Elektrárny, motorky i auta, včetně těch popelářských, s pomyslným Made in Czechoslovakia najdeme po celé Kubě. Jsou to pozůstatky z dob komunistického režimu, kdy spolu obě země velmi intenzivně obchodovaly. Češi obchodují s Kubou i dnes, i když řadu z nich odrazuje složitá byrokracie a špatná infrastruktura. Kubánští komunisté se ale v poslední době pokouší kapitalismu přiblížit – říkají tomu vylepšování socialismu.
Kuba se otevírá světu. Budou tam Češi opět vyvážet popelářská auta?
168 hodin: Kuba se otevírá světu (zdroj: ČT24)
„Motorky se vyvážely hned od začátku po vítězství revoluce. Byly to Čezety nebo Jawy. Dokonce jsme tam vyváželi autobusy. Když se jede od pobřeží do Baracoa, tak jsem v horách potkal tenhle starý autobus, fungující ještě i dneska,“ uvedl podnikatel Marian Kováč, který dříve pracoval na Ministerstvu zahraničního obchodu ČSSR. Druhým směrem, do Československa, zase mířil například mramor do stanic pražského metra nebo kubánské pomeranče.
Jiná kultura tehdy prý obchodním jednáním v cestě nestála. „Myslím si, že to fungovalo velice dobře. Naopak naše dvě mentality jsou si dost blízké, oba národy rády pijeme. Je otázka tedy, jestli my pivo a oni rum,“ dodává Kováč.
Obchod s Kubou se nepřerušil ani po sametové revoluci. Například Jawa dodá na ostrov každý rok až tisíc motorek. Další firmy zase dovážejí náhradní díly do elektráren, které byly postaveny za dob socialismu. Řadu podnikatelů ale odrazuje složitá byrokracie a špatná infrastruktura. Na Kubě například do dneška plně nefunguje internet. „Nemyslím si, že nastaly podmínky pro to, aby Kuba mohla být považována za plně otevřenou ekonomiku, kam se mohou hrnout zahraniční investoři,“ míní prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Komunisté přišli s „vylepšováním socialismu“
Kubánští komunisté v čele s prezidentem Raúlem Castrem se ale snaží s kapitalismem sblížit. Dá se tedy očekávat, že postupem času se zlepší i podmínky pro zahraniční podnikatele. „Já bych každému doporučoval, kdo tam má solidního kubánského partnera, kterému důvěřuje, aby teď už neváhal. Ale i ti, kteří takového partnera nemají, aby to velmi bedlivě sledovali,“ dodává Dlouhý.
GALERIE
Raúl Castro a Barack Obama autor: Pablo Martinez Monsivais, zdroj: ČTK/AP
I když dnes už mohou Kubánci drobně podnikat, zisk z toho mají zejména ti, kteří jsou nějakým způsobem napojeni na komunistické elity. Průměrný obyvatel Kuby sice neplatí nájem nebo za lékaře, ale jeho měsíční výdělek se pohybuje kolem 800 korun. „Za posledních pět let pozorujeme, že se tam rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. Ten režim se nějakým způsobem morfuje ve vojenskou diktaturu,“ uvedl Ondřej Juřík, vedoucí kubánských projektů v Člověku v tísni.
„Kubánci mají stejné platy jako vždycky. Pracují 8, 9, 12 hodin, aby si vydělali jen 30 eur měsíčně. Lidé ve světě si myslí, že to na jídlo stačí. Ani náhodou. Na Kubě stojí všechno mnohem víc. Je to drahá země,“ říká kubánský hudebník William Retureta, který získal politický azyl v Česku. Situace se ale i přesto od devadesátých let, kdy mnozí Kubánci neměli co jíst, změnila k lepšímu. A další zlepšení by mohli znamenat právě zahraniční investoři.
Papež, Obama i Hollande podávají Kubě ruku
Po padesáti letech se mezi Kubou a Spojenými státy opět otevírá lodní spojení, mluví se o otevření ambasád i o zrušení obchodního embarga. Papež František je mezi Kubánci nejoblíbenějším politikem a francouzský prezident Francois Hollande už na ostrov dorazil i osobně doprovázený početnou podnikatelskou delegací. Český prezident Miloš Zeman ale na Kubu zřejmě jen tak neodletí.
"Na rozdíl od Ruska, kde se konají volby a kde jsou politické strany, na Kubě se nekonají volby a nejsou politické strany. To znamená, že přesně na tomto místě bych měl právo mluvit o lidských právech. A to bych také udělal patřičně provokativním způsobem. Takže já varuji kubánskou vládu, aby mě tam radši nezvala," uvedl prezident Miloš Zeman.