Praha - Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat svým dodavatelům téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se jim převážně vždy podřídí, někdy i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem či ho dotují. Pro mnohé potravinářské firmy neexistuje jiná alternativa, než dodávat zboží velkým obchodníkům, pokud chtějí udržet objem výroby a zůstat součástí trhu. Vyplývá to z anonymního průzkumu nevládní organizace Ekumenická akademie mezi 30 dodavateli potravin.
Zneužívání nerovného postavení vůči svým dodavatelům se projevuje na způsobu vyjednávání smluv, vynucování poplatků nebo tlakem na nižší ceny. Dodavatelé jsou například postaveni před hotovou smlouvu, do které nesmí nijak zasahovat a musí se jí podřídit, tvrdí průzkum. Smlouvy jsou jednostranně výhodné pouze pro řetězce, stejně tak sankce jsou uplatňovány jednostranně - na dodavatele.
Mezi obchodní kulturou řetězců jsou ale velké rozdíly, nejhorší situace je u diskontních prodejen.
Řetězce podle studie přenášejí na dodavatelské firmy svá obchodní rizika, například špatné naplánování objemu potravin pro propagační akci, a své náklady. Dodavatelé nemají nad platbami kontrolu, řetězce jim je strhávají automaticky zápočtem z vystavených faktur, uvádí materiál. Například dodavatelům účtují vývoj obalů pro svou privátní značku, nákup strojů na výrobu obalů či na propagaci výrobků.
Podle průzkumu řetězce vydělávají především na široké škále bonusů a pokut. V mnoha případech nemají dodavatelské firmy s obchodníky uzavřené písemné smlouvy. Dodavatelé se tak nemohou bránit případným sporům.
Dřívější pojmy jako regálovné a zalistovací poplatky dnes nahradily právě různé bonusy. „Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů,“ uvedla Barbora Mrázková z Ekumenické akademie.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že tuzemští obchodníci tlačí dodavatele do velmi nevýhodných cenových podmínek a tento tlak na cenu se dále přenáší dodavatelským řetězcem.
Aby přežili omezují výrobci potravin investice a inovace, šetří v oblasti mezd, pracovních podmínek a surovin, přidávají na efektivitě a intenzitě výroby či pěstování.
Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková však upozorňuje, že výsledky výzkumu neříkají nic o tom, podle jaké metodiky tento průzkum probíhal. Proto se tyto výsledky jeví jako hodně diskutabilní. „Rádi bychom věděli, co za tím je, rétorika připomíná rétoriku potravinařské komory,“ říká Nováková. A upozorňuje, že vzorek třech desítek dodavatelů v situaci, kdy jich je na trhu několik tisíc až desítek tisíc, je příliš malý na to, aby průzkum měl patřičnou vypovídací hodnotu.
- "Já zcela vylučuji, že by si řetězce diktovaly podmínky, ty jsou dány vzájemnými dohodami. V Česku je navíc velmí nízká koncenterace na straně obchodu, neboť tři největší nemají ani 30 procent trhu, ale naopak tři největší dodavatelé ovládají přes 70 procent trhu, takže je to spíše o tom, že si vybírají dodavatelé, komu budou dodávat," konstatuje prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková.
I menší dodavatelé si mohou podle ní vybrat, komu budou dodávat, protože kromě velkých řetězců je tady řada českých subjektů, kteří nemají takovou sílu a mají komu dodávat. „A dokážu si představit, že menší dodavatelé přežijí i bez dodávek pro velké řetězce. Oni, ti malí mají jiný problém, nejsou schopni vyrábět v adekvátním objemu nebo zajistit logistiku svých dodávek, jak potřebuje řetězec. Je potřeba, asi se ti malí spojili a hledali úsporu svých nákladů v tom, že budou spolupracovat,“ vysvětluje Nováková.
„Obchodníci mohou chtít poplatek za něco, pokud tomu dají protihodnotu. A tou je jakýkoliv marketing, jako například upozornění nebo letáky. Tam je vždy uveden konkrétní výrobek a dodavatel. Kdyby se o tento marketing nestaraly řetězce, museli by si to výrobci zařídit sami, a to by je vyšlo dráž,“ upozorňuje Nováková.
Dodavatelsko-odběratelské vztahy v ČR reguluje zákon o významné tržní síle. Jeho novelu, proti které obchodníci protestují, nyní projednává sněmovna. Řetězcům nyní hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Vztahy mezi dodavateli a obchodníky má také zlepšit nově založená Iniciativa pro férový obchod (IPFO), která prosazuje zásady správné obchodní praxe.
