Rozjel se vlak, který nemá jasný směr a my ho neřídíme, říká jihočeský hejtman Kuba k daňovým změnám

Nahrávám video
Martin Kuba: Občanští demokraté se chytili do pasti
Zdroj: ČT24

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zásadní změny daňového systému. Ty zahrnují mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Návrh prosadilo vládní hnutí ANO společně s opoziční ODS, SPD a KSČM. Podle hejtmana Jihočeského kraje a bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kuby se občanští demokraté chytili do pasti. Řekl to v pátečním Interview ČT24.

„Myslím, že celé je to výsledkem toho, že víceméně nefunguje žádná koaliční vláda, která by prosazovala svůj jasný program,“ řekl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). „Hnutí ANO se chová tak, že když se zvyšují výdaje, tak hlasuje s levicí a na snižování daní si hledá hlasy v pravici. ODS se teď do té pasti trochu chytila,“ dodal.

Podle Kuby se občanští demokraté nechali vmanévrovat do nepříjemné pozice. „ODS je dlouhodobě trochu postižena tím, že za vlády s TOP 09, kdy byla ekonomická krize, nesnižovala dostatečně daně. To je syndrom, který si nese. Takže řada poslanců a členů ODS má pocit, že kdykoliv se objeví příležitost daně snížit, tak to mají udělat,“ uvedl Kuba.

On sám se zrušením superhrubé mzdy nebo snižováním daní ve schválené podobě nesouhlasí. „Myslím si, že už není rok 2017. Procházíme covidovou krizí, která je extrémní a zasáhla celou ekonomiku. Myslím si, že to snižování daní nebo zrušení superhrubé mzdy mělo být v téhle chvíli provedeno trochu jinak,“ podotkl bývalý ministr.

Peníze se musí vracet zpátky do ekonomiky, zdůrazňuje Kuba

Ministerstvo financí tvrdí, že díky zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent si polepší víc než čtyři miliony zaměstnanců. U průměrné mzdy 34 271 korun jde o 1736 korun měsíčně. Podle řady odborníků ovšem změna přinese více peněz spíše lidem s vyššími příjmy. Lidé s nižšími příjmy už totiž v řadě případů daně neplatí, a to například i kvůli využívání řady odečitatelných položek, jako je sleva na děti nebo odpočet úroků z hypotéky.

„Já osobně bych preferoval, kdybychom se víc zaměřili na tu odčitatelnou položku na poplatníka. Tím, že ji navýšíte, tak tím ty peníze necháte více u té nízko až středně příjmové skupiny. To jsou lidé, kteří nežijí v takovém nadbytku a mají ještě potřebu si řadu věcí koupit,“ řekl Kuba s tím, že je potřeba, aby se tyto peníze vracely zpět do ekonomiky.

„Když člověk bere 150 tisíc a vy mu necháte v peněžence každý měsíc navíc 5 nebo 7 tisíc, tak on je neutratí,“ ilustroval. ODS podle něj měla v tomto ohledu přijít s vlastním návrhem.

Občanští demokraté měli stanovit jasné podmínky, míní Kuba

Podle Národní rozpočtové rady jsou schválené změny největším zásahem do daňových příjmů v historii země. Podle kritiků se odrazí nejen ve výpadku v příjmech státu, ale dopadnou i na rozpočty krajů a obcí. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun.

Dopady na samosprávy kritizuje i Kuba. Podle něj měla ODS přijít s jasnými podmínkami, za kterých návrh podpoří. „Mělo padnout – ano, my vám podpoříme nějaké kroky, ale chceme slyšet, kde ty peníze ve státním rozpočtu ušetříte a chceme mít jistotu, že nerozeběhneme proces, kdy připravíme obce a kraje o peníze. To mě trochu děsí, že se rozjel vlak, který nemá jasný směr, a my, jako ODS, ho neřídíme,“ vyjádřil obavy jihočeský hejtman.

Dodal, že s šetřením by se mělo začít primárně u státní správy. Ta je podle něj příliš nákladná a neefektivní. „Tempo veřejné správy proti tomu, co musí podstupovat všichni lidé ve svých firmách, je opravdu nesrovnatelné. Bohužel už si jako společnost zvykáme na to, že to tempo na úřadech je přirozené a normální, ale ono není. Je třeba si uvědomit, že ti lidé ve firmách by často zvládali práci za dva nebo za tři úředníky,“ řekl Kuba.

Problém vidí také v tom, že taková místa zřizuje stát. „Stát kraji dává určitou agendu a také vám nařídí, koho můžete a nemůžete vyhodit. Já nechci, aby na krajském úřadě sedělo o jednoho jediného úředníka víc, než je tam třeba. Lidé si je platí ze svých daní a buď si budou platit úředníky, kteří nemají moc co na práci, nebo si za ty peníze postavíme třeba školky,“ dodal Kuba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 4 mminutami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...