Vláda stále počítá se zavedením druhé – vyšší – sazby daně z příjmů po zrušení takzvané solidární přirážky. O tom, kolik by měla být, mají koaliční špičky ještě jednat. Větší zdanění skupin s nadprůměrnými příjmy podporují i komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují.
Politické spory o to, jaké bude čtyři a půl milionu zaměstnanců v České republice platit daně, pokračují. Snížit by se měly se zrušením superhrubé mzdy, kabinet chce ale zároveň zrušit i sedmiprocentní, takzvanou solidární přirážku, tedy defacto další, vyšší sazbu daně. Tu platí lidé s měsíčními příjmy, které přesahují čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy skoro 140 tisíc korun.
Podporu by našla vláda u KSČM. Ta ale trvá na tom, aby lidé s výrazně nadprůměrnými příjmy platili víc než teď. Naopak ODS odmítá druhou sazbu daně z příjmů úplně.
„Bude na hnutí ANO, koho si vybere, zda s námi sníží daně nebo s komunisty a socialisty nechá daně vysoké, jako jsou dnes,“ konstatuje první místopředseda ODS a předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.
„Solidární přirážka nemůže být zrušena bez náhrady, 80 tisíc je minimum, na které by se to mohlo vztahovat, dvojnásobek průměrného platu,“ říká člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).
S druhou sazbou vláda počítá už v programovém prohlášení z června 2018, a to s 23 procenty. Podle ministryně financí se ale o konkrétních parametrech ještě jedná. Podle ní by se možná platilo o něco méně než teď.
„My jsme to zvažovali už v roce 2018, že to vycházelo přes 23 procent, ale že by to bylo méně, nechci spekulovat. Je to otázka jednání, ale není důvod, aby to bylo jen 15 procent,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).
Podle předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka je druhá sazba pozůstatek progrese. „Což je něco, co sociální demokracie podporuje,“ uvedl.
Daňová progrese je přijatelná i pro Piráty, kteří ale podporují formu zvýšení slevy na poplatníka. „Což fakticky všem zaměstnancům snižuje daně stejně, víc z toho profitují ti chudší, což si myslíme, že je správná cesta, mělo by to být součástí reformy,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Jestli zaměstnanci budou platit 19 procent, jak s tím počítá programové prohlášení vlády, nebo 15 procent, jak avizoval premiér, zatím není jasné. Sociálním demokratům nižší sazba vadí kvůli výpadku příjmů zhruba 90 miliard korun. Do debaty chtějí proto vrátit otázku bankovní daně. To hnutí ANO odmítá.
Pro KČSM, která menšinový kabinet toleruje, je ale otázka sektorové daně klíčová. Na otázku České televize, zda tím tedy nepodmiňují toleranci, Dolejš uvedl, že to se ukáže. „Zkrátka, buď s námi pan premiér chce vyjednávat, nebo už má kamarády někde jinde,“ řekl.
Ministryně Schillerová dodala, že je proti sektorovému zdaňování. „A buďme rádi, řekněme si to na rovinu, že máme zdravý bankovní sektor,“ připomněla.
S jakými návrhy na daňové změny vláda nakonec přijde, bude jasnější po jednání koaliční rady. Sejít by se měla prý ještě během léta.
