Litva vstoupila do eurozóny. Od 16. ledna bude platit jen eury

Vilnius  - Litva je 1. ledna 2015 devatenáctým členským státem eurozóny. Jednotnou evropskou měnu přijala jako poslední z trojice pobaltských postsovětských republik. Země doufá, že členství v eurozóně posílí její bezpečnost v době napjatých vztahů Západu s Ruskem. Mnoho obyvatel se však také obává, že přechod z domácího litu na euro přinese růst cen.

Přijetí Litvy do eurozóny bylo definitivně potvrzeno koncem července. Směnný kurz pro přechod byl stanoven na 3,452803 litu za jedno euro. Obě měny budou v oběhu dva týdny. Lidé do té doby budou moci platit oběma měnami, vráceno dostanou v eurech. Eurobankovky a euromince budou jediným zákonným platidlem od 16. ledna. Obchody mají povinnost zobrazovat ceny v obou měnách do června.

Euro Litvu přibližuje k Evropě a vzdaluje od Ruska

„Přechod na novou měnu byl úspěšný a bez závad,“ prohlásil guvernér litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas. Litva o půlnoci oslavila zavedení nové měny ohňostrojem a premiér Algirdas Butkevičius si poté symbolicky vybral z bankomatu desetieurovou bankovkou. Prohlásil, že euro se pro Litvu stane „zárukou ekonomické a politické bezpečnosti“.

Ministr financí Rimantas Sadzius označil přijetí eura za třetí nejdůležitější krok Litvy v integraci k západní evropské společnosti po vstupu do Evropské unie a NATO v roce 2004. „Musím přiznat, že obavy o bezpečnost jsou jedním z důvodů, proč má přijetí eura tak velkou podporu,“ uvedl také. Pobaltské země se silnou ruskou menšinou se kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi, který zahrnoval anexi poloostrova Krym, začaly obávat, že Moskva by mohla porušit jejich svrchovanost. 

1. ledna 2015 vstoupila Litva do eurozóny - dva týdny budou moci lidé platit ještě i původní měnou, vráceno ale dostanou jen v eurech.
Zdroj: ČTK/AP/Mindaugas Kulbis

Ceny se zvýší nejvýše o 0,3 procenta, uklidňuje ministr financí

  • Listopadový průzkum litevské centrální banky ukázal, že zavedení eura podporuje 53 procent ze tří milionů obyvatel. Proti je 39 procent populace. 
  • Téměř dvě třetiny obyvatel Litvy se nicméně podle průzkumu Eurobarometr obávají, že přijetím eura země ztratí část své identity.
  • Tři čtvrtiny obyvatel navíc předpokládají, že zavedení nové měny povede k růstu cen, napsala agentura Reuters.

Litevská měna je pevně navázána na euro již od roku 2002. „Vlastně máme euro již více než 12 let, ale říkali jsme mu lit,“ dodal Sadzius. Pokusil se také uklidnit obavy veřejnosti z růstu cen. Podle jeho odhadu se ceny kvůli přechodu na novou měnu zvýší nejvýše o 0,2 až 0,3 procenta.

Lidé budou moci po omezenou dobu měnit starou měnu za euro bez poplatku na poštách a v komerčních bankách. Od příštího roku bude měnit starou měnu za euro pouze centrální banka, rovněž bez poplatku a po neomezenou dobu. Obyvatelé dalších členských zemí eurozóny mohou vyměnit litevské bankovky za eura v centrálních bankách do konce února.

Obyvatelé dalších členských zemí eurozóny mohou vyměnit litevské bankovky za eura ve svých centrálních bankách do konce února.

Litva a euro

  • Litva chtěla přijmout euro již v roce 2007, nepodařilo se jí však splnit inflační kritérium.
  • V roce 2009 se pak země kvůli globální finanční krizi propadla do hluboké recese. Bolestivá úsporná opatření však opět otevřela zemi cestu k přijetí eura a udělala z Litvy jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Vláda nyní doufá, že euro poskytne domácí ekonomice další stimul k růstu.
  • Litva se v přijetí eura opozdila za svými pobaltskými partnery. Estonsko přijalo euro v roce 2011 a Lotyšsko v roce 2014. Důvodem zpoždění Litvy byla neochota politiků zavázat se k členství před volbami v roce 2012.
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. Zatím vystupují řečníci s přednostním právem. O samotném programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.