Rozjel se vlak, který nemá jasný směr a my ho neřídíme, říká jihočeský hejtman Kuba k daňovým změnám

Nahrávám video
Martin Kuba: Občanští demokraté se chytili do pasti
Zdroj: ČT24

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.

„Myslím, že celé je to výsledkem toho, že víceméně nefunguje žádná koaliční vláda, která by prosazovala svůj jasný program,“ řekl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). „Hnutí ANO se chová tak, že když se zvyšují výdaje, tak hlasuje s levicí a na snižování daní si hledá hlasy v pravici. ODS se teď do té pasti trochu chytila,“ dodal.

Podle Kuby se občanští demokraté nechali vmanévrovat do nepříjemné pozice. „ODS je dlouhodobě trochu postižena tím, že za vlády s TOP 09, kdy byla ekonomická krize, nesnižovala dostatečně daně. To je syndrom, který si nese. Takže řada poslanců a členů ODS má pocit, že kdykoliv se objeví příležitost daně snížit, tak to mají udělat,“ uvedl Kuba.

On sám se zrušením superhrubé mzdy nebo snižováním daní ve schválené podobě nesouhlasí. „Myslím si, že už není rok 2017. Procházíme covidovou krizí, která je extrémní a zasáhla celou ekonomiku. Myslím si, že to snižování daní nebo zrušení superhrubé mzdy mělo být v téhle chvíli provedeno trochu jinak,“ podotkl bývalý ministr.

Peníze se musí vracet zpátky do ekonomiky, zdůrazňuje Kuba

Ministerstvo financí tvrdí, že díky zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent si polepší víc než čtyři miliony zaměstnanců. U průměrné mzdy 34 271 korun jde o 1736 korun měsíčně. Podle řady odborníků ovšem změna přinese více peněz spíše lidem s vyššími příjmy. Lidé s nižšími příjmy už totiž v řadě případů daně neplatí, a to například i kvůli využívání řady odečitatelných položek, jako je sleva na děti nebo odpočet úroků z hypotéky.

„Já osobně bych preferoval, kdybychom se víc zaměřili na tu odčitatelnou položku na poplatníka. Tím, že ji navýšíte, tak tím ty peníze necháte více u té nízko až středně příjmové skupiny. To jsou lidé, kteří nežijí v takovém nadbytku a mají ještě potřebu si řadu věcí koupit,“ řekl Kuba s tím, že je potřeba, aby se tyto peníze vracely zpět do ekonomiky.

„Když člověk bere 150 tisíc a vy mu necháte v peněžence každý měsíc navíc 5 nebo 7 tisíc, tak on je neutratí,“ ilustroval. ODS podle něj měla v tomto ohledu přijít s vlastním návrhem.

Občanští demokraté měli stanovit jasné podmínky, míní Kuba

Podle Národní rozpočtové rady jsou schválené změny největším zásahem do daňových příjmů v historii země. Podle kritiků se odrazí nejen ve výpadku v příjmech státu, ale dopadnou i na rozpočty krajů a obcí. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun.

Dopady na samosprávy kritizuje i Kuba. Podle něj měla ODS přijít s jasnými podmínkami, za kterých návrh podpoří. „Mělo padnout – ano, my vám podpoříme nějaké kroky, ale chceme slyšet, kde ty peníze ve státním rozpočtu ušetříte a chceme mít jistotu, že nerozeběhneme proces, kdy připravíme obce a kraje o peníze. To mě trochu děsí, že se rozjel vlak, který nemá jasný směr, a my, jako ODS, ho neřídíme,“ vyjádřil obavy jihočeský hejtman.

Dodal, že s šetřením by se mělo začít primárně u státní správy. Ta je podle něj příliš nákladná a neefektivní. „Tempo veřejné správy proti tomu, co musí podstupovat všichni lidé ve svých firmách, je opravdu nesrovnatelné. Bohužel už si jako společnost zvykáme na to, že to tempo na úřadech je přirozené a normální, ale ono není. Je třeba si uvědomit, že ti lidé ve firmách by často zvládali práci za dva nebo za tři úředníky,“ řekl Kuba.

Problém vidí také v tom, že taková místa zřizuje stát. „Stát kraji dává určitou agendu a také vám nařídí, koho můžete a nemůžete vyhodit. Já nechci, aby na krajském úřadě sedělo o jednoho jediného úředníka víc, než je tam třeba. Lidé si je platí ze svých daní a buď si budou platit úředníky, kteří nemají moc co na práci, nebo si za ty peníze postavíme třeba školky,“ dodal Kuba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...