Indové se po devíti letech zbavili Avie

Praha - Indická firma Ashok Leyland prodala českého výrobce lehkých nákladních aut Avia. Hodnota transakce se dostala na necelých 11 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 280 milionů korun), zájemce však zatím není znám. Informaci přinesl server IHNED.cz, který se odvolává na indický deník The Economic Times.

V tuto chvíli není jisté, co nový vlastník firmy Avia Ashok Leyland Motors získal. Podle obchodního rejstříku má firma základní jmění přes dvě miliardy korun a účetní hodnota majetku byla v roce 2013 více než 700 milionů korun, jenže za poslední dva roky mohlo dojít ke změnám majetku. Hlavním aktivem je výrobní závod v pražských Letňanech.

Prokurista Avie Vít Šubert o prodeji firmy ještě dnes odpoledne nic nevěděl. „O těchto věcech se rozhoduje v Londýně,“ dodal. Avia dál dodává náhradní díly a udržuje výrobní areál.

Avia dopomohla Indům na evropský trh

Už v minulosti se vedení firmy Ashok Leyland netajilo tím, že Avii koupili ze dvou důvodů. Jedním z nich bylo, že jim pomohla při prodeji v Evropě, a druhým důvodem byla technologie pro výrobu kabiny, díky které mohla indická firma začít vyrábět svůj nový vůz Boss. Podle jednoho z nejmenovaných vedoucích pracovníků firmy Ashok by musela firma bez Avie vynaložit na vývoj této kabiny obrovské peníze, které díky akvizici ušetřila.

Ashok Leyland v prohlášení pro bombajskou akciovou burzu oznámila, že prodej Avie je součástí jejího plánu restrukturalizace. Nového majitele přesto neuvedla, pouze dodala, že podíl koupil strategický investor.

Avia nebyla pro indickou firmu zrovna zisková

Avii koupili Indové v roce 2006 za zhruba trojnásobnou částku. Firmu předtím ovládala korejská skupina Daewoo. Žádnému z vlastníků se ale nepodařilo prodeje nastartovat a získat nové trhy. Výroba byla ukončena v roce 2013 a poté Ashok Leyland odstěhoval část výrobního zařízení do Indie. Tržby se v témže roce propadly z 600 milionů do záporných hodnot způsobených dobropisy za vrácené vozy. Ty firma prodala o rok později.

Avia
Zdroj: ČT24/avia.cz

Ještě v roce 2012 automobilka prodala přes tisícovku aut, o rok později jen čtyři. Přitom v 90. letech Avia prodávala přes deset tisíc nákladních aut ročně. Počet zaměstnanců klesl z loňských 200 na současných 12, kteří zajišťují prodej náhradních dílů.

Ashok si loni v listopadu podle informací indických médií najal nejmenované investiční bankéře, kteří mají pomoci najít kupce. Tehdy se uvádělo, že společnost hodlá prodej české i německé filiálky uzavřít v posledním čtvrtletí svého účetního roku, tedy do konce března. A to se jí podle The Economic Times i povedlo.

Automobily se v továrně Avia vyráběly přes 60 let

Společnost Avia byla založena v roce 1919 v pražských Vysočanech, původně jako letecká továrna, jak ostatně napovídá i její název. Z Avie pocházela například nejvýkonnější československá stíhačka třicátých let Avia B-534.

Letňanský závod byl založen v roce 1931, původně také pro výrobu letadel. Po druhé světové válce ale dostala továrna v rámci restrukturalizace průmyslu nové úkoly a začala vedle letadel (například dopravní Avia Av-14) a drobnějších strojírenských výrobků jako ložiska nebo vstřikovací čerpadla produkovat nákladní automobily nebo autobusy, které postupně ovládly její výrobní program.

V roce 1961 Avia z vysočanské Pragovky převzala výrobu terénních nákladních vozů Praga V3S, které produkovala do roku 1988. Na silnici značku Avia proslavily až typické modré „saviemy“, licenční verze francouzského lehkého nákladního vozu z koncernu Renault, které se začaly vyrábět v roce 1968. V různých obměnách se původní model řady A vyráběl až do roku 2001.

V letech 1991 a 1992 se původní podnik s 20 000 zaměstnanci a sedmi odštěpnými závody rozdělil do samostatných společností. Akciová společnost Avia vznikla v roce 1992 a o tři roky později do ní vstoupila jako majoritní vlastník jihokorejská skupina Daewoo. Ani ta ale nedokázala skomírající automobilku postavit na nohy.

V roce 2004 Avii ovládla investiční skupina Odien, která v říjnu 2006 prodala výrobu vozidel indickému producentovi nákladních vozů a autobusů, společnosti Ashok Leyland z koncernu Hinduja Group.

Počty vyrobených vozů v posledních dvou desetiletích většinou meziročně klesaly. Ještě v roce 1998 firma vyrobila 3500 automobilů, o tři roky později to už bylo jen 1100 a v roce 2009 zhruba 300. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 mminutami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP.
05:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 12 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 22 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.