Rozjel se vlak, který nemá jasný směr a my ho neřídíme, říká jihočeský hejtman Kuba k daňovým změnám

Nahrávám video

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.

„Myslím, že celé je to výsledkem toho, že víceméně nefunguje žádná koaliční vláda, která by prosazovala svůj jasný program,“ řekl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). „Hnutí ANO se chová tak, že když se zvyšují výdaje, tak hlasuje s levicí a na snižování daní si hledá hlasy v pravici. ODS se teď do té pasti trochu chytila,“ dodal.

Podle Kuby se občanští demokraté nechali vmanévrovat do nepříjemné pozice. „ODS je dlouhodobě trochu postižena tím, že za vlády s TOP 09, kdy byla ekonomická krize, nesnižovala dostatečně daně. To je syndrom, který si nese. Takže řada poslanců a členů ODS má pocit, že kdykoliv se objeví příležitost daně snížit, tak to mají udělat,“ uvedl Kuba.

On sám se zrušením superhrubé mzdy nebo snižováním daní ve schválené podobě nesouhlasí. „Myslím si, že už není rok 2017. Procházíme covidovou krizí, která je extrémní a zasáhla celou ekonomiku. Myslím si, že to snižování daní nebo zrušení superhrubé mzdy mělo být v téhle chvíli provedeno trochu jinak,“ podotkl bývalý ministr.

Peníze se musí vracet zpátky do ekonomiky, zdůrazňuje Kuba

Ministerstvo financí tvrdí, že díky zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent si polepší víc než čtyři miliony zaměstnanců. U průměrné mzdy 34 271 korun jde o 1736 korun měsíčně. Podle řady odborníků ovšem změna přinese více peněz spíše lidem s vyššími příjmy. Lidé s nižšími příjmy už totiž v řadě případů daně neplatí, a to například i kvůli využívání řady odečitatelných položek, jako je sleva na děti nebo odpočet úroků z hypotéky.

„Já osobně bych preferoval, kdybychom se víc zaměřili na tu odčitatelnou položku na poplatníka. Tím, že ji navýšíte, tak tím ty peníze necháte více u té nízko až středně příjmové skupiny. To jsou lidé, kteří nežijí v takovém nadbytku a mají ještě potřebu si řadu věcí koupit,“ řekl Kuba s tím, že je potřeba, aby se tyto peníze vracely zpět do ekonomiky.

„Když člověk bere 150 tisíc a vy mu necháte v peněžence každý měsíc navíc 5 nebo 7 tisíc, tak on je neutratí,“ ilustroval. ODS podle něj měla v tomto ohledu přijít s vlastním návrhem.

Občanští demokraté měli stanovit jasné podmínky, míní Kuba

Podle Národní rozpočtové rady jsou schválené změny největším zásahem do daňových příjmů v historii země. Podle kritiků se odrazí nejen ve výpadku v příjmech státu, ale dopadnou i na rozpočty krajů a obcí. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun.

Dopady na samosprávy kritizuje i Kuba. Podle něj měla ODS přijít s jasnými podmínkami, za kterých návrh podpoří. „Mělo padnout – ano, my vám podpoříme nějaké kroky, ale chceme slyšet, kde ty peníze ve státním rozpočtu ušetříte a chceme mít jistotu, že nerozeběhneme proces, kdy připravíme obce a kraje o peníze. To mě trochu děsí, že se rozjel vlak, který nemá jasný směr, a my, jako ODS, ho neřídíme,“ vyjádřil obavy jihočeský hejtman.

Dodal, že s šetřením by se mělo začít primárně u státní správy. Ta je podle něj příliš nákladná a neefektivní. „Tempo veřejné správy proti tomu, co musí podstupovat všichni lidé ve svých firmách, je opravdu nesrovnatelné. Bohužel už si jako společnost zvykáme na to, že to tempo na úřadech je přirozené a normální, ale ono není. Je třeba si uvědomit, že ti lidé ve firmách by často zvládali práci za dva nebo za tři úředníky,“ řekl Kuba.

Problém vidí také v tom, že taková místa zřizuje stát. „Stát kraji dává určitou agendu a také vám nařídí, koho můžete a nemůžete vyhodit. Já nechci, aby na krajském úřadě sedělo o jednoho jediného úředníka víc, než je tam třeba. Lidé si je platí ze svých daní a buď si budou platit úředníky, kteří nemají moc co na práci, nebo si za ty peníze postavíme třeba školky,“ dodal Kuba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled