Evropa jako rukojmí? Gazprom hrozí omezením dodávek plynu

Moskva – Má se Evropa bát nedostatku plynu? Podle ruského monopolního vývozce Gazpromu jsou obavy namístě. Dodávky do Evropy by prý mohl narušit spor Ruska a Ukrajiny o cenu plynu. Pokud Kyjev Rusům nezaplatí dlužné miliardy, mohl by Gazprom „vypnout“ plynovody vedoucí přes ukrajinské území na Západ. Dodávky z Ruska přitom kryjí téměř třetinu evropské spotřeby plynu.

Gazprom v Evropě svou sílu neskrývá. Už to dávno není jenom plyn. Sponzoruje Ligu mistrů a několik fotbalových klubů včetně Chelsea. Sankcím se i proto zatím vyhýbá. Navíc před nimi poprvé nahlas varuje. „Rozšíření sankcí ze strany USA, EU a dalších může nepříznivě ovlivnit provoz a finanční situace Skupiny Gazprom,“ varovala firma. 

Schröder oslavil narozeniny s Putinem

Gazprom přitom spoléhá na to, že má v Unii mocného zastánce - Německo. A to nejen díky sponzoringu fotbalu. Napříkad exkancléř Gerhard Schröder okamžitě po odchodu z postu kancléře přesedlal do čela Nordstreamu – plynovodu, který Gazprom vlastní. Bývalý premiér navíc svého přítele Putina hájil i po anexi Krymu. A v pondělí za ním dokonce vyrazil do Petrohradu oslavit narozeniny. Spolková vláda se sice od Schröderových aktivit distancovala, sama ale dál ochotně obchoduje s jeho zaměstnavatelem. 

Přes eskalaci napětí na Ukrajině chce Berlín Gazpromu prodat plynový zásobník v Rehdenu – největší v Německu i v Evropě. Bez ohledu na varování, že se tím ještě prohloubí energetická závislost Německa na Rusku. 

Závislost na ruském plynu se snaží snižovat i Ukrajina. Ta dluží ruskému Gazpromu za dodávky plynu 2,2 miliardy dolarů. Gazprom navíc tento měsíc naúčtoval ukrajinskému Naftogazu částku 11,4 miliardy dolarů (226 miliard Kč) za to, že loni neodebral nasmlouvané dodávky.

Kyjev hodlá zaplatit první část dluhu, tedy 2,2 miliardy dolarů, pokud Gazprom vrátí cenu na původně dohodnutou úroveň 268 dolarů za tisíc kubických metrů. Gazprom totiž na počátku dubna ohlásil zvýšení ceny plynu nejprve o 44 % na 385,50 dolaru a o dva dny později Moskva zavedla vývozní clo, čímž cena vystoupila na 485 dolarů. Ruská strana má na odpověď na návrh Kyjeva 30 dní.

Jan Ruml, výkonný ředitel českého plynárenského svazu:

„Ukrajina by měla za dodaný plyn zaplatit, je to dobrým zvykem. Když se ale zastaví tok plynu z Východu na Západ, tak se zastaví i proud dolarů za tento plyn ze Západu na Východ, takže z obchodního hlediska je to nesmyslné.“

Ukrajina ročně spotřebuje 55 miliard kubických metrů plynu, z toho více než polovinu dostává z Ruska. Kyjev proto zvažuje, jak snížit závislost na dodávkách z Ruska. V pondělí se například dohodl s Bratislavou na zpětných dodávkách plynu ze Slovenska na Ukrajinu.

Česko má plynu dost, minimálně na pět týdnů

Situace, že z Ruska přes Ukrajinu neproudí žádný plyn, není pro Česko nová, stalo se tak už v zimě 2009. Díky velkým podzemním zásobníkům se to ale českých domácností vůbec nedotklo. Česká republika je předzásobená i dnes: má zásoby na 5 týdnů. Navíc ruský plyn je možné dodat i severní cestou přes Bělorusko anebo pomocí plynovodu Nord Stream.

Dokonce ani v případě, když by Rusko žádný plyn nedodalo, nezůstane republika nasuchu. Zbývá totiž plynovod z Norska. „Čeští odběratelé nakupují tak zhruba třetinu plynu na základě dlouhodobého kontraktu s norskými producenty,“ tvrdí energetický analytik Jiří Gavor. To znamená, že i při výpadku ruských dodávek vydrží nakonec zásoby plynu mnohem déle než jen na pět týdnů.

Obavy z možného nedostatku plynu v ČR mírní také Ruml. V létě se spotřeba plynu snižuje a na zimu se i díky širokému spektru plynovodů vedoucích do Česka stihne země včas připravit. „My v tuto chvíli máme asi ze 43 % naplněny podzemní zásobníky pro příští sezonu. I kdyby došlo k tomu, že by ukrajinská cesta byla zavřená, tak máme na to, abychom podzemní zásobníky naplnily před zimou ze 100 %, jako tomu bylo vždycky,“ řekl České televizi.

Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu:

„Skutečný problém by nastal, pokud by byl výpadek dlouhodobý a pokud by byl zastaven nejen tranzit přes Ukrajinu, ale nešel by vůbec žádný ruský plyn.“

Před omezením dodávek ruského plyno do Evropy nevaruje jen Gazprom. Už začátkem měsíce jím evropským státníkům pohrozil také ruský prezident Vladimír Putin.

Možnosti ČR při odstávkách z východu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 54 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.