Do penze nejpozději v 64 letech. Slovensko zakotví horní hranici v ústavě, podle ekonomů to zhorší veřejné finance

Slovensko zakotví horní hranici věku odchodu do starobního důchodu v ústavě. Hlasováním o tom ve čtvrtek rozhodl parlament. Ekonomové upozornili, že opatření v budoucnu výrazně zhorší kondici veřejných financí.

Podle schválené předlohy budou Slováci odcházet do penze nejpozději v 64 letech. Ženám se v závislosti na počtu vychovaných dětí zmíněný nejvyšší důchodový věk ještě zkrátí až o půldruhého roku.

Zavedení horní věkové hranice při odchodu do penze navrhli poslanci nejsilnější vládní strany Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Předlohu při hlasování podpořilo 91 ze 143 přítomných poslanců, návrh podpořila část koalice a opozice.

Někdejší Ficova jednobarevná vláda prosadila před sedmi lety opatření, na jehož základě se na Slovensku od roku 2017 prodlužuje věk odchodu do penze v závislosti na průměrném věku dožití. Horní hranice důchodového věku původně určena nebyla. Pro letošní rok je důchodový věk na Slovensku stanoven až na výjimky na 62,5 roku a v příštím roce se posune o další dva měsíce.

Ekonomové varují, že se zakotvením důchodového stropu by se musely zvýšit odvod či daně

Nezávislá rozpočtová rada upozornila, že zakotvení horní hranice věku odchodu do důchodu v budoucnu ohrozí udržitelnost veřejných financí. Pro zachování výše důchodů bude podle rady potřeba zvýšit povinné odvody nebo daně, aby stát dokázal pokrýt zvýšené výdaje penzijního systému.

Slovenská populace v posledních letech stárne. Důvodem je, že důchodového věku dosáhly početné populační ročníky poválečného babyboomu, v zemi navíc výrazně klesla porodnost. Podle dřívějších odhadů by se Slovensko mělo postupně zařadit v EU mezi státy s nejstarší populací.

Hlasování ve slovenské sněmovně o takzvaném důchodovém stropu bylo od loňska opakovaně odkládáno kvůli tomu, že Smeru-SD se původně nedařilo shromáždit pro svůj návrh potřebnou podporu alespoň 90 poslanců ze 150členné sněmovny. Ke změně slovenské ústavy je třeba souhlas až třípětinové většiny všech poslanců, zatímco ke schválení běžného zákona postačuje prostá většina zákonodárců přítomných na hlasování.

V České republice důchodová novela stanovila hranici pro odchod do penze na 65 let, věk ale může vláda časem upravovat podle průměrné doby dožití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 13 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 23 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled