvedli statistici.

Kermiet potvrdil, že kvůli nedostatku komponentů v řadě průmyslových odvětví se zvýšily zásoby nedokončených výrobků, což mělo dopad na vývoz zboží.

Podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera lze ale předpokládat - i když na podrobnou strukturu růstu ekonomiky je potřeba vyčkat do 31. srpna, kdy je ČSÚ bude publikovat, že jejím hlavním tahounem byla právě spotřeba domácností. Míní, že do jejich vyšších výdajů se zřejmě promítla jak odložená spotřeba z předchozích měsíců, tak i pokračující růst jejich příjmů. A lepšící se výhled ekonomiky by se měl také podle něho odrazit v nárůstu investiční aktivity.

„Příspěvek čistého exportu byl ve druhém čtvrtletí podle našeho odhadu naopak záporný, na čemž se podílely především vyšší importy související s oživením domácí poptávky. Růst exportu pak brzdily omezení v podobě nedostatkových vstupů do výroby, které se promítají ve slabších výsledcích průmyslové výroby. Negativně se na výkonu ekonomiky zcela jistě podepsaly s tím související odstávky výroby v automobilovém průmyslu,“ potvrzuje i Gürtler.

Doplnil, že za celý letošní rok očekává prognóza Komerční banky aktuálně růst ve výši 4,2 procenta a v tom dalším pak 5,3 procenta. „Oproti naší poslední prognóze z konce dubna, která pro letošní rok očekávala růst mírně nad tři procenta, se tak jedná o významně optimističtější výhled, který je dán právě výrazně lepší pandemickou situací a rostoucím podílem proočkované populace,“ uvedl. 

Rizikem jsou nedostatkové komponenty pro průmysl

Růst ekonomiky by v druhé polovině roku mělo podle Gürtlera podpořit především další oživení domácí poptávky, včele s rostoucí spotřebou domácností a vyšší investiční aktivitou. „Jejich pozitivní efekt však bude tlumen skutečností, že velká část spotřebního a investičního zboží je dovážena ze zahraničí,“ uvedl.

Největším rizikem očekávaného tempa růstu ekonomiky jsou pak podle něho zmíněné přetrvávající problémy v oblasti průmyslové výroby spojené s nedostatkem výrobních vstupů. 

Optimisticky na další vývoji nahlíží hlavní ekonom BH Securites Štěpán Křeček. „Naše hospodářství roste nejrychleji ve své historii a rychle se obnovuje po koronavirové krizi. Z nízké srovnávací základny loňského roku se nám nyní podařilo nastartovat hospodářský růst. Ten by měl pokračovat i v dalších čtvrtletích. Můžeme tedy prohlásit, že ekonomická krize skončila,“ uvedl.

Pro třetí čtvrtletí lze i podle Jáče čekat zrychlení mezičtvrtletního růstu HDP. Meziroční dynamika však podle něho zpomalí, protože se už nezopakují příznivé statistické efekty nízké meziroční srovnávací základny, které působily v letošním druhém čtvrtletí.

„Za celý rok 2021 by měl růst HDP překonat tři procenta a v roce 2022 by měl růst české ekonomiky dále zrychlit, v celoročním vyjádření až k úrovní pěti procent,“ odhaduje. Spotřeba domácností a investiční výdaje firem mají podle něho nakročeno k růstu, silná je i poptávka na exportních trzích. „Otázkou ovšem je, jak rychle se zlepší situace v oblasti dodávek potřebných surovin a dílů v průmyslu,“ dodal Jáč. 

Epidemie koronaviru začala českou ekonomiku ovlivňovat loni na jaře. První případy epidemie se v zemi objevily 1. března, stát poté začal zavádět omezení obchodu, služeb či pohybu lidí a ekonomika v loňském prvním čtvrtletí meziročně klesla. Nejhorší propad HDP byl patrný ve druhém čtvrtletí, a to o více než desetinu. Meziroční pokles následoval i v dalších čtvrtletích.

Zájem o nemovitosti

Za poslední půl rok značně rostl zájem o veškerý stavební materiál, zejména o beton a cement. Poslední tři měsíce se zaměstnanci betonárny společnosti Cemex Materials skoro nezastavili. Musí pracovat i o víkendech a výjimkou nejsou přesčasy.

„Myslím si, že to je dané i tou poptávkou po nemovitostech,“ říká ředitel české pobočky Cemex Materials Michal Kubíček. Dle něj firmu pravděpodobně čekají nejlepší letní měsíce za posledních pět let.

Rozvolnění protiepidemických restrikcí prudce zvýšilo zájem o ubytování. Rekordní sezonu tak hlásí i pronajímatelé a prodejci karavanů a obytných vozů. V prodejnách i půjčovnách je už dokonce nutné zařizovat obytný vůz alespoň rok dopředu.

„Ten nárůst prodejů je obrovský. Dá se říct, že u obytných vozů do 3,5 tuny je to dvě stě procent a nad 3,5 tuny je to dvě stě padesát procent. Jsme hodně vyprodaní,“ tvrdí Jan Skolil, jednatel firmy Morelo CZ. „Když bychom teď objednávali automobil nad 7,5 tuny, tak jsme v září 2022,“ doplňuje.  

Německá ekonomika se vrátila k růstu, stejně jako unijní

Mezičtvrtletní růst české ekonomiky zaostal také za růstem některých ekonomik eurozóny, kde jsou údaje o HDP za letošní druhé čtvrtletí již k dispozici.

„Sousední Rakousko vykázalo velmi silný mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 4,3 procenta, Belgie pak 1,4 procenta. Silněji rostly i větší ekonomiky jako Francie, kde HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,9 procenta a Španělsko s růstem 2,8 procenta,“ zdůraznil Jáč.

K růstu se ve druhém čtvrtletí vrátila také německá ekonomika – činil 1,5 procenta po poklesu o 2,1 procenta v prvním kvartálu, jak oznámil německý statistický úřad. Avšak i tady tempo růstu zaostalo za očekáváním analytiků, kteří ho v anketě agentury Reuters odhadovali na dvě procenta.

Německé hospodářství začátkem roku zasáhla nová opatření proti šíření koronaviru. Propad HDP v prvním čtvrtletí byl podle aktuálních údajů statistického úřadu výraznější, než se dříve předpokládalo. V květnové zprávě statistici pokles odhadovali na 1,8 procenta.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí těžila zejména z postupného uvolňování opatření zavedených proti šíření koronaviru, její růst nicméně brzdí problémy v dodavatelském řetězci. „Růst je to slušný, ale mohl být ještě silnější nebýt nedostatku materiálů,“ uvedl ekonom Thomas Gitzel ze společnosti VP Bank. Analytici podle agentury DPA předpokládají, že hospodářské oživení bude v příštích měsících dál podporovat silná soukromá spotřeba.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

K růstu se vrátila i ekonomika Evropské unie jako celku. Ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta a zotavila se tak z poklesu 0,1 procenta v prvním kvartálu, za kterým stály negativní dopady šíření koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.

Hrubý domácí produkt (HDP) samotné eurozóny se zvýšil o dvě procenta po poklesu o 0,3 procenta v prvních třech měsících roku. V meziročním srovnání HDP v EU vzrostl o 13,2 procenta a v eurozóně o 13,7 procenta. 

Aktuální odhady Eurostatu jsou však zatím založeny na neúplných údajích a úřad je později bude zpřesňovat. Eurostat zatím zveřejnil data z 11 členských zemí EU. Nejsilnější mezičtvrtletní hospodářský růst z těchto zemí vykázalo Portugalsko, kde se HDP zvýšil o 4,9 procenta. Nejhůře si naopak vedla Litva, kde HDP vykázal růst o 0,4 procenta, a následovala Česká republika s růstem o 0,6 procenta. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) pak tento týden zlepšil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 4,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Loni se podle MMF ekonomika zemí používajících euro kvůli pandemii propadla o 6,5 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
před 1 hhodinou

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
13:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
před 5 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 9 hhodinami

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 10 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:16‌‌

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.