ČSOB stoupl zisk skoro o polovinu, i díky koupi zbývajícího podílu v Českomoravské stavební spořitelně

Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním pololetí stoupl o 45 procent na 10,9 miliardy korun. K růstu zisku přispěla koupě zbývajícího 45procentního podílu v Českomoravské stavební spořitelně a přecenění dosavadního podílu. Objem aktiv pod správou skupiny vzrostl meziročně o desetinu na 228,2 miliardy korun, podle informací ČSOB, která patří mezi největší tuzemské banky.

Čistý zisk skupiny ČSOB meziročně vzrostl jak díky růstu čistého úrokového výnosu, tak jednorázovému výnosu 2,1 miliardy korun plynoucímu z přecenění dosavadního podílu 55 procent v ČMSS v souvislosti s akvizicí zbývajícího podílu, dále díky jednorázovému výnosu z prodeje ČSOB Asset Management, z vypořádání staršího právního sporu a na základě dopadu konsolidace ČMSS.

Objem úvěrů ČSOB vzrostl v prvním pololetí meziročně o tři procenta na 752 miliard korun, objem vkladů se snížil o pět procent na 978 miliard korun. Zvýšení úvěrového portfolia se opíralo zejména o růst hypotečních úvěrů, stavebního spoření, úvěrů pro malé a střední podniky a spotřebitelského financování. Objem vkladů klesl v důsledku nižšího objemu repo operací s institucionálními klienty.

Celková aktiva pod správou ČSOB vzrostla díky podílovým a penzijním fondům. Provozní výnosy banky stouply o 22 procent na 21,9 miliardy korun. Provozní náklady vzrostly o osm procent na 9,4 miliardy korun.

V meziročním srovnání stoupl počet aktivních uživatelů mobilního bankovnictví o 24 procent. Zvýšil se o 22 procent také počet mobilních bankovních transakcí. Významně tak stoupá počet klientů, kteří řeší finanční záležitosti prostřednictvím mobilního telefonu, uvedla banka.

Dobré výsledky předvedly i ostatní velké banky. České spořitelně vzrostl v pololetí konsolidovaný čistý zisk meziročně o 10,5 procenta na 8,7 miliardy korun. Provozní zisk stoupl ještě výrazněji, a to o 19,5 procenta na 11,3 miliardy korun. 

Čistý zisk Komerční banky pak za první pololetí letošního roku, očištěný o mimořádné položky, stoupl meziročně o šest procent na 7,2 miliardy korun. Celkové výnosy vzrostly o pět procent na 16,2 miliardy.

UniCredit Bank v Česku a na Slovensku o 13 procent na 4,87 miliardy korun a Raiffeisenbank o 69 procent na 2,8 miliardy korun. Naopak Monetě Money Bank se snížil o 5,1 procenta na 2,01 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...